přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Atleti na Hradě

ATLETI NA HRADĚ
Ve výroční den zrození československého státu – 28. října, se konal na Pražském hradě ceremoniál slavnostního vyznamenáníosobnostístátními řády a medailemi. Mezi dvacítkou vyvolenou prezidentem Václavem Klausem byla i držitelka zlatých a stříbrných medailí z OH a dvou zlatých z ME, bývalá světová rekordmanka Dana Zátopková. Přijala medaili Za zásluhy II. stupně.

Ceremoniál byl tentokrát mnohem skromnější než za bývalého prezidenta Václava Havla. Klaus nevyslyšel desítky návrhů od vlády, parlamentu či institucí a rozhodl se odměnit státními vyznamenáními jen dvacet navržených. Předával řád T. G. Masaryka, medaile Za hrdinství a Za zásluhy I. a II. stupně. Mezi bývalými letci, signatáři Charty, duchovním, svářečem, vojáky, lékaři, umělci, muzikanty i vědci zastupovala sport Dana Zátopková, členka předsednictva Českého klubu olympioniků i předsedkyně redakční rady časopisu ATLETIKA. Svůj velký den vyspávala ještě ve středečním ránu, a přece se ráda podělila o své dojmy z ceremoniálu na Hradě.

„Mám radost jako Dana Zátopková, vždyť jsem sportu věnovala celý život, starala se nejen o sebe, ale i o mládež a většinou zcela zdarma. Tak je to i s trénováním mého posledního svěřence Mirka Guzdka. Ale měla jsem také radost, že tím stát ocenil celý český sport. Jsem ráda, že naše země má tolik dobrých sportovců. Myslím, že i oni dělají dobrou reklamu naší republice v celém světě. Narecepci po slavnostním aktu prý byli také Helena Fibingerová, Honza Železný a Roman Šebrle i předseda ČOV Milan Jirásek, ale ani jsem se s nimi nepotkala.“

Den na Hradčanech
„Na Hrad mě vezl předseda Českého klubu olympioniků Ivan Satrapa. Nejdříve jsme byli pozvaní do senátu k předsedovi Petru Pithartovi. Ten se ke mně vždy radostně hlásí a vzpomíná na svoje atletické krůčky v Janderově sportovní škole, kde jsem ho chvíli trénovala. Potom jako sprinter přešel snad ke Zdeňku Hollerovi nebo Frantovi Bůžkovi. Tehdy byl Petr hezký kudrnatý blonďáček. Ze senátu jsme jeli na Hrad a tam násna skleničku pozval prezident Václav Klaus. Potom byla zkouška. Padla na mne taková slavnostní nálada a pohoda. Téměř hmatatelně jsem vnímala význam nádherného Vladislavského sálu. Před vlastním ceremoniálem jsem se nejvíce bavila s malířem a grafikem panem Adolfem Bornem.Vlastní ceremoniál byl také nesmírně působivý, ale na vybavování se s panem prezidentem rozhodně nebyl čas. Ani vlastně nevím, co jsem mu říkala. Určitě jsem slušně poděkovala.“

Pro Danu Zátopkovou to bylo první státní vyznamenání v životě. Jen Emil kdysidostal Řád republiky. Dana přijala od armády v roce 1998 Medaili za zásluhy prvního stupně a od MOV Stříbrný olympijský řád II. stupně. Předal jí ho ještě Juan Antonio Samaranch. Emil získal již dřívI. stupeň tohoto řádu.

Mezi vyznamenanými byl také další atlet, prof. ing. architekt Ivan Ruller, odměněný rovněž medailí Za zásluhy II. stupně. V mládí závodil za Mor. Slavii Brno. Ladislav Zouhar našel jeho výkony v klubových ročenkách. V roce 1941 hodil Ivan Rullerjako žák kriketovým míčkem 47,45 a v 18 letech (1944) měl diskařský výkon 26,52. Jako architekt vytvořil téměř 500 významných děl. Brněnský rodák se podílel na výstavbě Janáčkova divadla i sportovní haly Rondo. Pracoval i na výstavbě muzea v Tripolisu.
             
                                                                     František Macák

Vytisknout