přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

8. července 2020, 17:48

Mäki: Odpadlo mi přemýšlení kdy

Kristiina Mäki očekává se svým partnerem Filipem Sasínkem začátkem příštího roku narození potomka. Když Mäki na dnešní prezentaci rozjezdu běžecké sezóny mimo dráhu zveřejnila novinu, že je ve čtvrtém měsíci, dojala svou kamarádku – a soupeřku ve štafetovém závodě na letištní ranveji – Dianu Mezuliáníkovou, ač už informaci znala.

Byla jste překvapená i vy, když jste se to dozvěděla, nebo jste si to tak naplánovali před olympiádou?

Není to plánované, takže velké překvapení to bylo pro mě. I když to samozřejmě naruší mou běžeckou kariéru, jsem ale ráda, že to vyšlo protože, teď je takový zvláštní rok, zmrazil se ranking, takže je hledání motivace stejně složité.

Na letišti poběžíte naplno, nebo budete podvědomě opatrnější?

Budu opatrnější, nechci nic riskovat, ale tým je sestaven tak, abychom porazili tým modrých.

Trénujete ještě naplno, nebo už jste zvolnila?

To se nedá říct, že naplno, omezila jsem určitě tréninky do maxima. Ale zatím je zdravotní stav v pořádku, takže trénuju víceméně normálně.

Budete běhat dál, dokud to půjde a hned jak to půjde?

Jsem na tom běhání závislá, neumím neběhat. Samozřejmě nechci nikoho ohrozit, nevím, jaká bude zdravotní situace, ale když mi to tělo dovolí, tak bych chtěla i začít co nejdříve.

Myslíte, že boj o olympiádu je reálný?

Já si to tak maluju, že se to dá stihnout. Dělala jsem si průzkum atletek, co byly těhotné a za jak dlouho se vrátily a myslím si, že nebude úplně těžké se fyzicky vrátit, ale spíš třeba skloubit čas, že nás bude o jednoho víc. Ale věřím tomu, že by to mohlo jít, protože tím, že jsme oba atleti, tak se můžeme v tréninku nějak vystřídat. Uvidíme, možná si to maluju moc pozitivně, ale vždy chci do toho dát všechno.

S čerstvou maminkou Evou Vrabcovou jste se bavila?

Do dneška to moc lidí nevědělo, ale trochu už jsem vyzvídala. Ptala jsem se jí, co dělala, když byla těhotná. Bolely ji achilovky, takže moc neběhala, pak ale pomalu začala.

Narazila jste na další, u koho se inspirovat?

Máma Eilish McColganové (elitní britské vytrvalkyně), když ji čekala, tak se vrátila po půlroce a vyhrála na desítce mistrovství světa. To není ukázkový příklad, ale je takových víc, že se to dá zvládnout.

Nebude těhotenství „nuda“? Vždy jste toho měla tolik, vedle atletiky i školu…

Trochu se bojím, že jo, ale myslím, že si něco najdu, třeba budu něco rýsovat. Spíš se bojím, že běhání se bude čím dál víc zpomalovat a třeba to už ke konci ani nepůjde, byť je to normální.

Takže bude příležitost třeba na práci na částečný úvazek, o kterém už jste dříve mluvila?

To ano, ono když z toho člověk vypadne, jako ze všeho, tak je pak návrat horší. I teď jsem se nějak angažovala, abych vše úplně nezapomněla. Byla by škoda, když jsem to studovala tak dlouho, abych to zahodila. A vidím tam i budoucnost, běhat nejde do nekonečna.

Bylo dítě ve vašem dlouhodobém, když ne v nejbližšímu plánu?

Já mám moc ráda děti. Přemýšlela jsem, kdy to přijde, nebo kdy by to mělo přijít. Možná jsem i ráda, že je to neplánované, zpětně asi neumím říct, že bych si řekla, tak teď nebudu běhat. Když to přišlo takhle samo, odpadlo přemýšlení kdy. Těším se. Doufám, že budu dobrá mamka, ale myslím, že Filip bude lepší taťka (úsměv).

Proč si to myslíte?

On je takovej přísnej. Máme spolu psa – ono se to asi nedá moc srovnat – ale poslouchá víc jeho, tak možná to tady bude stejné.

Jak on k tomu přistupuje, těší se, je nervózní?

Nervózní jsem z něj já, začal se těšit dřív než já. A už má vybraný kočárek i takové to nosítko, a já ještě nic nevybírala. Ale jsem moc ráda, že je takový.

Mimochodem, svatbu plánujete?

Dohodli jsme se, že se nechceme brát, když jsem těhotná. No a zbytek už není úplně na mně (smích). Takže se musíte zeptat Filipa.

Dotaz hodně dopředu – tušíte, jak byste vše časově sladila s tréninkem?

Filip má obě babičky, já už tedy ne, oba máme mamky, které už si zamlouvaly termín, kdy budou hlídat, což je pozitivní. A asi se to také nedá úplně srovnat s vejškou, ale tam jsem také musela hodně přemýšlet nad tím, kdy půjdu do školy, kdy na trénink, aby se to dalo vše nějak stihnout. Tady to bude úplně jinačí, ale asi tam z organizace času také. Věřím, že to zvládnu a nebudu na to sama. Tak asi mluví všichni, kdo ještě nemají děti, a pak vám za rok řeknu, jejda, co jsem si to myslela (úsměv).

Michal Procházka, foto: ČAS - E. Erben

Vytisknout