přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

9. října 2019, 14:02

Katarské vrcholy – 1. část

Uplynulý světový šampionát v Dauhá byl plný jedinečných výkonů a dramatických duelů. Které disciplíny byly skutečnými klenoty tohoto globálního atletického svátku?

Nejkvalitnější koulařské klání historie

Mužská koule je v posledních letech na vrcholu, což potvrdila i finálová soutěž v Dauhá, která měla vskutku jedinečný průběh i kvalitu. Ve startovní listině kvalifikace figurovalo hned osm borců s osobním rekordem přes 22 metrů, ale hlavní favorité byli tři. Jedním z nich byl obhájce titulu Tom Walsh z Nového Zélandu. Nejvyšší ambice měl také olympijský rekordman a do té doby vedoucí muž světových tabulek Američan Ryan Crouser a třetím do party byl jihoamerický rekordman Darlan Romani z Brazílie.

Ryan Crouser hned svým prvním pokusem překonal rekord šampionátu, když poslal své náčiní do vzdálenosti 22.36. Tento primát mu ovšem vydržel jen několik málo minut. V úvodní sérii totiž všechny šokoval Tom Walsh, jemuž rozhodčí naměřili neskutečných 22.90, což byl nejlepší koulařský pokus od roku 1990, kdy Američan Randy Barnes zaznamenal dosud platný světový rekord 23.12. Hned ve druhé sérii o sobě dal výrazně vědět také Darlan Romani, který zapsal 22.53 a jen málokdo věřil tomu, že by mu tento výkon nemusel stačit na medaili. Bohužel pro Romaniho se tak stalo.

Opravdové vyvrcholení totiž přinesla závěrečná šestá série. Už to vypadalo, že si Walsh dokráčí pro úspěšnou obhajobu, ale jeho soupeři byli proti. Do té doby průběžně pátý Američan Joe Kovacs totiž všem vyrazil dech, když se do své koule opřel tak, až dopadla na 22.91, čímž si o 35 centimetrů posunul kariérní maximum a o jeden centimetr se dostal před Walshe. Výkonem svého krajana se nechal vyhecovat také Crouser a také on se zlepšil na 22.90. Navíc se díky lepšímu druhému pokusu dostal na stříbrnou pozici. Na obhájce tak zbyl „pouze“ bronz.

Diváci na Khalifa International Stadium tak viděli historicky nejkvalitnější koulařskou soutěž. Šampionem se stal v novém rekordu šampionátu 22.91 Američan Joe Kovacs, který se tímto výkonem zařadil na dělené třetí místo historických světových tabulek po bok Itala Alessandra Andreie. Stříbrný Ryan Crouser a bronzový Tom Walsh se momentálně dělí o pátou příčku v historických světových statistikách. Ještě nikdy v minulosti se také nestalo, že byl na užší finále třeba hodit výkon 21.18. Tolik totiž zapsal osmý Nigerijec Chukwuebuka Enekwechi. Český koulař Tomáš Staněk v tomto jedinečném závodě obsadil desáté místo za 20.79.

Běžecká královna Hassanová

Nizozemská běžkyně Sifan Hassanová se pokoušela o běžecký double již na světovém šampionátu v Londýně v roce 2017. Tehdy z toho byl bronz na pětce a páté místo na patnáctce. Stejně ambiciózní plán měla i pro letošní mistrovství světa. Že je její šance na úspěch větší, než byla před dvěma lety, naznačovaly její předešlé starty v této sezóně. V jejím průběhu zaběhla světový rekord na jednu míli a vylepšila evropská historická maxima na tratích 3000 a 5000 metrů. Pro mistrovství světa figurovalo její jméno v předběžných přihláškách hned ve třech disciplínách, a to na patnáctce, pětce i desítce. Bylo však jasné, že bude moci absolvovat pouze dvě z těchto běžeckých distancí, jelikož časový program prakticky vylučoval, aby startovala v závodech na 1500 i 5000 metrů. Jisté tak bylo, že poběží desítku a o dalším startu se rozhodně až následně.

Ač není desítka její hlavní disciplínou, poradila si s mistrovským závodem na výbornou. Průběh závodu si hlídala, včas zachytila nástup Etiopanky Gideyové a v závěrečném okruhu ukázala záda i jí. Výsledkem bylo jednoznačné vítězství v letošním nejlepším světovém čase 30:17.62. Svůj osobní rekord si vylepšila o více než minutu. Záhy po svém prvním katarském triumfu se pak rozhodla, že její druhou disciplínou bude patnáctka.

Finále na 1500 metrů pak bylo v jejím podání ještě dominantnější. Závod si v podstatě celý odtáhla a svým rivalkám nedala ani tu nejmenší šanci. S přehledem tak zkompletovala vysněný běžecký double a navíc svůj úspěch ozdobila novým rekordem šampionátu 3:51.95. Předešlý zápis Rusky Taťány Tomaševové z MS 2003 v Paříži srazila bezmála o propastných sedm vteřin. Zároveň také vylepšila o dvě vteřiny evropský rekord Rumunky Pauly Ivanovové z olympijských her v Soulu 1988. Svým časem se zařadila na šesté místo historických světových tabulek a zaostala jen o 1.88 sekundy za světovým rekordem Etiopanky Genzebe Dibabaové, která kvůli zranění v Dauhá chyběla. Finále ženské patnáctky mělo jedinečnou kvalitu. Hned devět závodnic se dostalo pod čtyři minuty. Ani kontinentální rekord 3:54.99 Američanka Shelby Houlihanové nestačil na zisk cenného kovu.

Americký duel ozdobený světovým rekordem

Velkou pozornost přitahoval závod žen na 400 metrů překážek. Jednalo se o určitý souboj generací mezi zkušenou olympijskou vítězkou a světovou rekordmankou Dalilah Muhammadovou a držitelkou juniorského historického maxima Sydney McLaughlinovou. Bez ohledu nato, jak dopadne jejich měření sil na samotném šampionátu, obě závodnice za sebou měly velmi úspěšnou sezónu. Muhammadová vyhrála americký národní šampionát a k triumfu navíc přidala i nový světový rekord 52.20. Předešlý historický zápis Rusky Julie Pečonkinové vylepšila o čtrnáct setin. McLaughlinová dokončila stejný závod na druhém místě v tehdejším kariérním maximu 52.88. Ve finále Diamantové ligy v Curychu pak bylo pořadí opačné. Ze zisku diamantové trofeje se radovala McLaughlinová v novém osobáku 52.85. Muhammadová skončila až třetí.

V Dauhá obě závodnice jasně ovládly své rozběhy i semifinále, ale o něco více suverénním dojmem působila spíše McLaughlinová. Finále však odvážněji rozběhla Muhammadová a přesto, že McLaughlinová měla vynikající závěr, Muhammadová své vedení udržela až do cíle a mohla se tak radovat ze zisku světového titulu. Opravdový šok pak přišel, když se podívala na výsledkovou tabuli, kde svítilo 52.16, což byla hodnota nového světového rekordu. Smutnit však nemusela ani stříbrná McLaughlinová. Svým časem 52.23 se stala druhou nejrychlejší ženou historie. V tomto nezapomenutelném finále zanechala českou stopu Zuzana Hejnová, která doběhla pátá v čase 54.23.

Naserová útočila na Kratochvílovou

Před dvěma lety na mistrovství světa v Londýně byla Bahamanka Shaunae Miller-Uibová jasnou favoritkou na zisk zlaté medaile v závodě na 400 metrů. Ve finále jí ovšem v závěrečných metrech dramaticky došly síly, ztratila zdánlivě nesmazatelné vedení a zůstala bez medaile. V témže finálovém závodě o sobě dal výrazně vědět objev tehdejší sezóny Salwa Eid Naserová. Rodačka z Nigérie, která hájí barvy Bahrajnu si v britské metropoli doběhla pro překvapivé stříbro a od té doby výkonnostně hodně vyrostla. V loňském roce vylepšila asijský rekord na 49.08 a parádně jí to běhalo i letos, když nastoupila do deseti závodů a ani jednou nenašla přemožitelku. Suverénně vládla také finále Diamantové ligy.

To Miller-Uibová svými starty na čtvrtce spíše šetřila, ale když už vyběhla, stálo to zato. V každém ze svých tří letošních závodů stlačila svůj čas pod padesát vteřin a před Dauhá vévodila průběžným světovým tabulkám výkonem 49.05. K tomu ještě přidala historické světové maximum na nemistrovské třístovce, když zazářila na Zlaté tretře v Ostravě výkonem 34.41.

Na přímý souboj mezi těmito dvěma favoritkami tak došlo až ve finále světového šampionátu a duel to byl opravdu výjimečný. Eid Naserová závod napálila hned od začátku, ale k údivu všech jí síly příliš neubývaly. Miller-Uibová měla tradičně velmi rychlou závěrečnou rovinku, ovšem na svou rivalku tentokrát nestačila. Salwa Eid Naserová proběhla cílem vítězně v nejrychlejším čase za posledních čtyřiatřicet let 48.14 a ztratila pouhých 15 setin na rekord šampionátu Jarmily Kratochvílové z Helsinek 1983. Kromě Kratochvílové byla v historii rychlejší než Naserová už pouze světová rekordmanka Marita Kochová. Jedinečného času dosáhla také stříbrná Uibová, která vylepšila vlastní kontinentální rekord na 48.37 a zařadila se na šesté místo historických světových tabulek.

Skokanská dominance v podání Rojasové a Mihambové

Jen těžko byste hledali v technických disciplínách na mistrovství světa dominantnější výkony, než předvedly venezuelská trojskokanka Yulimar Rojasová a německá dálkařka Malaika Mihambová. Obě naplnily role favoritek ve velkém stylu.

Yulimar Rojasová vystřídala před dvěma lety na světovém trůnu tehdejší královnu světového trojskoku Kolumbijku Caterinu Ibargüenovou, když ji v přímém souboji porazila a získala svůj první titul mistryně světa. Letos našla rovnocennou soupeřku jen ve výjimečných případech. Ve finále Diamantové ligy sice trochu nečekaně podlehla Jamajčance Shaniece Rickettsové, ale jinak předváděla neskutečné výkony. Hned ve čtyřech závodech před světovým šampionátem doskákala za patnáct metrů a na začátku září se zaskvěla ve španělském Andújaru, kde utočila i na světový rekord Ukrajinky Inessy Kravetsovové, za kterým zaostala výkonem 15.42 jen o devět centimetrů. V Dauhá si pak doskákala pro své druhé světové zlato v dalším špičkovém výkonu 15.37, což bylo jedno z nejhodnotnějších představení na MS. Přesto, že druhá Jamajčanka Rickettsová skočila velmi kvalitních 14.92, Rojasová jí nadělila téměř půl metru.

Velmi podobně si vedla v dálkařském sektoru Němka Malaika Mihambová. Ta svůj první velký cenný kov získala na loňském mistrovství Evropy v Berlíně, kde zvítězila. V letošním roce pak byla naprosto suverénní, když před MS nastoupila do deseti závodů a vždy odešla jako vítězka. V šesti případech pokořila hranici sedmi metrů a tato meta jí neodolala ani v Dauhá. Že se v jejím podání můžeme dočkat parádního výkonu, naznačila již v kvalifikaci, kde i přes netrefené odrazové prkno zapsala 698 centimetrů. Ve finále pak ukázala pevné nervy. Prvním pokusem totiž zaznamenala pouze 651 centimetrů a v druhém přešlápla. V ten moment byla mimo pozice, které by jí zajišťovaly postup do užšího finále. Přesto riskovala a v třetí sérii dolétla na 730 centimetrů. V ten moment bylo praktický jisté, že bude v závodě triumfovat, což se také o několik desítek minut potvrdilo. Mihambová se stala mistryní světa a také dvanáctou nejlepší dálkařkou historie. Za rekordem mistrovství legendární Američanky Jackie Joyner-Kerseeové zaostala o pouhých šest centimetrů.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout