Alison dos Santos: Je úžasné, co běháme, ale na maximu ještě nejsme
Alison pochází z městečka Sao Joaquim da Barra nedaleko Sao Paula a jeho první volbou nebyla atletika. Od 6 do 14 let se věnoval judu. To byl sport, který ho sice naplňoval, ale jelikož nepocházel zrovna ze zámožných poměrů, chtěl se zaměřit na něco, co by mělo větší ekonomickou návratnost pro jeho rodinu, a tak si našel cestu k atletice.
Odcestoval tedy do Sao Paula, kde navázal spolupráci s trenérem Felipem de Siqueirou, pod kterým se připravuje dodnes. „V atletice jsem viděl příležitost vydělat peníze. Právě kvůli tomu jsem s ní začal a po pár měsících jsem si to zamiloval. Našel jsem si ve městě nové přátele,“ vzpomíná na své začátky. Po několika letech se ovšem přesunul do Clermontu na Floridě, kde má svou tréninkovou základnu dodnes.
Raketový vzestup ověnčený olympijským bronzem
Santos o sobě dal poprvé výrazněji vědět už v roce 2019, kdy si ještě jako junior doběhl na mistrovství světa v katarském Doha pro sedmé místo v kontinentálním rekordu této věkové kategorie 48.27. Pak ovšem přišla téměř dvouletá závodní pauza zapříčiněná covidem.
V olympijské sezóně 2021 se však vrátil ještě silnější. Ve Stockholmu dosáhl na své premiérové vítězství v Diamantové lize, když triumfoval v čase 47.34 a ukázal, že se s ním na hrách v Tokiu musí počítat. Samotné olympijské finále pak bylo velkolepou podívanou. Vítězný Karsten Warholm se stal prvním mužem, kterému se podařilo na čtvrtce překážek prolomit hranici 46 vteřin. Stříbrný Američan Rai Benjamin se zaskvěl výkonem 46.17 a Santos získal v pouhých jedenadvaceti letech bronz za 46.72. V ten den se zrodila rivalita, která je ozdobou každého atletického mítinku nebo velké mezinárodní akce.
Santos má v souboji titánů momentálně navrch
Od tokijského olympijského finále se na vrcholu střídali. Santos si doběhl pro titul světového šampiona v roce 2022 v Eugene, kde za sebou oba své rivaly nechal. O rok později na MS v Budapešti pro změnu kraloval Warholm a olympijské finále v Paříži 2024 i na světovém šampionátu v Tokiu 2025 patřilo Benjaminovi. „Když běžíme my tři, tak je to vždy úžasné. Pokaždé bojujeme do poslední překážky, a to je něco, co je třeba ocenit,“ chválí si rivalitu, která celé trio posouvá.
Atletický rok 2026 byl jasně pod jeho nadvládou. Zahájil ho v dubnu osobním rekordem na hladké čtvrtce, když v Gainesville zaběhl 44.38. Následně vyhrál čtyři mítinky Diamantové ligy v řadě a při třech z nich porazil Warholma. Celkem pak opanoval hned sedm zastávek diamantového seriálu.
Opravdový vrchol v jeho podání proběhl v Curychu, kde dokázal časem 45.80 o 14 setin vylepšit Warholmův světový rekord ze zmiňovaného olympijského finále v Tokiu. Následně nezaváhal ani v bruselském finále, kde získal svou třetí diamantovou trofej.
A kde vidí největší posun, který ho dovedl k letošní dominanci? „Krokový rytmus je pořád stejný. Mezi první a druhou překážkou běžím na 13 kroků, pak přejdu až do šesté překážky na 12 a pak zpět na třináct, ale hodně jsme zapracovali na rychlosti, síle a myslím, že jsem celkově dozrál. V roce 2021 jsem byl ještě dítě a teď je vidět, že se tělo mění. Jsem mnohem silnější. Tím pádem mohu o to usilovněji pracovat na rychlosti,“ je přesvědčen.
Zatímco Warholma v sezóně pravidelně porážel, s Benjaminem se utkali až na Ultimate Championship. Američan totiž letos dával přednost hladké čtvrtce, a tu překážkovou běžel před Budapeští pouze jednou. Navíc se krátce předtím blýskl v Chorzówě výkonem 43.83, což naznačovalo, že by mohl Santose potrápit. Možná i proto, že se Benjamin v Budapešti rozhodl startovat v obou disciplínách, dokázal na čtvrtce překážek se Santosem držet krok pouze tři sta metrů a v cílové rovince už měl Alison navrch. Svůj další primát navíc ozdobil historicky třetím nejrychlejším časem 45.99. Benjamin se musel spokojit s druhým místem za 46.40.
Ještě nejsme na limitu
Trio Santos, Benjamin a Warholm posunulo mužskou čtvrtku překážek do úplně jiné dimenze. Někdejší světový rekord Američana Kevina Younga je momentálně až 38. nejhodnotnějším výkonem historie. Těch 37 před ním mají na svědomí právě tři jmenovaní. V jejich držení je 54 z 56 časů pod 47 vteřin. Jednou se to podařilo ještě Katařanovi Abdelrahmanovu Sambovi (46.98). Také průměr TOP 10 výkonů je v jejich podání jedinečný. Santos se může momentálně chlubit průměrem 46.44 a Benjamin s Warholmem mají 46.49, což je hluboko pod maximem, se kterým Young kraloval historickým statistikám téměř tři dekády.
Přesto je Santos přesvědčen, že tato disciplína ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu. „Myslím, že jsme daleko od našeho limitu. Momentálně je sice mým osobákem 45.80, ale věřím, že ty časy stlačím třeba ještě na 45.6 nebo 45.4. Věřím, že všichni tři máme nato, rekord ještě posunout."