Helena Fibingerová slaví 70

Helena Fibingerová se narodila 14. července 1949 Víceměřicích. S atletikou začala ve svých patnácti letech ve Spartaku Uherské Hradiště u trenéra Přílezského, ale už rok nato se přesunula do Gottwaldova (nynější Zlín), kde působila v letech 1965-67. Po maturitě (1968) pokračovala v Ostravě a pod vedením Jaroslava Šmída, svého pozdějšího manžela, dosáhla ve vítkovickém oddíle v následujících dvou desetiletích mimořádných úspěchů. V jedinečné kariéře koulařky se obzvláště vyjímají světové zlato, olympijský bronz, osm titulů z halového ME a čtyři světové rekordy, přičemž ten halový je dosud platný.

Reprezentační dres oblékla poprvé ve svých osmnácti letech na závodech olympijských nadějí ve východoněmeckém Rostocku. Téhož roku si připsala svůj první start i za dospělé, a to na mezistátním utkání s Maďarskem v Košicích. V roce 1970 se stala v Ostravě poprvé federální rekordmankou ve vrhu koulí. V letech 1972 až 1977 pak jako první československá koulařka překonala 17, 18, 19, 20, 21 i 22 metrů. Na své první olympijské hry odjela do Mnichova 1972, kde skončila sedmá.

V roce 1974 poprvé vylepšila světový rekord pod otevřeným nebem, podařilo se jí to výkonem 21,57 v Gottwaldově. V závěru sezóny 1976 se pak na jediný centimetr přiblížila 22metrové hranici, stalo se to opět na domácí půdě, tentokrát v Opavě. To už měla ze své druhé olympiády v kapse bronz, který vybojovala v kanadském Montrealu. Helena Fibingerová, 22,50 m, Jablonec nad Nisou a 19. únor 1977 – to jsou údaje, které zůstávají zapsány v kolonce halového světového rekordu i o čtyři dekády později. V květnu téhož roku se provdala za svého trenéra Jaroslava Šmída. Povedený rok pak završila v Nitře, kde do třetice pokořila venkovní „svěťák“ výkonem 22,32.

Mistrovství Evropy v hale se pro ni stalo jejím nejúspěšnějším polem co do počtu medailových úspěchů. Takřka dokonale využila každoročního pořádání akce (dnes se koná ve dvouletém cyklu) a k osmi titulům přidala ještě tři stříbra, což z ní činí nejúspěšnější a jen stěží dostižitelnou atletku historie HME. Na kontinentálním šampionátu pod otevřeným nebem pak posbírala tři cenné kovy, stříbra z Prahy 1978 a Atén 1982, k tomu bronz z Říma 1974. K vrcholům její kariéry v globální konkurenci pak patří vedle olympijského bronzu titul mistryně světa z Helsinek 1983.

Po ukončení sportovní kariéry se dala na podnikání, ale už třicet let aktivně pracuje pro atletiku, aktuálně jako prokuristka marketingové agentury ČAS, České atletiky, s.r.o. Řadu let také působila v Radě České televize.

Za reprezentaci své vlasti a přínos v oblasti sportu dostala v roce 2015 státní vyznamenání od prezidenta republiky.