přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

24. října 2020, 09:09

Králové a královny 2020 – střední a dlouhé tratě

V seriálu o nejúspěšnějších světových atletech roku 2020 pokračujeme s běhy na střední a dlouhé tratě, kde byly i přes veškerá omezení k vidění světové rekordy.

800 metrů

Jasným vládcem mezi světovými půlkaři byl stejně jako v minulé sezóně americký světový šampion Donovan Brazier, jenž vyhrál v tomto roce všechny tři závody, do kterých pod otevřeným nebem nastoupil a patří mu tři ze čtyř nejrychlejších časů. Hodnota jeho nejlepšího světového výkonu roku je 1:43.15 a dosáhl ho na mítinku Diamantové ligy v Monaku. Ve stejném závodě se s ním svezl ke skvělému osobnímu rekordu 1:43.23 jeho krajan Bryce Hoppel. Dařilo se také dalšímu medailistovi z MS v Dauhá Fergusonu Rotichovi, když zvítězil v šesti z osmi závodů, ve kterých startoval a v letošních tabulkách mu s časem 1:44.16 patří pátá příčka. Nepatrně rychlejší byli letos Brit Daniel Rowden (SB 1:44.09) a Kanaďan Marco Arop (SB 1:44.14). V jejich podání se ovšem jednalo spíše o ojedinělé výkony. Rotich byl o poznání stabilnější.

Nejlepší světový výkon roku v kategorii žen zaběhla mílařská specialistka Faith Kipyegonová, když svůj jediný start na této distanci proměnila v čas 1:57.68 a jako jediná se dostala pod 1:58. Z klasických půlkařek byla nejúspěšnější Britka Jemma Reekieová (SB 1:58.63). Dvojnásobná mistryně Evropy do 22 let vyhrála 4 z 5 závodů včetně mítinků Diamantové ligy ve Stockholmu a Římě. Zářila také v hale, kde zaběhla britský národní rekord 1:57.91. Velký posun zaznamenala pod otevřeným nebem také druhá žena letošních statistik Hedda Hynneová z Norska, která též posunula hodnotu národního rekordu své domoviny na 1:58.10.

1500 metrů

Jen těžko lze označit za letošního krále světové patnáctistovky někoho jiného než mistra světa Timothy Cheruiyota. V Monaku zvítězil v nejlepším světovém výkonu roku 3:28.45. Další vítězství přidal také ve Stockholmu a Nairobi. Zůstal tak v tomto roce neporažen. V rámci Diamantové ligy mu zdatně šlapal na paty norský mladík Jakob Ingebrigtsen, jenž v Monaku finišoval těsně za Cheruiyotem v novém evropském rekordu 3:28.68. O třináct setin překonal dosavadní rekordní zápis legendárního Brita Mohameda Faraha. Cheruiyotovi pak těsně podlehl i ve Stockholmu. Diamantového vítězství se dočkal následně v Bruselu a roli favorita potvrdil také na Zlaté tretře v Ostravě. Rychlého monackého závodu využil také Brit Jake Wightman, který se poprvé v kariéře dostal pod 3:30 a časem 3:29.47 se stal pátým nejrychlejším Evropanem historie. Těsně nad 3:30 pak běželi Ingebrigtsenův starší bratr Filip (SB 3:30.35) a australský rekordman Stewart McSweyn (SB 3:30.51).

Mílařkám v létě jasně vládla Britka Laura Muirová, která má na svědomí hned tři nejrychlejší časy sezóny. Nejhodnotnější výkon předvedla při svém triumfu v Berlíně, kde zaběhla 3:57.40. Pod čtyři minuty se dostala ještě ve Stockholmu (3:57.86) a v Chořově (3:58.24). Také Zlatá tretra v Ostravě viděla čas pod tuto hranici, když ve Vítkovicích vyhrála Keňanka Faith Kipyegonová v čase 3:59.05. Nový osobní rekord 3:59.70 si zaběhla Polka Sofia Ennaouiová. V hale se blýskla Němka Konstanze Klosterhalfenová, která se s časem 3:59.87 stala šestou nejrychlejší ženou historie na patnáctce v hale. Za evropským rekordem Rusky Jeleny Sobolevové zaostala o necelé dvě vteřiny.

5000 metrů

Mužská pětka se po šestnácti letech dočkala světového rekordu. V Monaku se jeho novým autorem stal Uganďan Joshua Cheptegei, když proběhl cílem v čase 12:35.36 a z dosavadního rekordu Etiopana Kenenisy Bekeleho z Hengela 2008 ukrojil 1.99 vteřiny. Nový severoamerický rekord zaběhl v Portlandu Kanaďan Mohammed Ahmed. Historické kontinentální maximum má nyní díky němu hodnotu 12:47.20. Ahmed je s tímto časem jedenáctým nejrychlejším mužem historie na této trati. Hned za ním je v této statistice vítěz letošního ročníku Zlaté tretry Jacob Kiplimo, jenž ozdobil nejkvalitnější mítink na našem území parádním časem 12:48.63. Jen těsně za ním se do cíle předkláněl čtvrtý muž letošních světových tabulek Etiopan Selemon Barega (SB 12:49.08).

Také na stejné distanci žen se přepisovala historie. Na speciálním běžeckém mítinku ve Valencii se o to postarala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Ta se stala časem 14:06.62 nejrychlejší ženou historie na trati 5000 metrů. Světový rekord krajanky Tirunesh Dibabaové z Osla 2008 překonala o 4.53 vteřiny. Gideyová běžela pětku ještě v Monaku, ale tam v přímém souboji podlehla Keňance Hellen Obiriové, která zvítězila ve špičkovém čase 14:22.12. Podobně jako Ahmed, zaběhla v Portlandu severoamerický rekord také Shelby Houlihanová ze Spojených států, která posunula tento zápis na 14:23.92.

10 000 metrů

Uganďan Joshua Cheptegei však nezůstal jen u jednoho světového rekordu. Ve Valencii se totiž stal nejrychlejším mužem historie i na desítce. Ve Španělsku zvládl pětadvacet okruhů v čase 26:11.00 a během několika týdnů připravil Kenenisu Bekeleho i o druhé historické světové maximum. Tentokrát jeho patnáct let starý výkon z Bruselu vylepšil o 6.53 vteřiny. Pod 27 minut pak ze světových vytrvalců dokázal v této sezóně zaběhnout už pouze Keňan Nicholas Kimeli, jenž vyhrál v nizozemském Leidenu za 26:58.97. Byl to právě Kimeli, který ve Valencii pomáhal v roli vodiče Cheptegeiovi k překonání světového rekordu.

O překonání světového rekordu na desítce se v nizozemském Hengelu pokoušela také domácí hvězda Sifan Hassanová. Její atak na výkon Almaz Ayanaové sice úspěšný nebyl, nicméně přesto se mohla radovat alespoň z nového evropského rekordu 29:36.67. Dosavadní rekord Britky Pauly Radcliffeové z ME v Mnichově 2002 překonala o více než 25 vteřin a osobák z vítězného MS v Dauhá srazila dokonce o více než 40 vteřin. V historických světových tabulkách se zařadila na čtvrté místo za Etiopanku Almaz Ayanaovou, Číňanku Junxia Wang a Keňanku Vivian Cheruiyotovou. Druhá nejrychlejší žena této sezóny Rosemary Wanjiruová z Keni za Hassanovou zaostala o více než minutu (SB 30:38.18).

Petr Jelínek

Vytisknout