Očekávané vrcholy MS – 1. díl

Youngův světový rekord v ohrožení

Světový rekord na trati 400 metrů překážek je již od roku 1992 v držení Američana Kevina Younga. Ten se při svém triumfu na olympijských hrách v Barceloně stal prvním mužem, který na této distanci prolomil hranici 47 vteřin, když proběhl cílem za 46.78. Čtvrt století se zdálo, že je tento rekordní zápis nepřekonatelný, ale nyní jsou zde hned tři borci, kteří ho mohou reálně ohrozit.

Domácího prostředí bude chtít využít katarský objev loňské sezóny Abderrahman Samba. Čtyřiadvacetiletý rodák byl v minulém roce naprosto dominantní a na mítinku Diamantové ligy v Paříži se stal druhým závodníkem v historii, kterému se podařilo stlačit čas pod 47 vteřin. Časomíra v cíli mu ukázala 46.98. Samba začal nadějně i letošní sezónu, ovšem poté ho zbrzdilo zranění a v posledních třech měsících prakticky nezávodil. Nad jeho formou tak visí otazník. Nicméně vítězství na mistrovství světa na domácí půdě v kombinaci s obrovským talentem, jsou pádnými argumenty pro to, že se s ním musí počítat.

Samba však nebyl jediným zázračným mladíkem, jenž se v minulém roce blýskl. Totéž se podařilo Rai Benjaminovi. Rodák z Antiguy a Barbudy vyhrál šampionát NCAA čase 47.02, čímž se zařadil na dělené třetí místo tehdejších historických tabulek po bok legendárního Američana Edwina Mosese. Pro letošní sezónu přestoupil do amerických barev. To mu však nic neubralo na vynikajících výkonech, které vyvrcholily na finále Diamantové ligy v Curychu, kde zle zatápěl do té doby letos neporaženému Norovi Karstenu Warholmovi a do cíle se předkláněl těsně druhý v čase 46.98, což je momentálně dělené třetí místo v historických světových tabulek. Tuto pozici sdílí se Sambou.

Mužem, který má v současné době do světového rekordu nejblíže, je již zmiňovaný Karsten Warholm. Nezničitelný Seveřan nebyl letos na trati 400 metrů překážek poražen. Vyhrál všech pět mítinků Diamantové ligy, do kterých nastoupil a hned několikrát posunul hodnotu evropského rekordu, jehož hodnota je nyní díky němu 46.92. Právě to je čas, kterým si v Curychu při těsném vítězství nad Bejaminem zajistil zisk diamantové trofeje. Nutno dodat, že ani jednomu se po technické stránce nevyvedl curyšský závod na výbornou. Warholm do závodu nastoupí jako obhájce titulu z Londýna. Na čtvrtce překážek se tak můžeme těšit v podání tohoto tria na velkolepou podívanou.

Nejsilnější koule v historii

Disciplínou, která má momentálně asi největší kvalitu, je mužská koule. V Dauhá bude startovat hned devět silných mužů s osobním rekordem přes 22 metrů. Osm z nich tuto metu překonalo v průběhu letošní sezóny pod otevřeným nebem. Leaderem letošních světových statistik je Američan Ryan Crouser. Olympijský rekordman poslal v Long Beach své náčiní do vzdálenosti 22.74 a zařadil se na šesté místo historických světových tabulek. Obhájcem titulu je Novozélanďan Tom Walsh. Jeho kontinentální maximum z loňského roku má hodnotu 22.67, s čímž je na dělené sedmé příčce historických statistik. Letos hodil nejdále na 22.44. Do TOP 10 historie se dostal v této sezóně také jihoamerický rekordman Darlan Romani, jenž postupně posouval brazilský národní rekord až na 22.61.

Americkou koulařskou školu pak budou zastupovat ještě vítěz Diamantové ligy z loňského roku Darrell Hill, jenž je s osobákem 22.44 patnáctým mužem historie (letos 22.35) a zkušený matador Joe Kovacs, který je v historických statistikách dokonce jedenáctý za 22.57 (letos 22.31). V životní formě se také nacházejí Poláci. Aktuální evropský šampion v hale i venku Michal Haratyk posunul hodnotu národního rekordu své domoviny na 22.32 (17. v historii). Jeho mladší krajan Konrad Bukowiecki se před několika dny zlepšil na 22.25 (19. v historii). Bohatý výčet letošních dvaadvacetimetrových koulařů zakončujeme lucemburským národním rekordmanem Bobem Bertemesem (22.22 – 21. v historii). Devátým mužem, který bude startovat v Dauhá a může se pyšnit osobním rekordem přes 22 metrů (22.17), je český rekordman Tomáš Staněk. Jeho letošní nejdelší pokus měřil 21.67. V historii se zatím pouze dvěma kolařům podařilo přehodit 23 metrů. Světovým rekordmanem je Američan Randy Barnes (23.12) a druhý je držitel evropského historického maxima Němec Ulf Timmermann (23.06). Na další třiadvacetimetrový pokus se čeká již od roku 1990 a je možné, že se ho dočkáme třeba právě na nadcházejícím mistrovství světa.

Posune Mayer opět lidské hranice?

Historicky prvním mužem, který dokázal v desetiboji posbírat přes 9000 bodů, byl k naší radosti v roce 2001 Roman Šebrle, který na mítinku v rakouském Götzisu posbíral 9026 bodů a stal se světovým rekordmanem. O tento primát ho připravil až v roce 2012 Američan Ashton Eaton, když vyhrál americký národní šampionát za 9039 bodů. O tři roky později pak svůj rekordní zápis ještě vylepšil na mistrovství světa v Pekingu, kde zvítězil výkonem 9048 bodů. Po svém olympijském triumfu na hrách v Riu v roce 2016 se Eaton rozhodl ukončit kariéru.

Diskutovalo se o tom, kdo bude jeho nástupcem na desetibojařském trůnu. Už tehdy se hodně mluvilo o Francouzi Kevinu Mayerovi a ten tato očekávání naplnil vrchovatě. Už na mistrovství světa v Londýně před dvěma lety byl suverénní a radoval se z premiérového titulu mistra světa. O rok později se od něj na evropském šampionátu v Berlíně neočekávalo nic jiného než vítězství a tiše se doufalo i v devítitisícový bodový zisk. Mayer však v německé metropoli prožil dosud největší kariérní zklamání. Na ME přijel v parádní formě, ale hned ve druhé disciplíně přišel osudový výpadek, když v dálkařském sektoru hned třikrát přešlápl a ze soutěže odstoupil.

Vše si pak vynahradil o několik týdnů později na domácím mítinku v Talence, kde předvedl parádní jízdu plnou dílčích osobních rekordu, kterou korunoval novým světovým rekordem o hodnotě 9126 bodů. Eatonovo předešlé maximum překonal o propastných 81 bodů.

V tomto roce zatím Mayer žádný desetiboj neabsolvoval. Startoval pouze v dílčích disciplínách a výhradně na domácí půdě (s výjimkou jednoho oštěpařského startu v Monaku). I tak si v některých disciplínách vylepšil osobní rekordy a naznačil, že se nachází minimálně v podobné formě, jako tomu bylo před rokem v Talence, takže se jistě máme od tohoto Francouze v Dauhá na co těšit.

Rivalita Taylor vs. Claye pokračuje

Američtí trojskokani Christian Taylor a Will Claye jsou tradičními soupeři, ale zároveň i velkými kamarády již od svých atletických začátků na floridské univerzitě. Oba patří mezi nejúspěšnější trojskokany historie a jejich souboje byly v minulosti ozdobou nejednoho velkého závodu. V těch je úspěšnější Taylor. Na olympijských hrách v Londýně 2012 a Riu de Janeiru 2016 bral zlato, zatímco Claye se musel spokojit „pouze“ se stříbrem. Taylor je také trojnásobným světovým šampionem. Na nejvyšší stupínek vystoupal v Tegu 2011, Pekingu 2015 a Londýně 2017. Claye si odvezl z MS v Tegu bronz a ze světového šampionátu v Londýně stříbro. V obou případech se tak opět musel před Taylorem sklonit. Na velkých mezinárodních akcích dokázal Claye svého soka porazit pouze v jednom případě. Stalo se tak na mistrovství světa v Moskvě 2013, kde vystoupal na bronzový stupínek, zatímco Taylor zůstal bez medaile na čtvrtém místě.

Taylor se může pyšnit také kvalitnějším osobním rekordem. Své vítězství na mistroství světa v Pekingu ozdobil špičkovým výkonem 18.21 a zaostal pouhých devět centimetrů za světovým rekordem Brita Jonathana Edwardse z MS v Göteborgu 1995. Claye si ovšem vytvořil osobní maximum v této sezóně, když v Long Beach doskákal na 18.14 a zařadil se na třetí místo historických světových tabulek právě za Taylora. K tomu ještě přidal další osmnáctimetrový skok na mítinku Diamantové ligy v Paříži, kde vyhrál za 18.06.

Letošní vzájemné souboje ale mluví zase ve prospěch Taylora. Oba borci proti sobě nastoupili ve čtyřech trojskokanských kláních (pokud nepočítáme americký národní šampionát, kde Taylor úmyslně pouze proběhl sektorem, aby si účastí na domácím mistrovství splnil nominační kritérium pro start na MS) a ve třech z nich byl úspěšnější Taylor. Na mistrovství světa se tak dá očekávat, že si to o titul rozdají opět tyto dvě americké hvězdy. Ale pozor, na startu bude ještě jeden trojskokan s osobním rekordem přes 18 metrů. Je jím kubánský rodák v portugalských barvách Pedro Pablo Pichardo, jenž v sezóně 2015 doskákal na 18.08, což ho řadí na páté místo historických světových tabulek a v Dauhá může překvapit.