přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

23. listopadu 2020, 14:05

Kdo bude atletickým králem roku 2020?

Dvanáct dní před vyhlášením nejlepšího světového atleta uplynulé sezóny zveřejnila Světová atletika užší výběr pěti kandidátů mezi kterými se rozhodne o králi atletického roku 2020. Jsou mezi nimi Joshua Cheptegei, Ryan Crouser, Armand Duplantis, Johannes Vetter a Karsten Warholm.

JOSHUA CHEPTEGEI

Ugandský vytrvalec Joshua Cheptegei startoval v uplynulém roce ve čtyřech závodech a ve třech z nich překonal světový rekord. Již v únoru zaběhl v ulicích Monaka časem 12:51 historické světové maximum v silničním závodě na 5 kilometrů. V srpnu se do monackého knížectví vrátil, aby se stal novým světovým rekordmanem na trati 5000 metrů, kterou proběhl za 12:35.36. V září pak ve Valencii připravil Etiopana Kenenisu Bekeleho také o světový rekord na 10 000 metrů. Ten má nyní díky Cheptegeiovi hodnotu 26:11.00. Na mistrovství světa v půlmaratonu obsadil při své premiéře na této distanci v Gdyni čtvrté místo.

RYAN CROUSER

Americký koulař Ryan Crouser v tomto roce naprosto dominoval. Jasně zvítězil ve všech deseti závodech, do kterých nastoupil. V devíti z nich překonal hranici 22 metrů a sedmkrát vrhl 22.50 a více. V hale si vylepšil kariérní maximum na 22.60, čímž se zařadil na druhé místo historických halových světových tabulek a na světový rekord krajana Randyho Barnese ztratil jen šest centimetrů. V létě si pak posunul i hodnotu svého venkovního osobáku, když s výkonem 22.91 dělí třetí místo historických světových tabulek s dalším Američanem Joe Kovacsem.

ARMAND DUPLANTIS

Stejně suverénní byl švédský tyčkař Armand Duplantis. Ten vyhrál dokonce všech 16 závodů v roce 2020. Celkem desetkrát přeskočil šest metrů. Pětkrát se mu to podařilo v hale a pětkrát venku. V hale dokázal hned dvakrát posunout hodnotu světového rekordu Francouze Renauda Lavillenieho z roku 2013. Poprvé tomu bylo v Toruni, kde se přenesl přes 617 a následně tento výkon ještě vylepšil v Glasgow na 618. Světový rekord mu pak neodolal ani pod otevřeným nebem. Šestadvacet let staré historické světové maximum Ukrajince Sergeje Bubky překonal v Římě o jeden centimetr, a to na 615.

JOHANNES VETTER

Díky Němci Johannesi Vetterovi se po dlouhých letech otřásal i oštěpařský světový rekord. Vetter totiž na mítinku v polském Chořově poslal své náčiní do vzdálenosti 97.76, čímž zaostal jen 72 centimetrů za historickým zápisem Jana Železného z Jeny. Vetter si tak ještě více pojistil pozici druhého muže historických světových tabulek. Ještě v dalších dvou startech pak přehodil devadesát metrů. V Turku zaznamenal 91.49 a opět v Chořově hodil 90.86.

KARSTEN WARHOLM

Mužská čtvrtka překážek byla díky Norovi Karstenu Warholmovi ozdobou každého mítinku a jeho závodní série byla neskutečná. Na mítinku Diamantové ligy ve Stockholmu dokonce útočil na světový rekord Američana Kevina Younga a časem 46.87 za ním zaostal jen o 9 setin. Mohl se však radovat z dalšího vylepšení evropského rekordu, který má již od roku 2019 v držení on sám. K tomu ještě zaběhl jedinečné časy v Římě (47.07), Berlíně (47.08) a Monaku (47.10). V těchto třech závodech zaznamenal devátý až jedenáctý výkon v historických tabulkách. Historického světového maxima dosáhl na netradiční trati 300 metrů překážek, když v Oslu v sólo závodě zaběhl 33.78 a o sedm desetin vylepšil maximum Brita Chrise Rawlinsona z roku 2002.

Petr Jelínek

Vytisknout