přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

2. listopadu 2021, 12:45

Králové a královny 2021 – Vrhy

V našem tradičním seriálu Králové a královny sezóny 2021 pokračujeme vrhačskými disciplínami, kde byly k vidění v průběhu roku i světové rekordy.

Nepokořitelný Crouser

Mužská světová koule prožívá v posledních letech skvělé období a jejím jasným vládcem je Američan Ryan Crouser. Ten naposledy našel přemožitele na mistrovství světa v Dauhá 2019. Od té doby zůstává již 22 finálových závodů neporažen. Navíc stabilita jeho špičkových výkonů je vskutku jedinečná. Už v hale se stal novým světovým rekordmanem, když vrhem na 22.82 překonal dosavadní historický zápis svého krajana Randyho Barnese. Historické světové maximum stejného muže pak pokořil i pod otevřeným nebem, když na americké olympijské kvalifikaci poslal své náčiní do vzdálenosti 23.37. Ještě v dalších dvou závodech se dostal za 23 metrů. Při úspěšné obhajobě na olympijských hrách v Tokiu ozdobil svůj triumf novým olympijským rekordem 23.30. S přehledem pak vyhrál i finále Diamantové ligy. Crouserovi momentálně patři 4 z 5 nejkvalitnějších výkonů historie v hale a 6 z 10 venku.

Pozici světové dvojky si udržel jeho reprezentační kolega a také poslední přemožitel Joe Kovacs. Ten bral v Tokiu stříbro za 22.65. V sezóně se pak dostal nejdále na 22.72. Bronz z Ria obhájil Novozélanďan Tom Walsh, který si právě v olympijském finále vrhl sezónní maximum 22.47. Ještě další tři borci dokázali v průběhu sezóny zdolat hranici 22 metrů. Byli jimi Američané Darrell Hill (22.34) s Joshem Awotundem (22.00) a Polák Michal Haratyk (22.17).

Čínská stálice zkompletovala medailovou sbírku

Číňanka Gong Lijiao je v posledních letech nejstabilnější a také nejúspěšnější světovou koulařkou. Vítězka posledních dvou světových šampionátů ovšem stále čekala na olympijské zlato. Z předešlých třech her měla doma stříbro a bronz a k tomu byla jednou čtvrtá. V Tokiu se dočkala kovu nejcennějšího a podařilo se jí to suverénním způsobem, když zvítězila v letošním nejlepším světovém výkonu, osobním rekordu a také nejkvalitnějším koulařském vrhu za posledních pět let 20.58. Přes 20 metrů se v tomto roce dostala už jen americká šampionka Jessica Ramseyová (20.12). Ta ovšem zůstala na olympiádě bez medaile. V Tokiu byla úspěšnější její krajanka Raven Saundersová, která získala stříbro. Na bronzový stupínek vystoupala legenda této disciplíny Valerie Adamsová z Nového Zélandu, pro kterou se jednalo o čtvrtou olympijskou medaili v řadě. V minulosti dvakrát zvítězila a jednou byla stříbrná. Vítězkou Diamantové ligy se stala další koulařka ze Spojených států Maggie Ewenová.

Dvojnásobná švédská radost

Mužský disk je momentálně doménou Švéda Daniela Stahla. Třetí rok po sobě hledá tento severský silák sobě rovného soupeře a k poražení bývá opravdu zřídka kdy. Letos se to stalo pouze jednou. Při dalších 18 závodech, do kterých nastoupil a zapsal výkon, neměl konkurenci. Jinak tomu nebylo ani na olympijských hrách, kde se radoval z titulu. Vyhrál také Diamantovou ligu a je autorem letošního nejlepšího světového výkonu 71.40. V Tokiu však nebyl Stahl jediným diskařským medailistou ze své země. Finálový závod byl zatím životním pro jeho reprezentačního parťáka Simona Petterssona, jenž dokonal švédský double stříbrem v novém osobáku 69.48. Olympijský bronz si na krk pověsil zkušený Rakušan Lukas Weisshaidinger, když vylepšil vlastní národní rekord na 69.04. Naopak olympijské zklamání prožil mladý Slovinec Kristjan Čeh, jenž se stal ve 22 letech jedním z nejmladších diskařů historie, kteří přehodili 70 metrů. Konkrétně posunul svůj národní rekord až na 70.35 a v Tokiu patřil mezi favority na medaili. Nakonec se však musel spokojit s pátou příčkou.

Nová královna diskařského kruhu

Za současnou vládkyni ženského diskařského kruhu nelze označit nikoho jiného než Valarii Allmanovou. Šestadvacetiletá Američanka o sobě dala výrazně vědět už v průběhu loňské covidové sezóny a letos začala sbírat úspěchy i na mezinárodní scéně. Americkou olympijskou kvalifikaci vyhrála výkonem 70.01 a na olympijské hry tak odlétala s nejvyššími ambicemi, které následně také potvrdila, když si domů odvezla zlato. Na mítinku v Berlíně se pak blýskla novým kontinentálním rekordem 71.16, což byl nejlepší diskařský výkon od roku 2018. V Curychu pak získala i diamantovou trofej. Dalšími olympijskými medailistkami se v japonské metropoli staly stříbrná Němka Kristin Pudenzová a bronzová Kubánka Yaimé Pérezová. Chorvatka Sandra Perkovičová třetí olympijské zlato v řadě nevybojovala a skončila bez medaile na čtvrtém místě. Novým jménem je Nizozemka Jorinde van Kinkenová. Ta hned v úvodu sezóny zazářila výkonem 70.22. Na olympiádě ovšem vypadla už v kvalifikaci. Určitou náplastí jí byl alespoň zisk titulu mistryně Evropy do 23 let a jistě je příslibem do budoucna.

Nowicki vystoupil ze stínu

Polský kladivář Wojciech Nowicki pravidelně obsazuje stupně vítězů na velkých mezinárodních akcích. Přesto vždy závodil tak trochu ve stínu svého krajana a čtyřnásobného světového šampiona Pawla Fajdeka. Letos je však nepopiratelnou světovou jedničkou právě Nowicki. Nejlepší světový výkon 82.98 má sice na svědomí Fajdek, nicméně v nejdůležitějším závodě sezóny, kterým bylo olympijské finále byl úspěšnější Nowicki, když zvítězil v novém kariérním maximu 82.52. Fajdek skončil třetí, ale přesto mohl být spokojen, jelikož na předešlých dvou olympiádách vždy jako favorit vyhořel. Také vzájemné souboje hovoří letos ve prospěch Nowického. Nejpříjemnějším překvapením sezóny byl Nor Eivind Henriksen. V olympijském finále postupně posunul hodnotu národního rekordu své domoviny o více než tři metry na 81.58 a odměnou mu byla stříbrná medaile. Naopak druhý muž světových tabulek s výkonem 82.71 Rudy Winkler ze Spojených států neunesl roli kandidáta na medaili a obsadil v olympijském finále až sedmou příčku. Obrovskou nadějí této disciplíny je Ukrajinec Mihaylo Kochan, jenž se ve dvaceti letech stal vůbec nejmladším kladivářem historie, který přehodil 80 metrů. Momentálně se může pyšnit osobákem 80.78. Na olympiádě byl čtvrtý za 80.39.

Třetí olympijský triumf pro Wlodarczykovou

Polská světová rekordmanka a nyní již trojnásobná olympijská šampionka Anita Wlodarczyková je beze sporu historicky nejvýraznější postavou této disciplíny. Její cesta ke zlatému olympijskému hattricku se však nerodila snadno. Po zisku čtvrtého titulu mistryně světa v Dauhá 2019 musela podstoupit operaci kolene a následovala dlouhá rekonvalescence. V letošní sezóně se pak rozjížděla hodně pozvolna, ale to nejlepší si nechala právě do Tokia, kde už to byla zase ona a ve finále nenašla přemožitelku. Vstoupila tak do historie jako první žena, která získala v jedné disciplíně tři olympijská zlata v řadě. Na stupně vítězů ji doprovodily stříbrná Číňanka Zheng Wang a další polská reprezentantka Malwina Kopronová. Wlodarczyková už ale není jedinou kladivářkou historie, která dokázala přehodit 80 metrů. Tuto metu zdolala v letošní sezóně i Američanka DeAnna Priceová, když vyhrála olympijskou kvalifikaci hodem na 80.31. V Tokiu ovšem skončila bez medaile na osmém místě. Američankám se v této disciplíně momentálně velmi daří, což dokázala také Brooke Andresenová, která se výkonem 78.18 posunula už na pátou příčku historických světových tabulek.

Suverén bez olympijské medaile

Mužskému světovému oštěpu v posledních dvou letech jasně dominuje Němec Johannes Vetter. Ten nachází přemožitele jen opravdu velmi zřídka. Také letos předváděl suverénně nejdelší hody. Však mu také patří osm nejlepších výkonů sezóny. Zaznamenal třetí nejlepší výkon historie 96.28. Na Zlaté tretře v Ostravě útočil hodem na 94.20 na rekord mítinku Jana Železného. I tento hod patří do TOP 10. Na olympijských hrách v Tokiu ovšem nečekaně vyhořel, když se jen těžko srovnával s povrchem, neunesl roli favorita a skončil až devátý. Olympijské zlato si na krk pověsil Ind Neeraj Chopra, jenž se stal vůbec prvním atletickým olympijským šampionem ze své země. K naší radosti putovaly další dva cenné kovy do českých rukou, a to zásluhou stříbrného Jakuba Vadlejcha a bronzového Vítězslava Veselého. Vetter se pak vrátil na vítěznou vlnu po olympiádě. Celkové vítězství v Diamantové lize pro něj ale byla asi jen slabou náplastí za nevydařenou olympiádu. Devadesátimetrové hranici se v průběhu sezóny přiblížili Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobaga (89.12) a Polák Marcin Krukowski (89.55). Oba však v Tokiu vypadli již v kvalifikaci.

Otevřená bitva o oštěpařský trůn

Ženský oštěp bývá v posledních letech velmi otevřenou záležitostí a okruh favoritek na velkých mezinárodních akcích bývá poměrně široký. Jinak tomu nebylo ani letos. Hned v úvodu sezóny se na evropském vrhačském poháru v chorvatském Splitu blýskla Polka Maria Andrejczyková, když se stala teprve pátou ženou, která přehodila sedmdesátimetrovou hranicí. Svým vítězným výkonem 71.40 se posunula na třetí místo historických světových tabulek. Pak si ale přivodila zranění a nad její formou pro Tokio visel velký otazník. Co se týká stability výkonů, si vedla nejlépe Němka Christin Hussongová. Navíc házela opravdu daleko, což potvrzuje i její nové kariérní maximum 69.19, kterého dosáhla právě v této sezóně. Na olympijských hrách ovšem kralovala jiná oštěpařka. Číňanka Shiying Liuová závodila před hrami výhradně na domácí půdě, ale ve finále to byla právě ona, kdo si vyházel nejcennější kov. Andrejczyková se přeci jen dostala do dobré formy a brala stříbro. Bronz si na krk pověsila úřadující mistryně světa Kelsey-Lee Barberová. Stejně jako Vetter odcházela z olympijského finále zklamána i Christin Hussongová, která svého kolegu napodobila devátým místem a následně vyhrála alespoň Diamantovou ligu. Šestou ženou letošních světových tabulek je naše Nikola Ogrodníková, která byla za Hussongovou druhá na Zlaté tretře v Ostravě za 65.13.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout