Hýbeme se s atlety - Jan Kudlička

Hýbeme se s atlety - Jan Kudlička
Aktuality
pátek 10. dubna 2020
V rubrice Hýbeme se s atlety pokračujeme s českým tyčkařským rekordmanem Janem Kudličkou.

Honza Kudlička je naším historicky nejúspěšnějším tyčkařem. S výkonem 583 centimetrů je držitelem českého rekordu pod otevřeným nebem. V roce 2014 vybojoval bronzové medaile na halovém světovém šampionátu v Sopotech a na mistrovství Evropy v Curychu. O dva roky později vystoupal na evropském šampionátu na stříbrný stupínek. 

První cvik  – kotoul vpřed.

Je základním gymnastickým prvkem, který by měl zvládnout nejen každý sportovec ale i žák prvního stupně základní školy „prvňák“. Při tomto cviku je důležitá opora o obě dlaně s mírně roztaženými prsty na šířku ramen. 

Druhý cvik – kotoul vzad.

Další z řady základních gymnastických prvků. V průběhu tohoto pohybu je stěžejní aby obě ruce byly připravovány vedle hlavy ve výši uší s dlaněmi vzhůru a prsty směřujícími vzad.

Třetí cvik – kotoul vzad do stoje na rukou.

Tento cvik se řadí svou náročností již mezi kondičně i koordinačně náročnější cviky. Nejnáročnější je pro většinu cvičenců odtlačení paží od podložky směrem vzhůru a přenesení těžiště a celé hmotnosti těla až do pozice stoj o rukou.

Čtvrtý cvik – „tyčkařský“ kotoul vzad do stoje na rukou s odrazem z paží vzhůru.

Tento cvik se řadí svou náročností mezi kondičně i koordinačně vysoce náročné cviky.

Závěrečná fáze se liší od předchozího provedení v krajní poloze, kdy dojde k překlopení dolních končetin a trupu v oblasti boků přes pomyslnou laťku.

Pátý cvik – „tyčkařský“ kotoul přes reálnou laťku / překážku / tyč.

Tento cvik je prováděn se znatelně vyšším úsilím než předchozí „imitace“ s imaginární laťkou.

Šestý cvik – shyb na hrazdě s úchopem nadhmatem, podhmatem a nestejným „tyčkařským“ úchopem.

Shyb je naprosto základní posilovací gymnastický „tahový“ cvik na hrazdě (lze provádět i na kruzích, bradlech, a jiných modifikovaných vyvýšených místech / schodiště ze zadní strany bez podstupnic, zárubně dveří, příčný trám podhledu střechy, stříšky…). Jsou při něm zapojovány svaly horní končetiny a pletence ramenního a zádové svaly.

Sedmý cvik – tyčkařský „zvrat“

Provádíme švihem jedné DK (z nášvihu) a aktivním zapojením pohybu ramen vzad s dopnutými pažemi přechod do polohy vis střemhlav.

Osmý cvik – „metronomy“

V poloze vis střemhlav přetáčíme mírně pokrčené DK ze strany na stranu v rozsahu až 180° (čím větší rozsah tím vyšší náročnost cviku). 

Série cviků běžecké abecedy na místě.

V tyčkařském provedení se liší pouze držením tyče v úrovni pasu (to vytváří mírnou rotaci trupu, kterou je nutno v průběhu cvičení kompenzovat).

Liftink

Základní cvik běžecké abecedy. Důležitý je nášlap na přední část chodidla (nikoliv na úplnou špičku) s protlačením přes celé chodidlo až na patu. Zásadní je dvojitá práce v hlezenním kloubu „kotníku“.

Zakopávání - „zakopávačky“

Při tomto cviku je klíčové sbalení bérce s přitažením paty k hýždím. Není nutno zdůrazňovat, aby se koleno dostalo za svislou osu kyčle (zastaralý přístup).

Skipink

Tento cvik vychází opět ze sbalení bérců a přitažení paty k hýždím v tomto případě ale v krajní poloze přednožit pokrčmo 90° k ose trupu. Špička pokrčené nohy by měla být přirozeně přitažena vzhůru k bérci pro nácvik vytvoření předpětí pro následný dokrok a odraz. 

Střídavé rytmické přednožování v dynamickém pohybu (provedení) „Předkopávačky“

Přednožování dopnutých DK s přitaženými chodidly vzhůru k bérci pro nácvik vytvoření předpětí s následným aktivním zatažením těsně před dokrokem / kontaktem s podložkou.

Kolesa

Běžecký krok se zvýrazněnými krajními polohami končetin a kloubů. Zdůrazněná vysoká pozice kolen, zdůrazněné předkopnutí bérce pro přípravu aktivního „zahrábnutí“, proto je opět stěžejní přitažení chodidla vzhůru k bérci před aktivním dokrokem.

Důležité je rytmické provádění pohybu se zvyšující se frekvencí.

U všech cviků je důležité u všech cviků precizní provedení, které je v podání Jana Kudličky na vysoké úrovni jak provedení, tak slovního doprovodu.

Petr Jelínek