přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

11. října 2021, 15:23

Králové a královny 2021 – sprinty

Ve sprinterských disciplínách byly letos k vidění neskutečně rychlé časy, a kromě tradičních jmen zářily také nové objevy. Kteří atleti a atletky si v této sezóně podmanili světový sprint?

Jamajská dominance na ženské stovce

Ženská stovka byla letos pod jasnou nadvládou jamajských sprinterek. Zejména dvojice Elaine Thompson-Herahová a Shelly-Ann Fraser-Pryceová zaznamenávaly dlouho nevídané časy. Atletickým vrcholem tohoto roku byly jednoznačně olympijské hry v Tokiu a zde dokázala úspěšně obhájit své zlato z Ria Elaine Thompson-Herahová. Navíc svůj triumf ozdobila novým olympijským rekordem 10.61. To však nebylo z její strany na této trati vše. Na Diamantové lize v Eugene ji zvládla ještě rychleji, když zaostala časem 10.54 jen pět setin za zdánlivě nepřekonatelným světovým rekordem Američanky Florence Griffith-Joynerové. Pak ještě zaběhla další dva výkony, které patří mezi 10 nej v historii. Finále Diamantové ligy v Curychu vyhrála za 10.65 a ještě o setinu rychlejší byla na mítinku v Lausanne, kde však nezvítězila, jelikož našla přemožitelku právě v Shelly-Ann Fraser-Pryceové, která si ve 34 letech zaběhla nové kariérní maximum 10.60 a v historických světových statistikách je hned za Thompson-Herahovou na třetí příčce. Naprázdno nevyšla ani v olympijském finále na 100 metrů, když brala stříbro za 10.71 a získala tak na této trati již čtvrtý cenný kov na olympiádě v řadě, což se žádné jiné sprinterce v historii nepodařilo. Další čas do TOP 10 historie zaběhla hned v úvodu sezóny v Kingstonu, kde prolétla rovinku za 10.63.

Trošku ve stínu těchto dvou legend světového sprintu závodila jejich krajanka Shericka Jacksonová. Nutno však dodat, že i její výkony byly vynikající. Na jamajském mistrovství dokonce porazila Thompson-Herahovou v osobním rekordu 10.77, který si následně ještě o setinu vylepšila při zisku olympijského bronzu v Tokiu. V úvodu sezóny zářila také mladá Američanka Sha´Carri Richardsonová, když se svým časem 10.72 stala šestou nejrychlejší ženou historie. O olympijské hry však přišla vinou pozitivního testu na marihuanu.

Nečekaný italský šampion

Jedním z nejsledovanějších highlightů každých olympijských her je mužská stovka, kde se tradičně jedná o souboj sprinterských velmocí Jamajky a Spojených států amerických. Tentokrát ovšem putovalo zlato do Itálie, o což se postaral Lamont Marcell Jacobs. Ten má za sebou životní sezónu, kterou zahájil titulem halového evropského šampiona na šedesátce. V Tokiu pak postupně vylepšoval národní rekord své domoviny až na finálových 9.80, což byla zároveň též hodnota nového evropského rekordu, která mu zajistila zisk nejcennějšího kovu. Až za ním se seřadili očekávaní favorité. Z Američanů byl nejlepší stříbrný Fred Kerley za 9.84 a bronz z Ria obhájil Kanaďan Andre de Grasse. Už v semifinále olympiády se blýskli časem 9.83 Číňan Bingtian Su a Ronnie Baker ze Spojených států. V případě prvního jmenovaného to byl nový asijský rekord. Ve finále ovšem zůstali bez medaile.

Největší zklamání jistě prožil autor dvou nejrychlejších časů této sezóny Trayvon Bromell. Už v úvodu sezóny se dostal časem 9.77 do čela průběžných světových tabulek a na olympiádu odjížděl jako největší favorit. Tuto roli ovšem neunesl a nepostoupil ani do finále. Zklamání si částečně vynahradil při svém posledním sezónním startu v Nairobi, kde vyhrál za 9.76, což je výkon, kterým se posunul na dělené šesté místo historických světových tabulek po bok krajana Christiana Colemana. Spolu s ním se vytáhl k šokujícímu času Keňan Ferdinand Onanyala, když dokázal posunout kontinentální rekord Jihoafričana Akaniho Simbineho (9.84) z letošního roku o sedm setin na 9.77. Sezónu přitom začínal s osobákem 10.39 a nyní je osmým nejrychlejším mužem historie. Zajímavý zápis přidal na závěr sezóny také Fred Kerley, když bral diamantovou trofej na stovce a stal se vůbec prvním sprinterem, který dokázal vyhrál Diamantovou ligu v kombinaci disciplín 100 a 400 metrů. Celkem jedenáct sprinterů letos stlačilo na stovce čas pod 9.90.

Thompson-Herahová absolutní vládkyní

Ani na dvoustovce nebylo pochyb o tom, kde je královnou této sezóny. Elaine Thompson-Herahová úspěšně obhájila zlatou olympijskou medaili i na dvojnásobné disciplíně a má tak doma už čtyři individuální zlaté medaile ze svátku pod pěti kruhy. V olympijském finále byla naprosto suverénní, když zvítězila v čase 21.53 a i zde byla v historii rychlejší pouze Florence Griffith-Joynerová. Pro překvapivé olympijské stříbro si dosprintovala teprve osmnáctiletá Namibijka Christine Mbomaová, která v Tokiu jednou vyrovnala a dvakrát vylepšila hodnotu juniorského světového rekordu Allyson Felixové na 21.81. V Curychu pak tento zápis ještě srazila na 21.78 a mohla se radovat ze své první diamantové trofeje. Pod 22 vteřin zaběhla také při svém vítězství na mistrovství světa juniorů v Nairobi.

Bronzovou ženou olympijského finále byla Američanka Gabby Thomasová, která před hrami možná pomýšlela na ještě vyšší pozice, jelikož v národní olympijské kvalifikaci zazářila časem 21.61, který ji řadí na třetí místo historických světových tabulek. Ve dvojnásobný individuální medailový zisk doufala v Tokiu také Shelly-Ann Fraser-Pryceová. Na jamajském šampionátu porazila Thompson-Herahovou v čase 21.79. Tento výkon ovšem v olympijském finále nezopakovala a musela se spokojit se čtvrtým místem. Další jamajská favoritka Shericka Jacksonová se sezónním výkonem 21.81 pak v olympijských rozbězích naprosto selhala, když nesmyslně vypustila závěr svého běhu a přišla tak o postup do další fáze.

De Grasse narušil americkou dominanci

Při pohledu na letošní světové tabulky je patrné, že tato disciplína patřila sprinterům ze Spojených států. Není tak divu, že si v Tokiu brousili zuby na kompletní obsazení stupňů vítězů. Proti však byl Kanaďan Andre de Grasse, pro něhož je dvoustovka oblíbeným sprintem. Však na ni také už měl před Tokiem olympijské stříbro z Ria, kde podlehl pouze Usainu Boltovi. Tentokrát se dočkal kovu nejcennějšího, když opanoval finále naprosto zaslouženě v novém národním rekordu 19.62, kterým se posunul na osmé místo historických světových tabulek. Američané se za ním seřadili na dalších třech místech. Pro stříbro si dosprintoval Kenny Bednarek za 19.68 a bronz vybojoval úřadující světový šampion Noah Lyles.

Krátce po olympiádě se Lyles prezentoval v Lausanne novým kariérním maximem 19.50, což byl nejlepší světový výkon sezóny, se kterým je čtvrtým nejrychlejším mužem historie na dvoustovce. Pokud však hledáme nejstabilnějšího dvoustovkaře sezóny, je jím beze sporu Kenny Bednarek, který letos zvládl v regulérních podmínkách hned jedenáct závodů pod 20 vteřin, což se v historii ještě nikomu nepodařilo. Stal se také vítězem Diamantové ligy, kde časem 19.70 o dvě setiny porazil i de Grasseho. Velkým příslibem do budoucna je teprve sedmnáctiletý Američan Erriyon Knighton, jenž je momentálně časem 19.84 juniorským světovým rekordmanem a tento primát nevzal nikomu jinému než Usainu Boltovi. Na olympijských hrách pak skončil těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě. I v tomto závodě zaběhl pod 20 vteřin (19.93). Parádní osobák 19.79 si letos zaběhl Fred Kerley. Nicméně pro olympijské hry se rozhodl soustředit na stovku.

Bahamská gazela zůstává na olympijském trůnu

Před olympijskými hrami většina atletických expertů i fanoušků neočekávala triumf nikoho jiného než obhájkyně zlata Shaunae Miller-Uibové z Baham a papírové předpoklady se také naplnily. Miller-Uibová se toho navíc ujala ve velkém stylu, když nedala svým soupeřkám ani tu nejmenší šanci a zopakovala vítězství z Ria v parádním čase 48.36, čímž si o setinu vylepšila osobní rekord z MS v Dauhá 2019 a upevnila si pozici šesté nejrychlejší čtvrtkařky historie. Na stříbrné pozici za ní finišoval dominikánský objev této sezóny Marileidy Paulinová, když už poněkolikáté v sezóny posunula hodnotu národního historického maxima své země.

Z Američanek pak byla nejlepší ta nejzkušenější. Allyson Felixová obsadila v čase 49.46 bronzovou příčku a když přičteme ještě zlato ze štafety na 4x400 metrů, sbírka jejích olympijských cenných kovů čítá jedenáct kusů. Ze všech atletů a atletek jich v historii posbíral více už pouze finský běžec Paavo Nurmi, který má o jednu medaili více. Vítězka amerických trials Quanera Hayesová v Tokiu zklamala, ale na sklonku sezóny se mohla radovat alespoň z vítězství v Diamantové lize. Vynikajících časů dosahovala z kraje roku také Christine Mbomaová, když se stala časem 49.22 juniorskou světovou rekordmankou. Následně jí však byly z důvodu příliš vysoké hladiny mužského hormonu znemožněny další starty na této distanci a musela přejit na dvoustovku, což zvládla na výbornou.

Mužská čtvrtka karibskou záležitostí

Ač to hlavně v úvodu sezóny vypadalo, že ve sprintu na 400 metrů budou hrát i na olympijských hrách prim Američané, skutečnost byla v Tokiu úplně jiná, jelikož zde přišli medailově naprázdno. Pro olympijský titul si dosprintoval úřadující mistr světa Steven Gardiner z Baham, jenž svým vítězným časem 43.85 vyrovnal nejlepší světový výkon Američana Randolpha Rosse, jenž skončil už v rozběhu.

Už v semifinále o sobě dal výrazně vědět jihoamerický rekordman Anthony Zambrano, když posunul vlastní kontinentální maximum na 43.93 a ve finále byl Kolumbijec stříbrný, čímž zopakoval zisk stejného cenného kovu z posledního MS. Na bronzové pozici pak finišoval Kirani James, jenž zkompletoval po zlatu z Londýna 2012 a stříbru z Ria 2016 svou olympijskou medailovou sbírku. Svůj nejrychlejší běh sezóny 43.88 zaznamenal v semifinále olympiády. O významnější americkou stopu se postaral po olympijském zklamání alespoň ve finále Diamantové ligy Michael Cherry. Ještě o týden dříve v Bruselu si zaběhl osobní rekord 44.03.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout