Králové a královny 2021 – překážky a víceboje
Poražen v nejméně vhodný okamžik
Mužská stodesítka překážek má v posledních třech sezónách jasného suveréna v osobě Američana Granta Hollowaye. Také letos nacházel přemožitele jen velmi zřídka. Zářil už v hale, když se stal časem 7.29 novým světovým rekordmanem na trati 60 metrů překážek. O setinu překonal rekordní zápis Brita Colina Jacksona z roku 1994 a momentálně mu patří již pět z deseti nejlepších výkonů historie na této distanci. V hale zůstal neporažen a venku na stodesítce překážek pokračoval ve stejném duchu. Na americké olympijské kvalifikaci se navíc zaskvěl časem 12.81, což bylo jen setinu za světovým historickým maximem jeho krajana Ariese Merritta z roku 2012. Jeho jediná porážka v roce 2021 však přišla v ten nejméně vhodný okamžik, a to ve finále olympiády v Tokiu, kde se musel spokojit se stříbrem. Pod pěti kruhy se stal trochu překvapivým olympijským šampionem Jamajčan Hansle Parchment. Úspěšné vystoupení jamajské překážkářské školy pak stvrdil bronzem jeho reprezentační kolega Ronald Levy, a to na hrách chyběl ještě obhájce titulu a autor třetího nejrychlejšího času sezóny 13.01 Omar McLeod, jemuž se nepodařilo projít z národní olympijské kvalifikace. Závěr sezóny pak skvěle vyšel dalšímu z Američanů Devonu Allenovi. V Tokiu zůstal těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě, ovšem následně se mohl radovat z vítězství v Diamantové lize a také pokoření hranice 13 vteřin. Na mítinku v Záhřebu si zaběhl nový osobák 12.99.
Královna krátkých plotů z Portorika
Jasnou vládkyní stovky překážek byla v této sezóně Portoričanka Jasmine Camacho-Quinnová. Ta i letos pokračovala ve svém výrazném výkonnostním progresu a ze všech svých devíti finálových závodů, do kterých v průběhu roku nastoupila, odešla jako vítězka. Stalo se tak i na olympijských hrách, kde navíc v semifinále zaběhla parádní olympijský i národní rekord 12.26, kterým se zařadila na dělené čtvrté místo historických světových tabulek. Olympijský titul tak padl do těch nejpovolanějších rukou. Stříbro brala v Tokiu světová rekordmanka Kendra Harrisonová ze Spojených států a bronz putoval na Jamajku zásluhou Megan Tapperové. Medailově vyšla naprázdno další favoritka Tobi Amusanová z Nigérie, která měla však úspěšnou sezónu, když posunula hodnotu afrického rekordu na 12.42 a získala také diamantovou trofej. Příslibem do budoucna je pak další Jamajčanka Britany Andersonová, která v pouhých 20 letech zaběhla čas 12.40.
Časy z jiné dimenze
Pokud bychom hledali disciplíny, které budily v tomto roce největší pozornost, jistě mezi ně patřily i čtvrtky překážek obou kategorií. Obě totiž naprosto zbouraly dosavadní historické statistiky. Mezi muži na tom měl nejvýraznější podíl Nor Karsten Warholm. Ten hned v úvodu sezóny zaběhl v Oslu časem 46.70 nový světový rekord, když překonal výkon Američana Kevina Younga z olympiády v Barceloně 1992 o osm setin. Pro Tokio měl však zdatného vyzyvatele v dalším borci ze Spojených států Rai Benjaminovi, jenž na americké olympijské kvalifikaci zvládl tuto trať za 46.83. Atletičtí příznivci pak lačně vyhlíželi jejich vzájemný souboj v tokijském olympijském finále a ten předčil veškerá očekávání, jelikož se jednalo o nejrychlejší závod historie. Vítězně z něj vyšel Warholm, který se stal prvním atletem, kterému se podařilo stlačit na čtvrtce překážek čas pod 46 vteřin. Olympijské zlato si zajistil časem 45.94. Benjaminovi nestačil na vítězství ani nový kontinentální rekord a druhý nejrychlejší čas historie 46.17 a pod hodnotu již bývalého světového rekordu Kevina Younga se dostal ještě čerstvě jedenadvacetiletý Brazilec Alison dos Santos, který si pověsil na krk bronz v kontinentálním historickém maximu Jižní Ameriky 46.72. Je až neuvěřitelné, že čtvrtému Kyronu McMasterovi nestačil čas 47.08 ani na medaili. Přitom s ním momentálně figuruje na osmé příčce historických světových tabulek. Ještě pátý Katařan Abderrahman Samba zaběhl 47.12, což je výkon, kterým by se v minulosti na globálních vrcholech jasně vítězilo. Warholm pak s přehledem vyhrál i finále Diamantové ligy.
Americká dominance a nizozemský objev
Za svými mužskými kolegy příliš nezaostaly ani ženy. I zde se hodnota světového rekordu přepisovala hned dvakrát a též v této disciplíně padl další zdánlivě nepřekonatelný milník. Američanka Sydney McLaughlinová už na americké olympijské kvalifikaci posunula hodnotu historického světového maxima na 51.90 a stala se tak první ženou, která srazila čas na této distanci pod 52 vteřin. Ve finále olympijských her pak svůj rekordní zápis ještě zlepšila, když vrátila své krajance Dalilah Muhammadové porážku z posledního světového šampionátu v Dauhá a zvítězila v čase 51.46. Muhammadová si udržela pozici druhé nejrychlejší ženy historie, když získala stříbro v dalším posunutí svého kariérního maxima na 51.58. Této dvojici však začíná zdatně šlapat na paty dvacetiletá Nizozemka Femke Bolová. Ta vyhrála kromě finále olympiády všechny ostatní závody, ve kterých startovala a v Tokiu si doběhla pro bronz v novém evropském rekordu 52.03. Čas Rusky Julie Pečonkinové překonala o celých 34 setin a v historických světových tabulkách je třetí za dvojicí svých přemožitelek z Tokia. Do top 5 historie se dostala také další Američanka Shamier Littleová, která zaznamenala ve Stockholmu čas 52.39. Na olympijské hry se však nedokázala kvalifikovat. Pod 53 vteřin se pak dostala ještě Ukrajinka Anna Ryžikovová (52.96).
El Bakkali se dočkal svého zlata
V mužském stýplu se letos neběhaly nijak rychlé časy. Hranice osmi minut zůstala běžcům na hony vzdálena. Letošní nejlepší světový výkon Keňana Benjamina Kigena z Diamantové ligy v Paříži má hodnotu 8:07.12. Právě Kigen se stal také vítězem tohoto seriálu. Na olympijských hrách v Tokiu bral bronz. Zde si konečně doběhl pro své první velké zlato Maročan Soufiane El Bakkali. Muž, který už několik sezón běhá velmi rychlé časy, ale na vrcholných akcích mu vždy kousek k absolutnímu vrcholu chyběl. Tentokrát už si ale primát vzít nenechal. Nejvážnějším konkurentem v tomto boji mu byl Etiopan Lamecha Girma, jenž vystoupal na stříbrný stupínek.
Premiérové stýplařské zlato do Ugandy
Oproti mužskému stýplu, se v tom ženském běhaly velmi rychlé časy. Vůbec nejkvalitnějším závodem sezóny byl mítink Diamantové ligy v Eugene. Vítězná Keňanka Norah Jerutová se v něm díky času 8:53.65 stala třetí nejrychlejší ženou historie. Druhá Američanka Courtney Frerichsová se zařadila s novým kontinentálním rekordem 8:57.77 v této statistice hned za ní. Devítiminutovou hranici atakovala také Hyvin Kiyengová. Nakonec za ní zaostala jen o pět setin. Jerutová letos nastoupila do třech závodu na 3000 metrů překážek a všechny vyhrála. Ovšem na olympijských hrách v Tokiu chyběla. Zde se stala možná trochu překvapivou vítězkou Uganďanka Peruth Chemutaiová, která zvítězila v čase 9:01.45 a pro svou zemi získala první velké zlato v této disciplíně. Novým osobním rekordem se posunula na osmou příčku historie. TOP 10 této statistiky pak uzavírá svým národním rekordem z Diamantové ligy v Dauhá 9:02.52 Etiopanka Mekimes Abebeová.
Warner do klubu devítitisícových
Jasným vládcem světového desetiboje byl v tomto roce Kanaďan Damian Warner. Na konci května už pošesté vyhrál prestižní mítink v rakouském Götzisu, kde navíc útočil na metu 9000 bodů. Za ní ztratil pouhých pět bodů. Nakonec však tento milník přeci jen pokořil, a to na olympijských hrách v Tokiu, kde vybojoval své první zlato z globálního vrcholu za 9018 bodů a stal se tak teprve čtvrtým desetibojařem, kterému se podařilo prolomit tuto vysněnou hranici. V Tokiu na něj nestačil ani světový rekordman Kevin Mayer, jenž obsadil s 8726 body stříbrnou pozici, čímž obhájil svůj úspěch z předešlých her v Riu de Janeiru. K tomu ještě získal v Toruni titul halového mistra Evropy. Bronzovým mužem olympijského klání pak byl mladý Australan Ashley Moloney, jenž je díky výkonu 8647 bodů novým rekordmanem Oceánie. Přes 8600 bodů se letos dostali ještě vítěz americké olympijské kvalifikace a čtvrtý z Tokia Garrett Scantling (8647 bodů) a Warnerův reprezentační kolega Pierce Lepage, jenž obsadil v Tokiu se součtem 8604 bodů pátou příčku.
Úspěšná obhajoba pro Thiamovou
Belgická vícebojařka Nafissatou Thiamová svými starty v průběhu roku poměrně šetřila. Pokud se ovšem rozhodla absolvovat víceboj, stálo to za to. Na halovém mistrovství Evropy v Toruni zvítězila v novém národním rekordu 4904 bodů. Tento výkon ji řadí na sedmé místo historických světových tabulek. Do olympijské soutěže pak vstupovala jako obhájkyně titulu z Ria a také tuto misi zvládla na jedničku, když zaznamenala letošní nejlepší světový výkon 6791 a podruhé v kariéře vystoupala na nejvyšší olympijský stupínek. Úspěšný návrat mezi elitu prožila Nizozemka Anouk Vetterová, když vybojovala stříbro v novém národním rekordu 6689 bodů. Obrovské výkonnostní zlepšení přineslo bronz její krajance Emmě Oosterwegelové, která si v této sezóně vylepšila osobní maximum o více než 300 bodů na 6590. Trošku za očekáváním zůstaly v Tokiu Američanky Annie Kunzová, která vstupovala do soutěže s výkonem 6703 bodů jako vedoucí žena světových tabulek a Kendel Williamsová (6683 v americké olympijské kvalifikaci). Williamsové mohlo být částečnou útěchou alespoň vítězství ve vícebojařské Challenge. Mítink v Götzisu vyhrála v národním rekordu 6651 bodů Maďarka Xenia Krizsánová.
