přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

3. listopadu 2020, 15:26

Nominovaní muži na světového atleta

Světová atletika bude i v letošním roce udělovat ocenění pro nejúspěšnější atlety uplynulé sezóny. Zde je desítka kandidátů, mezi kterými se rozhodne o králi atletického roku 2020.

Donavan Brazier

Americký půlkařský světový šampion Donavan Brazier letos nastoupil k sedmi závodům na 800 metrů a ani v jednom případě nenašel přemožitele. V hale dokonce vylepšil časem 1:44.22 hodnotu kontinentálního rekordu pod střechou. V letní sezóně je držitelem nejlepšího světového výkonu roku 1:43.15.

Joshua Cheptegei

Ugandský vytrvalec Joshua Cheptegei startoval v uplynulém roce ve čtyřech závodech a ve třech z nich překonal světový rekord. Již v únoru zaběhl v ulicích Monaka časem 12:51 historické světové maximum v silničním závodě na 5 kilometrů. V srpnu se do monackého knížectví vrátil, aby se stal novým světovým rekordmanem na trati 5000 metrů, kterou proběhl za 12:35.36. V září pak ve Valencii připravil Etiopana Kenenisu Bekeleho také o světový rekord na 10 000 metrů. Ten má nyní díky Cheptegeiovi hodnotu 26:11.00. Na mistrovství světa v půlmaratonu obsadil při své premiéře na této distanci v Gdyni čtvrté místo.

Timothy Cheruiyot

Keňský mílař Timothy Cheruiyot startoval ve třech závodech na 1500 metrů a pokaždé doběhl jako vítěz. V Monaku zaběhl nejlepší světový výkon roku 3:28.45. Ovládl také další mítink Diamantové ligy ve Stockholmu a World Continental Tour v Nairobi.

Ryan Crouser

Americký koulař Ryan Crouser v tomto roce naprosto dominoval. Jasně zvítězil ve všech deseti závodech, do kterých nastoupil. V devíti z nich překonal hranici 22 metrů a sedmkrát vrhl 22.50 a více. V hale si vylepšil kariérní maximum na 22.60, čímž se zařadil na druhé místo historických halových světových tabulek a na světový rekord krajana Randyho Barnese ztratil jen šest centimetrů. V létě si pak posunul i hodnotu svého venkovního osobáku, když s výkonem 22.91 dělí třetí místo historických světových tabulek s dalším Američanem Joe Kovacsem.

Armand Duplantis

Stejně suverénní byl švédský tyčkař Armand Duplantis. Ten vyhrál dokonce všech 16 závodů v roce 2020. Celkem desetkrát přeskočil šest metrů. Pětkrát se mu to podařilo v hale a pětkrát venku. V hale dokázal hned dvakrát posunout hodnotu světového rekordu Francouze Renauda Lavillenieho z roku 2013. Poprvé tomu bylo v Toruni, kde se přenesl přes 617 a následně tento výkon ještě vylepšil v Glasgow na 618. Světový rekord mu pak neodolal ani pod otevřeným nebem. Šestadvacet let staré historické světové maximum Ukrajince Sergeje Bubky překonal v Římě o jeden centimetr, a to na 615.

Jacob Kiplimo

Mladší krajan Joshuy Cheptegeie zazářil nejprve na Zlaté tretře v Ostravě, kde zvítězil na pětce v novém rekordu mítinku 12:48.63, což ho řadí na jedenácté místo historických světových tabulek. Ještě výše se v této statistice dostal na trati 3000 metrů. V Římě totiž vyhrál v novém ugandském národním rekordu 7:26.64 a je osmým nejrychlejším mužem historie na této distanci. Vrcholu pak dosáhl v Gdyni, kde si doběhl pro titul světového šampiona v půlmaratonu. Přitom tuto trať běžel teprve podruhé v životě. V době jeho triumfu mu bylo pouhých devatenáct let.

Noah Lyles

Americký sprinter Noah Lyles zůstal letos ve všech svých pěti soutěžních finálových startech neporažen. Na dvoustovce mu patři nejlepší světový výkon roku 19.76 a příští rok si brousí zuby na olympijský sprinterský double.

Daniel Stahl

Švédský diskař Daniel Stahl je jasným vládcem své disciplíny. Zvítězil v 17 ze svých 19 startů. Dvakrát dokázal v průběhu sezóny přehodit sedmdesátimetrovou metu. Světovým tabulkám vévodí výkonem 71.37, kterého dosáhl v Sollentuně. Že se mu na domácí půdě daří, dokázal také v Helsingborgu, kde zapsal 70.25.

Johannes Vetter

Díky Němci Johannesi Vetterovi se po dlouhých letech otřásal i oštěpařský světový rekord. Vetter totiž na mítinku v polském Chořově poslal své náčiní do vzdálenosti 97.76, čímž zaostal jen 72 centimetrů za historickým zápisem Jana Železného z Jeny. Vetter si tak ještě více pojistil pozici druhého muže historických světových tabulek. Ještě v dalších dvou startech pak přehodil devadesát metrů. V Turku zaznamenal 91.49 a opět v Chořově hodil 90.86.

Karsten Warholm

Mužská čtvrtka překážek byla díky Norovi Karstenu Warholmovi ozdobou každého mítinku a jeho závodní série byla neskutečná. Na mítinku Diamantové ligy ve Stockholmu dokonce útočil na světový rekord Američana Kevina Younga a časem 46.87 za ním zaostal jen o 9 setin. Mohl se však radovat z dalšího vylepšení evropského rekordu, který má již od roku 2019 v držení on sám. K tomu ještě zaběhl jedinečné časy v Římě (47.07), Berlíně (47.08) a Monaku (47.10). V těchto třech závodech zaznamenal devátý až jedenáctý výkon v historických tabulkách. Historického světového maxima dosáhl na netradiční trati 300 metrů překážek, když v Oslu v sólo závodě zaběhl 33.78 a o sedm desetin vylepšil maximum Brita Chrise Rawlinsona z roku 2002.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Pavel Lebeda

Vytisknout