10 zázračných dětí – II. díl

10 zázračných dětí – II. díl
Aktuality
neděle 23. prosince 2018
Webové stránky IAAF přicházejí se závěrem roku se seriálem o desítce nadějí mladších 21 let, které mají v budoucnu pohnout světovou atletikou. Zde je druhá pětice vycházejících hvězd a co na sebe prozradily.
Salwa Eid Naserová (*23. 5. 1998) / Bahrajn; 400 m

Trenér: Jose Rubio; Sociální média: @iam_salwaeidnaser (Instagram), @salwaeidnaserebelechukwu (Facebook)

Dcera bahrajnského otce a matky z Nigérie, kde se narodila pod jménem Ebelechukwu Agbapuonwu, předbíhala všechny ostatní v ulici už jako dítě, své první opravdové závody vyhrávala v 11 letech, mezi nimi i čtyřstovku. Bolelo to prý tolik, že se zařekla, že už ji nikdy nepoběží. Uběhlo pár let a na arabském juniorském šampionátu v Káhiře 2014 (v tomto roce také poprvé oblékla bahrajnský dres) se ocitla na nejvyšším stupínku po 200, ale i 400 metrech. A čtvrtku si zaběhla i později v létě na olympiádě mládeže v Nankingu a za osobní rekord 52.74 jí pověsili na krk opět zlato. Její výkonnost dál rostla závratným tempem přibližně vteřiny za rok. V roce 2015 vyhrála za 51.50 dorostenecký svět v Cali, v olympijském roce ji pak nezlomilo ani týden před hrami v Riu obnovené zranění kotníku z dětství – když jí bylo šest, přebíhala ulici, aby se vrátila pro zapomenuté drobné za zmrzlinu, a srazilo ji auto. Kotník jí doktoři vyšetřili a start nedoporučili. „Byla to moje první olympiáda, moc jsem chtěla jet,“ vysvětlovala, proč jako sotva 18letá dívka neuposlechla. Podle všeho udělala dobře, v semifinále totiž zaběhla národní juniorský rekord 50.88.

Komu by se zdálo, že když už se přiblížila absolutní špičce, přijde chvíle zpomalení, pletl by se. Vloni Naserová, stále ještě juniorka, vyhrála v Londýně jako nejmladší žena medaili ze 400 m na mistrovství světa, byla ze stříbra a o od té nejzářivější ji v čase 50.06 dělily pouhé setiny. Když pak doběhla druhá i při finále Diamantové ligy v Bruselu, začínal už její osobák číslovkou čtyři, a měl punc kontinentálního rekordu – 49.88. Leto se pod hranicí 50 vteřin zabydlela, a také záda začala soupeřkám pravidelně ukazovat, přesněji řečeno, ukázala jim je 10x z 11 startů, včetně Asijských her v Jakartě, diamantového finále v Bruselu a Kontinentálního poháru v Ostravě. Jedinou porážku v Monaku vykompenzoval čas, který tam zaběhla, ale další posun možností na 49.08. Kde je její úplné maximum, to poznáme v dalších letech.

Co o ní možná ještě nevíte… / …její matka bývala sprinterkou (100 a 200 m). * …se svým idolem Allyson Felixovou, kterou sleduje na Instagramu, má pozitivní vzájemnou bilanci: 2 : 0. * …trať neplánuje měnit, i když prý možná někdy zkusí dvoustovku. * …necítí se být pod žádným tlakem a za všech okolností se snaží zůstat v klidu a za všeho se nějak dostat. * …pod 50 vteřin zaběhla letos sedmkrát, naposledy se to v jedné sezóně povedlo Sanye Richards-Rossové v roce 2009. * …obdivuhodným způsobem zvládla nápor na konci srpna: po pěti startech v šesti dnech na Asijských hrách sedla po tom posledním na letadlo a jen pár hodin poté vyhrála v Bruselu. A v čase 49.33! * Asijský rekord 49.08 se dozvěděla až od dopingových komisařů. Ač poražena, udělal ji čas velkou radost, dokonce prý největší za celý rok.

Rhonex Kipruto (*12. 10. 1999) / Keňa; 10 000 m, 10 km

Trenér: Colm O’Connell; Sociální média: @rhonexkipruto (Instagram)

Není příliš vytrvalců, kteří by se už jako mládežníci zaměřovali na silniční závody, jenže Rhonex Kipruto je podle všeho mimořádný talent. Ještě před necelými dvěma roky jej prakticky nikdo neznal, ale už doběhl na jednom krosu v Keni jen pár vteřin za dorosteneckým mistrem světa na 3000 m Richardem Yatorem, později během roku si připsal několik domácích vítězství a také debutoval na dráhové desítce časem 28:56.5. Podle všeho však jeho doménou byla už tehdy silnice a roli sehrála Praha a zdejší prestižní Grand Prix, kam loni v září zavítal a zaběhl 27:13 (3 s za vítězem). Byl by to dokonce juniorský světový rekord, nebýt jeho tréninkového parťáka a vrstevníka Mathewa Kimeliho, o dvě vteřiny před ním.

Rok na to se do metropole na Vltavě vrátil, a byla to jiná písnička, vezměme ale letošní rok popořádku. Krátkou krosovou sezónu ozdobil v Chlefu (Alžírsko) titulem afrického šampiona ve své kategorii. Šest týdnů na to (koncem dubna) měl po desítce v New Yorku v kapse nejrychlejší juniorský čas historie, když zaběhl 27:08, a absolutně se tím zařadil na páté místo dlouhodobých tabulek. Poté se vrhl na dráhu a s obřím půlminutovým náskokem ovládl kvalifikaci na MS“19“, když ve vysoké nadmořské výšce zaběhl 27:49.6. V Tampere měl proti sobě Uganďana Kiplima, ale po šesti kilometrech pláchl všem, velkému rivalovi naložil 19 vteřin a svůj výkon ozdobil rekordem šampionátu 27:21.08. Druhou půlku zaběhl za ďábelských 13:23.86, což by mu na 12 ze 16 pětkách při tomto MS stačilo na zlato! A to nebylo vše, ještě ho čekala zastávka v Praze, kde – jak po závodě uvedl – si odmakal vše sám, přesto protnul cílovou pásku za 26:46, jen dvě vteřiny od Komonova světového rekordu z roku 2010.

Pokud se v příštím roce kvalifikuje Kipruto na říjnové dospělácké MS, vyrazí tam sice ještě jako 19letý, ale jistě bude patřit k top favoritům. A co předvede v březnu MS na (oblíbeném) krosu? A v mezičase na silniční desítce nebo na pětce dráze při Diamantové lize? Nechme se překvapit.

Co o něm možná ještě nevíte… / …kros je prý jako povrch nejlepší, zatím má zkušenost s trávou, takže moc netuší, co s ním udělá bláto na „světě“ v Aarhusu. * …obdivuje krajany Kipchogeho a Rudishu, jsou pro něj inspirací. A podobně jako oni mluví tiše a uvážlivě. * …maraton? Ještě ne, zatím hlavně dráha a desítka na silnici, kde má pochopitelně v hledáčku „svěťák“. Ale ani ten na královské trati se mu nezdá nepřekonatelný a mezi adepty počítá i sebe. Ambicemi se rozhodně nesvazuje... * …před závodem si dá klasický národní pokrm ugali (vyrábí se z kukuřičné mouky, vody a soli). * …nejlepší rada, jakou dostal: „Buď disciplinovaný a soustřeď se na to, co děláš.“

Alina Šuchová (*12. 2. 1999) / Ukrajina; sedmiboj, hod oštěpem

Trenér: Maja a Anatolij Šuchovi; Sociální média: @alinashukh (Instagram)

Může se klidně stát, že Alina Šuchová bude do budoucna následovat cestu Tessy Sandersonové, Justine Robbeson, Nikoly Ogrodníkové či Barbory Špotákové. Tedy atletek, jež vynikaly ve víceboji, největší úspěchy však přišly se specializací na oštěp. Poprvé na sebe upozornila v roce 2014, kdy teprve jako 15letá (tedy ještě „žákyně“) složila nejkvalitnější dorostenecký sedmiboj roku – 5713. Rok na to už dokázala posunout své možnosti nejprve na 6039 a po MS“17“ až na 6079, roli favoritky na zlato šampionátu v Cali však nepotvrdila, a alespoň bronz nakonec zachránila i díky osobnímu rekordu v oštěpu 54.57. S takovým výkonem by samozřejmě potrápila specialistky… Není divu, že rok na to si na ME v Tbilisi oštěp (byla v něm šestá) přidala k sedmiboji, který tentokrát již vyhrála a navíc v dorosteneckém „světovém rekordu“ 6186. A se svými výškařským výkonem 192 cm z Lucku jí patřilo čelo tabulek její kategorie.

Šuchová, již odmalička trénuje matka Maya (a aktuálně se přidal i otec Anatolij), pokračovala ve strmém výkonnostním růstu i vloni. Hned ve své první juniorské zimě posunula světový halový rekord kategorie na 4542 a měsíc poté skončila mezi dospěláky 11. na HME v Bělehradě. Venku se pak ve všech čtyřech sedmibojích dostala přes šest tisíc bodů, s vrcholem na ME v Grossetu, které ovládla v národním juniorském rekordu 6381 bodů – přitom před sezónou měla s „dospělým“ náčiním osobák 6099.

Aktuální sezóna začala slibně, sedmým místem na HMS, ačkoli do Birminghamu putovala zasněženou Evropou den a půl (čtyři její lety byly zrušeny, jen v Amsterdamu uvízla na 20 hodin, ztratili jí zavazadla…) a do dějiště dorazila jen krátce před startem soutěže. Na juniorském MS v Tampere se opět dala na „osmiboj“, po zlaté radosti z oštěpu za 55.95 musela skousnout odstoupení z víceboje kvůli zranění. To naštěstí nebylo vážné, a mohla pak startovat na ME, ale v Berlíně z toho bylo až 15. místo. Nemá však důvod panikařit, přechod z mládežnických kategorií nebyl hladký ani u takových hvězd Jessica Ennis-Hillová či Nafissatou Thiamová. A vlastně ani u Barbory Špotákové. Zatím preferuje sedmiboj, ale je dobré mít záložní plán… Kariéru si totiž plánuje dlouhou.

Co o ní možná ještě nevíte… / …nejen její rodiče jsou zapřažení ve sportu, víceboje provozuje i mladší bratr Ilja, starší sestra Uljana je zase moderátorka sportovního kanálu na Ukrajině. * …už nyní patří mezi nejlepší oštěpařky-vícebojařky historie, jen devět žen má lépe než jejích 55.95, absolutní osobák má ještě o půlmetr dál (56.54). * …kdyby nebyla atletkou, hrála by kulečník. „Ne, dělám si srandu, mám ráda volejbal a další týmové sporty jako basketball.“ * …má halový světový juniorský rekord (4542), ale není to její osobák a není ani nejlepší na světě. U jejího výkonu 4550, ale i u výkonů kolegyň Nafissatou Thiamové (4558) a Kendell Williamsové (4635) chyběla pozávodní dopingová zkouška nutná pro uznání rekordů. * Má kolem sebe hodně silné vrstevnice-soupeřky, Géraldine Ruckstuhlovou, Sarah Laggerovou či Niamh Emerson. A když k tomu připočteme mladší hvězdičky Marii Vicenteovou nebo Adrianu Rodriguezovou, máme se do budoucna nač těšit.

Jakob Ingebrigtsen (*19. 9. 2000) / Norsko; 1 500, 5 000 m

Trenér: Gjert Ingebrigtsen; Sociální média: @jakobing (Instagram), @JakobIng (Twitter), @ingebrigtsenjakob (Facebook)

Třetí ze synů rodu Ingebrigtsenových dokázal ještě před svými 18. narozeninami věci, které málokdo za celou kariéru. Mladík, jenž chce rozbít africkou dominanci v bězích, má našlápnuto vskutku skvěle. Evropu už letos v Berlíně na hlavu porazil. Ale popořádku… Jeho jméno dostali do světa starší bratři Henrik a Filip, ještě než on sám vstoupil předloni na mezinárodní scénu. Na té domácí o sobě řekl při žákovském šampionátu v roce 2015, kde během třech dní vyhrál tituly ve čtyřech disciplínách (800, 2000, stýpl/1500, 300 překážek). Ačkoli při MS juniorů v Bydhošti 2016 běžel patnáctistovku proti soupeřům i o tři roky starším, doběhl na solidním devátém místě. A na sklonku při krosovém ME v Chie dokonce nenašel přemožitele, jako druhý nejmladší z 87členného pole.

Ovšem co teprve rok 2017… V Eugene jako nejmladší v historii pokořil čtyři minuty na jedné míli časem 3:58.07, brzy na to doma v Oslo ještě zrychlil – 3:56.29. Z mistrovství Evropy juniorů v Grossetu si přivezl zlato z 5000 m a 3000 m překážek, z boje o kov na 1500 m jej vyřadil pád. A okusil poté i účast na MS dospělých, v Londýně běžel stýpl. Sezónu na dráze zakončil třemi domácími tituly, tentokrát už však na šampionátu dospělých (1 500, 5 000 m, stýpl a k tomu třetí na 800 m).

Letos zaběhl v Eugene již nejrychlejší juniorskou míli od Evropana 3:52.28, a také patnáctistovku, v Monaku ji zvládl za 3:31.18 (na světě před ním rychleji jen čtyři junioři). V mezičase se výtečným způsobem poměřil se světovou konkurencí na MS v Tampere – na patnáctce bral stříbro, na pětce bronz. A co teprve Berlín! Taktické zkušenosti, které mnozí sbírají dlouhé roky, on zvládl zúročit (na oko) hravě před osmnáctinami, když si nejprve poradil se všemi na 1500 metrech, a o méně než 24 hodin později i na 5000 m. Zlatý double v těchto disciplínách vybojoval jako první v 84leté historii mistrovství Evropy. V Tilburgu pak zkompletoval krosový hattrick z ME, a spolu s týmovým zlatem získal šestou velkou medaili roku.

Co o něm možná ještě nevíte… / …stejně jako bratry jej trénuje otec Gjert, ačkoli sám nikdy atletiku neprovozoval. Není prý snadné zachovat zdravé při tomto nastavení vztahy, ale bere to jako součást toho stát se nejlepším(i) ve světě. * …ačkoli jako malý dělal všechny možné sporty (fotbal nebo lyžování), nejpozději v deseti z něj byl běžecký profík. * …při vítězství v Berlíně na 1500 m se stal nejmladším evropským šampionem (17 let, 324 dnů), ovšem mezi Ingebrigtseny až třetím v pořadí, Henrik vyhrál v roce 2012, Filip 2016. Není divu, že bratří jsou pro Jakoba hlavní inspirací. * O jejich rodinné tréninkové skupině vznikla reality show s názvem Team Ingebrigtsen, už má za sebou dvě série, o třetí se uvažuje. *

Celliphine Chespolová (*23. 3. 1999) / Keňa; 3 000 m překážek

Trenér: Boniface Ndiwa

Pochází z pohraniční oblasti Mount Elgon, odkud pochází trojnásobná mistryně světa v krosu Edith Masaiová a ze sousední Ugandy zase olympijský maratonský šampion z Londýna Stephen Kiprotich. Její škola „ Riruta Central“ v Nairobi má mezi absolventy slušnou řadu mládežnických šampionek, ale i dospěláckou mistryni světa Hellen Obiriovou. Není divu, že Celliphine Chespolová skočila ve stýplu na scénu už jako 16letá dívka. Ta totiž překvapila na MS“17“ v Cali, když v čase 6:17.15 porazila na hlavu všechny, včetně krajanky Sandry Tueiové, se kterou předtím prohrála při kvalifikaci o 8 vteřin… Rok nato už se s ní na MS o kategorii výš počítalo, do Bydhoště cestovala s nejlepším časem 9:24.73, jenž byl zároveň světovým dorosteneckým maximem všech dob. Se staršími soupeřkami si poradila dle vítězného, 9sekundového rozdílu, hravě, výkon 9:25.15 se zapsal jako rekord šampionátu.

Před dráhovou sezónou 2017 si odskočila ke krosu, v závodě juniorek na MS v Kampale (Uganda) získala bronz. Ve stýplu to pak byl jízda: hned na úvod světový rekord 9:05.70 v Dauhá, poté v Eugene ubrala dalších sedm vteřin a jako třetí žena se dostala pod devět minut – 8:58.78. A to si ještě udělala vynucenou zastávku na nasazení vyzuté tretry… Při kvalifikaci na MS dospělých si vybojovala místo, a v Londýně obsadila výborné šesté místo. Letošní závodní rok opět začala krosy, z afrického šampionátu v alžírském Chlefu si odvezla zlato, a to prosím pěkně ze závodu se ženami. V hlavní části sezóny sice osobní rekord ve stýplu neposunula, ovšem stabilizovala svou výkonnost a jen při dvou startech skončila hůře než druhá. A právě druhé místo jí připadlo hned ve třech významných závodech: na hrách Commonwealthu, mistrovství Keni i africkém šampionátu (dospělých). Obhajobu titulu na juniorském „světě“ v Tampere však zvládla suverénně, z vlastního rekordu MS ukrojila 13 vteřin na 9:12.78. A že brzy klidně můžeme její jméno časem skloňovat i v souvislosti se silnicí, ukázala vítězstvím v Manchesteru v USA (stát Connecticut).

Co o ní možná ještě nevíte… / …při mezinárodním debutu v Cali měla překlep na „čísle“ („Chespot“) * …kam ji hodíte, tam se cítí jako ryba, pardon, stýplařka ve vodě. První start v zámoří na MS“17“, vítězství. První start v diamantovce, osobák (a nakonec i SB). První silniční start, vítězství… jo a nezvládá jen vodu, ale i bahno či asfalt. * …v 19 už je vdaná, za svého trenéra; ve skupině je mimo jiné bronzová medailistka z MS v krosu Lilian Kasait Rengeruková. * …jejím idolem je nepříliš překvapivě mistryně světa Milcah Chemosová. „Spoustu motivace dostávám také od své mamky (Beatrice Naliakaová), podporovala mě od začátků, než jsem se přesunula do Nairobi.” * …jako první dívka obhájila titul na MSJ ve stýplu. * …patří jí sedm nejrychlejších juniorských časů v historii, na druhou nejlepší má náskok téměř 10 vteřin. * …letos i loni porazila světovou rekordmanku Beatrice Chepkoechová, vedle ní se to povedlo ještě Hyvin Kiyengové a Emmě Coburnové – obě jsou mistryně světa… Pěkná společnost.

Michal Procházka, foto: IAAF

Fotogalerie