přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

1. září 2021, 14:30

Hejnová: Chci se loučit před diváky

Zuzana Hejnová mohla jet do Tokia, ale dle svých slov se nechtěla jen zúčastnit. Končit však dvojnásobná mistryně světa a bronzová medailistka z OH ještě nechce, proto se ještě zkusí připravit na příští sezónu, a to i včetně té halové. Uvedla to na středečním setkání s novináři.

Byla by to asi nejspíš pro Zuzanu Hejnovou poslední olympiáda, neboť tři roky do Paříže jsou pro 34letou rodačku z Liberce už daleko, přesto se rozhodla zůstat doma. „Na olympiádu jsem mohla jet, ale nechtěla jsem se jet jen zúčastnit. Věděla jsem, že nejsem v takové formě, abych (v Tokiu) předvedla takový výkon, jaký bych si přála,“ říkala s tím, že motivace trochu opadla odkladem a hlavně ji do závodů nepustila achillovka.

„Léčila jsem ji a do toho trénovala, protože jsem chtěla, abych po OH ještě vyběhla. Protože jsem ale trénovala, tak se to moc nelepšilo. Nyní je dobrá,“ přibližovala s tím, že když polevila v tréninku a naopak začala třeba plavat, noha se zlepšila. „Nyní už klušu bez potíží, tak to zaťukám, snad už to bude dobré,“ doufá. Trénink v Africe prý nepřehnala. „Ale je tam teplo a jsem tam třikrát týdně u fyzioterapeutky. Pak se ale vrátím sem, je tu zima a tady nemůžu být tak často u fyzio, na masážích a podobně. Je to tady určitě složitější,“ popisuje. (Na foto z dovolené s přítelem na Mallorce)

Motivace do další sezóny svěřenkyni Dany Jandové nechybí. „Jsem ráda, že mi na Dukle věří a že mě podpořili. Příští rok sice není olympiáda, ale jsou tam stále nějaké vrcholy, na které bych se ráda připravila. Chtěla bych závodit už v hale, protože mi už závodění chybí (poslední start 8. 9. 2020, tedy skoro před rokem, na Zlaté tretře). Když to půjde dobře, tak bych chtěla bojovat na mistrovství Evropy. Následně bych se chtěla co nejlépe připravit na léto,“ říká s tím, že příprava – ráda by do Afriky – se bude odvíjet třeba i od finanční podpory, kterou bude mít.

O ambicích mluví velmi opatrně. „Vím, že v mé disciplíně je konkurence stále větší a větší. Jsem realista, uvidíme, jak to půjde.“ Dva vrcholy už zažila, nicméně v jiné pozici. „Myslím, že si člověk musí vybrat, který vrchol bude tím pravým. V Eugene to mám moc ráda, byla jsem tam i na Diamantové lize, je to taková Mekka atletiky. Každopádně vrcholem by pro mě mělo být mistrovství Evropy, protože evropskou (individuální) medaili ještě nemám,“ připomněla Hejnová, nad překážkami nejlépe dvakrát čtvrtá, bronz má pouze se štafetou.

Konkurence v poslední době však vyrostla skvělá, vždyť i nejlepší Evropanka, ale na olympiádě až trojka Femke Bolová z Nizozemska, překonala ještě před letošní sezónou platný světový rekord. „Přijde mi úplně šílený, kam se to vyšplhalo. Dříve stačily na medaili časy, za které jsou nyní šestá místa. Sama vím, že na takové top časy už nemám a těm nejlepším holkám už nemůžu konkurovat,“ uvědomuje si. „Mám ale radost, že se konečně objevila Evropanka, která dokáže konkurovat Američankám, je to moc šikovná holka. Věřím ale, že celkově je mistrovství Evropy pořád otevřené,“ dodává česká rekordmanka.

Jak to bude po Eugene (MS) a Mnichově (ME), to ještě netuší. „Nechci vůbec koukat dál. Paříž (dějiště olympiády v roce 2024) miluju, byla jsem tam třikrát a třikrát jsem tam vyhrála. Hned když jsem zjistila, že tam bude OH, tak jsem si to spočítala (*19. 12. 1986) a zjistila, že to asi neklapne. Jsem realista a člověk by měl nějak rozumně přestat.“

Ačkoli přesné datum netuší, ví jak by asi konec kariéry mohl vypadat. „Ráda bych se rozloučila nějak důstojně s diváky na nějakých hezkých závodech. Je to podobné jako Bára Špotáková, ta také nechtěla končit před prázdnými tribunami. Obě jsme závodnice, oběma nám diváci moc pomáhají, závodit před prázdnými tribunami není příjemné. Věřím, že vše půjde dobře a že se rozloučím s diváky na nějakých povedených závodech. Někde, kde to mám ráda,“ uzavírá.

Michal Procházka, Adam Kolář, foto: FB Zuzany Hejnové

Vytisknout