přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

15. ledna 2021, 10:09

Olympijské vrcholy tohoto milénia – Peking 2008

Tentokrát v rámci seriálu Olympijské vrcholy tohoto milénia zavítáme do čínského Pekingu, kde proběhly hry v roce 2008. Díky oštěpařce Barboře Špotáková si česká atletika i z této olympiády odvezla zlatou medaili.

Strhující bitva o oštěpařské zlato

Snad každý atletický fanoušek vzpomíná na legendární oštěpařský olympijský souboj Barbory Špotákové s Ruskou Marií Abakumovovou, který byl jednoznačně jedním z vrcholů her. Špotáková do Pekingu odjížděla jako úřadující mistryně světa. V olympijské sezóně 2008 vyhrála 9 z 10 závodů a byla favoritkou na zlato. Očekával se zejména souboj mezi ní a Němkou Christinou Obergföllovou, která chtěla naší reprezentantce vrátit rok starou porážku z MS v Ósace. Jen málokdo však počítal s ruským objevem v podobě Marie Abakumovové. Ta o sobě dala poprvé vědět právě na předešlém světovém šampionátu, kde byla sedmá, ale jinak svými výkony za dvojicí favoritek spíše zaostávala. V Pekingu však bylo vše jinak. Barbora sice zahájila velmi kvalitním hodem na 69.22, ale blýskla se i Ruska, když poslala své náčiní do vzdálenosti 69.32. Ještě větší šok přišel ve čtvrté sérii, když oštěp Abakumovové dolétl až na hodnotu nového evropského rekordu 70.78. V ten moment věřili ve zlatý úspěch Špotákové už jen ti největší optimisté. Zázraky se však dějí. Barbora se v závěrečném pokusu opřela do svého oštěpu a ten se zapíchl až na 71.42. Navázala tím na zlaté oštěpařské úspěchy Dany Zátopkové a Jana Železného. Navíc svůj triumf ozdobila evropským rekordem. Za tím olympijským Kubánky Osleidys Menéndezové z Atén 2004 zaostala jen o 11 centimetrů. Abakumovová sice získala stříbro, ale zpětně o něj přišla kvůli pozitivnímu dopingovému nálezu.

Zrození sprinterské legendy

Na hrách v Pekingu se poprvé naplno rozzářila hvězda jamajského blesku Usaina Bolta. V tu dobu již nebyl žádným neznámým sprinterem, však už měl ve své sbírce dvoustovkařské stříbro ze světového šampionátu v Ósace 2007, ale na olympiádě se stal absolutním sprinterským králem, když vyhrál oba krátké sprinty, a navíc byl členem vítězné jamajské štafety na 4 x 100 metrů. Usain byl znám jako špičkový dvoustovkař, ale stovku běžel poprvé na mezinárodní úrovni pouhý rok před hrami v Číně. V olympijské sezóně na ní ovšem už zářil naplno, když v New Yorku při svém pátém mezinárodním startu na této distanci zaběhl nový světový rekord 9.72. Předešlé maximum krajana Asafy Powella z roku 2007 srazil o dvě setiny.

V Pekingu se očekával vyrovnaný souboj právě této dvojice s americkými sprintery, Bolt ovšem finálový závod proměnil ve svou exhibici a doběhl si naprosto suverénním způsobem pro své první olympijské zlato v dalším vylepšení světového rekordu na 9.69. Stříbrný Richard Thompson z Trinidadu a Tobaga na něj v cíli ztratil dvě desetiny. O Usainově vítězství na dvojnásobné trati téměř nikdo nepochyboval. Otázkou však bylo, zda se mu podaří zlomit i světový rekord legendárního Američana Michaela Johnsona z her v Atlantě, který měl hodnotu 19.32. Tentokrát běžel Jamajčan oproti finále stovky naplno až do cíle, a to se mu vyplatilo, když proběhl cílem v čase 19.30 a mohl se těšit z dalšího zlata i svěťáku. Zlatou sbírku následně zkompletoval i se štafetou na 4 x 100 metrů. I zde spolu se svými krajany překonal časem 37.10 tehdejší historické světové maximum. O tuto medaili ovšem o několik let později přišel, jelikož byla jamajská štafeta kvůli pozitivnímu dopingovému testu Nesty Cartera diskvalifikována. To však nic neubírá na Boltově jedinečném pekingském vystoupení.

Bekeleho běžecké galapředstavení

Co se týká běžeckých disciplín, byl nejvýraznější osobností her Etiopan Kenenisa Bekele. Ten se pokoušel o olympijský double na tratích 5000 a 10 000 metrů již o čtyři roky dříve v Aténách. Tehdy sice vyhrál desítku, ale na poloviční distanci podlehl v těsném finiši Maročanovi Hichamu El Guerroujovi a musel se spokojit se stříbrem. Jako světový rekordman na obou tratích byl jasným favoritem a papírové předpoklady potvrdil bezezbytku.

V závodě na 10 000 metrů si v závěrečném okruhu hravě poradil s krajanem Sileshim Sihinem a triumfoval v novém olympijském rekordu 27:01.17. Z vlastního čtyři roky starého maxima ukrojil téměř pět vteřin. Na pětce byl pak snad ještě dominantnější, a i tentokrát vylepšil rekord her, když se stal prvním běžcem, jenž zaběhl na olympiádě pětku pod 13 minut. Olympijský rekord Maročana Saida Aouita z Los Angeles 1984 srazil o více než sedm vteřin na 12:57.82. Bekele se tak stal po Emilu Zátopkovi, Lasse Virénovi a Haile Gebrselassiem čtvrtým běžcem, kterému se podařilo obhájit olympijské zlato na desítce a šestým běžcem, který na jedné olympiádě opanoval závody na 5000 i 10 000 metrů. Jeho olympijské rekordy jsou na obou distancích platné i dnes.

Podtržení etiopské běžecké dominance

Na úspěchy svého reprezentačního kolegy navázala ve stejných disciplínách také další Etiopanka Tirunesh Dibabaová. Také ona kralovala oběma nejdelším běžeckým distancím na dráze. Na desítce se stala první ženou historie olympijských her, která zaběhla desítku pod 30 minut. Hodnotu tehdejšího olympijského rekordu vylepšila téměř o 23 vteřin na 29:54.66. Tehdy se zároveň jednalo o africký rekord a druhý nejrychlejší čas historie. Držitelkou předešlého olympijského maxima byla shodou okolností z Atén 2004 její sestřenice Derartu Tuluová. Rekordní zápis tedy alespoň zůstal v rodině.

Na pětce se netrpělivě vyhlížel její souboj s krajankou Meseret Defarovou. Právě té vzala Dibabaová krátce před olympiádou světový rekord, když zaběhla v Oslu čas 14:11.15. Samotný finálový závod měl spíše taktický průběh a rozhodovalo se až v závěrečném finiši. V něm měla jasně rychlejší nohy Dibabaová a k bronzu z Atén přidala na této trati pekingské zlato. Stala se tak první a doposud jedinou ženou, která vyhrála na jedné olympiádě pětku i desítku.

Tyčkařská carevna přepisovala dějiny

Ženská tyčka je oproti jiným poměrně mladou disciplínou. V Pekingu se na olympijských hrách skákala teprve potřetí a měla jasnou favoritku. Tou byla ruská obhájkyně titulu a mnohonásobná světová rekordmanka Jelena Isinbajevová. Před olympijským svátkem v Číně měla na svém kontě již přes dvacet překonání historického světového maxima v hale i pod otevřeným nebem. Stala se první ženou, která překonala pětimetrovou hranici a v Pekingu se od ní nečekalo nic jiného než úspěšná obhajoba a nejlépe v dalším posunutí svěťáku. Svou misi splnila na výbornou, když se úspěšně přenesla přes 505 centimetrů, čímž vylepšila několik týdnů starý vlastní rekordní zápis z Monaka a po čtyřech letech opět vystoupala na nejvyšší olympijský stupínek. 

Olympijská premiéra stýplařek

Závod na 3000 metrů překážek žen si v Pekingu odbyl svou olympijskou premiéru. Ve své době „nadčasový“ výkon předvedla ruská běžkyně Gulnara Galkinová, když jasně zvítězila, a navíc se stala první ženou, která stlačila čas na této distanci pod 9 minut. Olympijský primát si zajistila výkonem 8:58.81, což byl osm let světový rekord a dodnes se jedná o druhý nejrychlejší závod na 3000 metrů překážek bez pomoci vodiček.

Zlaté obhajoby v olympijských rekordech

Mezi atlety, kterým se podařilo obhájit zlato z Atén v novém olympijském rekordu patřili také norský oštěpař Andreas Thorkildsen a kamerunská trojskokanka Francoise Mbango Etoneová. Zatímco v Aténách bylo Thorkildsenovo vítězství spíše překvapením, v Pekingu už patřil k hlavním kandidátům na pódium. Ve finále naprosto dominoval a zopakoval čtyři roky starý úspěch v novém olympijském rekordu 90.57, čímž z čela této statistiky sesadil výkon Jana Železného ze Sydney 2000.

Francoise Mbango Etoneová vybojovala v Aténách titul olympijské šampionky po tuhém souboji s Řekyní Chrysopijí Devétziovou a Ruskou Taťánou Lebeděvovou. V Pekingu si toto trio strhující klání o medaile zopakovalo a opět se skákalo daleko za 15 metrů. Jednalo se o vůbec nejkvalitnější trojskokanské klání historie, když se hned šest závodnic dostalo za tuto metu. Nejdále ovšem doskákala opět Etoneová, když vytvořila dosud platný olympijský rekord 15.39, čímž se i dnes řadí na třetí místo historických světových tabulek. Zatímco jméno Etoneové v olympijských statistikách nadále vévodí, Devétziová a Lebeděvová zpětně o své medaile z Pekingu kvůli pozitivnímu dopingovému nálezu přišly.

Wanjiru a Walkerová mezi olympijské rekordmany

V kolonce dosud platných olympijských rekordů jsou ještě dva výkony z Pekingu. Ten maratonský má v držení Keňan Samuel Wanjiru, jenž v čínské metropoli zvítězil v čase 2:06:32 a předešlý rekordní zápis Portugalce Carlose Lopese z her v Los Angeles 1984 vylepšil téměř o tři minuty.

Značka OR svítila v Pekingu na výsledkové tabuli i u vítězného výkonu Jamajčanky Melanie Walkerové z Jamajky, která časem 52.64 srazila čtyři roky starý rekord Řekyně Fani Chalkiaové o třináct setin. Tehdy se jednalo o druhý nejrychlejší čas historie jen tři desetiny za světovým rekordem Rusky Julie Pečonkinové.

Petr Jelínek, foto: CPA, Aleš Gräf

Vytisknout