Vděčnost a odhodlání, zní před Tretrou

„Jsem rád, že Zlatá tretra vůbec bude,“ řekl ředitel mítinku Jan Železný. „Makalo se od loňska na přípravách, a pak na jaře skoro znova od nuly. Řešili jsme, koho sem a jak dostaneme, za jakých podmínek. Myslím ale, že jsme udělali maximum, co se dalo,“ uvedl. Podařilo se dát dohromady atlety ze 30 zemí světa, kteří mají doma dohromady 16 medailí z loňského MS Dauhá, z toho 6 zlatých. „Jsme také hrdí na účast v novém seriálu,“ uvedl sportovní manažer mítinku Alfonz Juck.

Evropští rekordmani z Norska

„Váš mítink chce výkony, a proto jsem tady rád,“ nechala se slyšet největší hvězda mítinku Karsten Warholm, který letos běhá 400 m překážek nedaleko světového rekordu a pro útok na něj mu vyšli maximálně vstříc. Přiletěl speciálem, kterým cestovával Usain Bolt, dostane osmou dráhu, v níž se mu daří, jeho tým přijal pozvánku, až když nabyl jistoty s hygienickými opatřeními… Jako jediný také Warholm přišel na tiskovku v roušce, přitom na rozdíl od ostatních nebyl před novináři ve dvojici. „Možná je tahle doba šancí, je to svým způsobem „dárek“. Míň závodíme, více trénujeme. Jasně, chtěl bych, aby bylo OH i ME, ale musíme si z toho vzít to pozitivní,“ uvedl. A potěšěně přijal, že na mítinku budou i diváci.

Norskou hvězdokupu na Tretře nakonec doplní také další čerstvý evropský rekordman na patnáctistovce Jakob Ingebrigtsen, aktuálně jediný zdravý z trojice bratrů má velkou chuť závodit. Jeho start v Ostravě pořadatelé oznámili přímo při tiskové konferenci.

Z tréninku na překližce i bez omezení o rekordy

Velmi podobně jako Warholm vyzněla slova koulaře Ryana Crousera, o němž jdou zvěsti, že překonává v tréninku hranici 23 metrů (světový rekord je 23.12 m). „Věřím, že to přijde i při závodě, jen je trochu hloupé, že nevím, kdy,“ říká rodák z Portlandu. Ten musel v přípravě velmi improvizovat, silová příprava probíhala v garáži o pár metrech čtverečních, „kruh“ si udělal z překližky a dopadiště bylo na parkovišti. „Asi jsem tu dost házel, úplně jsem překližku vyleštil,“ popisoval. Chvíli si pak zvykal na obvyklý betonový podklad. Teď ho hlavně těší, že podobně jako v neděli v Polsku uvidí závod více diváků. „Mám rád velké soutěže,“ prohlásil.

Diskař Daniel Ståhl je ze Švédska, které se jako jedna z mála zemí na rozjezdu pandemie nezavřelo. Mohl tedy bez omezení trénovat. „Na druhou stranu nás teď celý svět s napětím sleduje, jak to zvládáme,“ říkal zástupce švédské atletiky, které se v poslední době daří. „A nejsou to jen vrhy, ale i běhy, skoky,“ těší ho. Když si vyslechl kolik je rekord mítinku – 68.06 (letitý, z roku 1983). Opět reagoval suše. „Vždy jdu do závodu s tím, že chci hodit 69, 70 metrů.“

Šampionky z Nizozemska

Ty nejvyšší cíle si klade Sifan Hassanová. Nizozemská vytrvalkyně zvládá na světové úrovni tratě od 1500 m po půlmaraton, v pátek se stala rekordmankou v hodinovce. „Bylo to trochu bláznivé, tolik kol na stadionu, ale nakonec jsem si to docela užívala,“ prohlásila. V Ostravě čtyři dny poté poběží pětku, v pondělí ráno si byla zaběhat, zítra půjde znovu a pak večer závod. „Chci běžet na osobní rekord,“ říkala majitelka evropského maxima 14:22.12.

Její krajanku Dafne Schippersovou čeká netradiční trať 150 metrů. „Musíte hledat rovnováhu sprintu na 100 a 200 metrů. Ale je fajn dělat něco, co neděláme pořád, v tréninku 150 metrů obvykle neběháme ani naplno, ani z bloků,“ těšila se na výzvu. V Nizozemsku nebylo možné šest týdnů trénovat na stadionu, takže musela cvičit doma, běhat v lese.

Ve stínu rekordmanů

Pro tyčkaře Sama Kendrickse připravili pořadatelé dort k jeho 28. narozeninám. „Cítím se tu tak vítaný a pod těmi rouškami vidím úsměvy,“  rozplýval se vždy usměvavý Američan, nešetřil díky a vymýšlel, jak jen se o dort podělit. „Sám ho nesním, určitě ne před závodem. Můžete ho vzít na večeři?“ zjišťoval. Humor ho neopustil ani při otázce, jak mu bylo, když v Lausanne skočil 602 cm a stejně nevyhrál. „Co nadělám, začínal jsem kariéru ve stínu jednoho rekordmana, končím ve stínu druhého,“ uvedl na adresu nepřítomného Duplantise a pokukoval po jeho levici sedícím Renaudu Lavilleniem.

Francouzský šampion se v sezóně zranil, a tak mu Kendricks vysekl ještě jednu poklonu, že se ještě vrátil do sezóny. „Chci hlavně zůstat zdravý do příštího roku, myslím, že mám na 580, 590, jen potřebuju chytit dobrý rytmus,“ uvedl Lavillenie. To Američan má ambice vyšší, před osmým závodem sezóny cítí správnou formu a určitě by rád zaútočil na šest metrů. „Už jsem tu na nich měl šest pokusů, sedmý, osmý, nebo devátý by mohl vyjít,“ uvažoval Kendricks nahlas.

Simona a Jiří

Na tiskovce se objevili také dva domácí atleti. Mílařka Simona Vrzalová měla velké obavy, zda se mítink vůbec uskuteční. Čeho se naopak nebála, zda si do úterý odpočine po nedělní 1500 m v Chořově. „Cítím se spíš nabuzená než unavená, chtěla bych běžet zítra ještě lépe a přiblížit se i osobáku,“ uvedla.

V pozici, kterou jen sotva před sezónou čekal, se nachází 22letý sprinter Jiří Polák. Původně čtvrtkař, pak specialista na dvoustovku, který atleticky vyrůstal od svých 15 v Českých Budějovicích se sem po dvou letech v Praze vrátil a pod vedením staronového kouče Tomáš Najbrta zažívá životní sezónu. Ač má na jihu Čech horší podmínky, stal se mistrem ČR, startoval na Diamantové lize v Bruselu (a byl zde 3.) a teď je na tiskovce k Tretře.

„Nebyl jsem zvyklý pořádně trénovat, trenér se mi snažil trénink přizpůsobovat, ubírat, ale nestačilo to. Museli jsme se rozejít, snad v dobrém,“ popisoval předešlé dva roky u Dalibora Kupky. „Zdálo se mi, že je to krok zpátky (návrat do ČB), ale riskl jsem to a snad se to vyplatilo. Trenér mě zná, ví, jak se mnou pracovat, poskládali jsme to, aby vše sedělo,“ popisuje obnovenou spolupráci. A vděčnost Polák cítí k rodičům, kteří mu pomohli (nejen finančně), aby se mohl dál věnovat atletice. „Máme sice nějaké odměny od města a od oddílu, ale bez nich bych tu určitě neseděl.“

Pochopitelně doufá, že se na pozitivní vlně ponese dál, i na 150 m na Tretře. „Trať je to neobvyklá, ale její výhoda je, že nemusím nějak moc přemýšlet, buď to tam je, anebo není,“ řekl. Do rozpaků jej ale přeci jen dovede dotaz na český rekord (20.46). „Před půlroku jsem si nepředstavoval ani 20.60…rekord je ještě pořád daleko,“ reagoval.

Program, startovní listiny a další informace na www.zlatatretra.cz