Juška šestý v Curychu
Úvodní prolog finále dvanáctého ročníku Diamantové ligy proběhl před budovou curyšské opery. Vrhy a skoky měly pouze šest finalistů. V případě dálky mužů jich bylo sedm, jelikož pořádající země měla možnost udělit jednomu ze svých dálkařů divokou kartu, a tak se český dálkařský rekordman Radek Juška postavil v boji o diamantové vavříny proti šesti sokům. Rychlého spádu soutěže se však obávat nemusel, protože ve stejném sektoru a v ten samý čas závodily také ženy. Dobrou zprávou pro všechny zúčastněné bylo, že se tentokrát nekonal model tolik kritizovaného „superfinále“ pro tři nejlepší po pěti sériích, ale všichni měli šest pokusů a rozhodoval absolutní výkon. Radek předvedl vyrovnanou sérii. Zahájil skokem na 783 centimetrů. Ve čtvrté sérii se pak zlepšil na 785 a následně přidal ještě dva centimetry. Výkonem 787 centimetrů tak obsadil šestou příčku a může se tak těšit na velice pěkný bodový zisk do světového rankingu směrem k mistrovství světa v Eugene. Vítězem se stal Švéd Thobias Montler. Smolař olympijského finále, kde skončil bez medaile, dolétl na 817 centimetrů a zaslouženě triumfoval. Přes osm metrů se dostal ještě druhý Američan Steffin McCarter, jenž až do páté série vedl skokem 814 centimetrů. Třetí skončil Jihoafričan Ruswahl Samaai za 799.
V soutěži dálkařek získala svou třetí diamantovou trofej zkušená Srbka Ivana Španovičová. Nejdelší pokus 696 zaznamenala v závěrečné sérii a navázala tak na celková prvenství z let 2016 a 2017. Druhé místo si vyskákala Švédka Khaddi Sagniaová za 683 centimetrů a třetí příčku brala Ukrajinka Maryna Bekh-Romančuková (675).
Americký koulařský suverén Ryan Crouser je halovým i venkovním světovým rekordmanem a dvojnásobným olympijským vítězem. Diamantovou ligu však ještě nikdy nevyhrál. Nejlépe byl zatím druhý. V Curychu se letos konečně dočkal, když byl opět jasně nejlepší. V třetí sérii poslal své náčiní do vzdálenosti 22.67, čímž o tři centimetry překonal rekord mítinku Novozélanďana Toma Walshe z roku 2018. Chvilku to vypadalo, že mu cestu za vítězstvím znepříjemní jeho reprezentační kolega a také poslední přemožitel (stalo se tak na mistrovství světa v Dauhá před dvěma lety) Joe Kovacs, když druhým pokusem zapsal velmi kvalitních 22.29. Další centimetry ovšem nepřidal a byl druhý. Třetí příčku si zajistil Srb Armin Sinančevič, který vrhem 21.86 zaostal jen dva centimetry za vlastním národním rekordem. Vítěz posledních dvou diamantových finále Tom Walsh byl až čtvrtý za 21.61.
V soutěži koulařek rozhodla Američanka Maggie Ewenová o svém triumfu hned v úvodní sérii, kdy zaznamenala svůj sezónní výkon 19.41 a ani ona tak nemusí být ve stresu z americké kvalifikace před domácím světovým šampionátem v Eugene, jelikož si diamantovým primátem účast na tomto svátku zajistila. Ve dvanáctileté historii Diamantové ligy se stala teprve čtvrtou vítězkou tohoto seriálu. Navázala tak na šest vítězství Novozélanďanky Valerie Adamsové, tři Číňanky Gong Lijioao a jeden Němky Christiny Schwanitzové. Loni se diamantové trofeje nerozdávaly. Další pomyslné medailové příčky obsadily Portugalka Auriol Dongmová (18.86) a Švédka Fanny Roosová (18.75).
Finálový závod výškařek byl za účasti všech tří medailistek z olympijských her v Tokiu, a právě ony okupovaly nejvyšší příčky výsledného pořadí. Australanka Nicola McDermottová zakončila životní sezónu třetím místem v jednom z nejlepších kariérních výkonů 201 centimetrů. Druhá Ukrajinka Jaroslava Mahučiková si vyrovnala úspěšným skokem na 203 sezónní maximum. Již svého pátého celkového vítězství v Diamantové lize a čtvrtého v řadě dosáhla Ruska Maria Lasickeneová. Tentokrát k tomu musela zdolat 205 centimetrů, čímž překonala rekord mítinku Jihoafričanky Hestrie Cloeteové z roku 2004 o jeden centimetr. Následně se ještě dvakrát neúspěšně pokoušela o překonání ruského rekordu na výšce 207 centimetrů.
Závody na 5000 metrů se běžely na speciálním okruhu o délce 560 metrů. Bylo tak jasné, že i kdyby se běžel špičkový čas, nebude veden jako regulérní. Přesto bylo jistě o co běžet. Kromě diamantové trofeje a zajímavé finanční prémie, si také zde vítězové letošního ročníku zajistí účast na mistrovství světa, což bylo zajímavé zejména pro keňské a etiopské běžce a běžkyně, kteří by pak nemuseli brát ohled na velmi náročné kvalifikace svých federací.
Jako první změřily své síly ženy. Ve startovním poli měly jasnou převahu Afričanky. Po odstoupení vodičky převzala tempo Keňanka Margaret Kipkemboiová, kterou následně vystřídala její zkušenější krajanka Hellen Obiriová. V náběhu do posledního okruhu pak nastoupila Francine Niyonsabaová z Burundi, která už si vedení vzít nenechala a zvítězila v čase 14:28.98. Spravila si tak chuť po olympijských hrách v Tokiu, kde byla diskvalifikována za vyšlápnutí z dráhy a ukázala, že nucený přechod z osmistovky na delší distance jí nedělá vůbec problém. Hellen Obiriová se musela spokojit s druhým místem za 14:29.68. Třetí byla Etiopanka Ejgayehu Tayeová (14:30.30).
V první polovině mužské pětky byli velmi aktivní Keňané. Naopak Etiopané se drželi spíše vzadu. O to více sil však měli v závěru, což těsně před náběhem do posledního kola ukázal dvacetiletý Berihu Aregawi, na jehož nástup nedokázal žádný ze soupeřů adekvátně zareagovat a mohl se tak radovat z prvního velkého triumfu v čase 12:58.65. Jako druhý finišoval Birhanu Balew z Bahrajnu za 13:01.27 a třetí byl nejlepší z Keňanů Jacob Krop (13:01.81).
