přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

3. listopadu 2021, 13:35

Z historie Atleta roku

Atlet roku se už nezadržitelně blíží, a tak v Tématu týdne přinášíme pohled do bohaté historie této slavnostní události.

Ve své historii prošla anketa Atlet roku v Československu a později v České republice řadou změn týkajících se soutěžních kategorií. Poprvé se u nás nejlepší atlet vyhlašoval v roce 1962, od té doby byla anketa jednou (1969) přerušena.

Prvních patnáct ročníků (1962–1977) zahrnovalo jedinou volbu, a sice nejlepšího atleta republiky. Osmkrát získali toto ocenění muži, sedmkrát ženy. Od 1978 se rozlišovala mužská a ženská kategorie, takový model ankety vydržel deset let. V olympijském roce 1988 přibyla dvě ocenění pro mládežníky: vyhlášeni byli nejlepší junior a juniorka. V následujících dvou ročnících (1989-90) se spojily obě seniorské kategorie, aby se pak na jediný rok (1991) znovu oddělil mužský vítěz a ženská vítězka.

V letech 1992–1994, kdy vznikala Česká republika a potažmo samostatný ČAS, se vývoj ankety dostal obloukem na začátek, když bylo voleno pouze jediné jméno. Následně se na dva ročníky (1995–96) pro změnu vrátil model z let 1989-90, tedy nejlepší atlet, junior a juniorka.Od roku 1997 se datuje systém, který je praktikován dosud. V Atletovi roku jsou pravidelně vyhlašováni atletické osobnosti uplynulé sezony ve čtyřech kategoriích: nejlepší atlet, junior, trenér a objev.

Vůbec nejvyšší počet titulů v anketě má na svém kontě oštěpařka Barbora Špotáková, která jich posbírala již devět.  Koulařka Helena Fibingerová a oštěpař Jan Železný mají po sedmi triumfech. Po šesti prvenstvích získali diskaři Ludvík Daněk, Imrich Bugár a běžkyně Jarmila Kratochvílová.

Rekordmany ankety v samostatné České republice jsou Jan Železný se šesti tituly za aktivní kariéru (1993-6, 2000-1), k nimž v letech (2011, 2012, 2014, 2016 a 2017) přidal titul i pro nejlepšího trenéra. Barbora Špotáková dokázala půltucet prvenství získat v nepřerušené řadě (2007-12). Další pak přidala v letech 2014, 2016 a 2017. Čelnou dvojici následuje předchůdce Špotákové na trůnu, desetibojař Roman Šebrle, jenž svých pět triumfů získal rovněž za sebou (2002-6).

Nejúspěšnějšími trenéry jsou Dalibor Kupka, Rudolf Černý a Jan Železný, kteří se trenérem roku stali již pětkrát. Čtyřikrát byl v této kategorii oceněn Zdeněk Váňa, jehož někdejší svěřenec, desetibojař Tomáš Dvořák, se může pochlubit dvěma tituly nejlepšího atleta a jednou byl oceněn i v juniorské kategorii. 

Jedno vítězství má na svém kontě trenér Aleš Duda, jehož někdejší svěřenkyně Denisa Ščerbová (dnes Helceletová) v daném ročníku (2004) ovládla kategorii junior i objev roku. Kromě ní se dvojitý triumf povedl ještě i Aleně Rücklové (1999), Petru Lampartovi (2002), ve dvou různých ročnících Zuzaně Hejnové (2003 objev, 2005 junior). Třikrát v těchto vedlejších kategoriích uspěla Anežka Drahotová (2012 juniorka, 2013 objev). O něco složitější je to u Pavla Masláka, vyhrál mezi juniory se štafetou 4x100m (spolu s Říčařem, Šťastným a Zichem) v roce 2009, a následně ještě sám 2010, a trojlístek pak završil v roce 2011 vítězstvím v kategorii "objev". Jako první žena získala titul trenér roku (2010) Martina Blažková, která připravuje skupinu Rychlý holky. V roce 2019 na ni navázala Dana Jandová. Třikrát se radovala z ocenění juniorky roku výškařka Michaela Hrubá (2015-2017). 

V roce 2020 se pak v rámci Atleta roku nevyhlašovalo a galavečer proběhl ve znamení oslavy atletických úspěchů československé a české atletiky v uplynulých 50 letech. Na pódiu se tehdy vystřídaly takové legendy, jako jsou Helena Fibingerová, Jarmila Kratochvílová, Roman Šebrle, Jan Železný, Barbora Špotáková a další.

Jaká je letošní desítka?

V letošní desítce figurují osvědčené opory i nová jména. Hned tři atletky se do této elitní společnosti podívají poprvé. Nejblíže k ní měla doposud Kristiina Mäki, která obsadila v roce 2019 jedenácté místo. Do TOP 10 se podívají také Diana Mezuliáníková a Barbora Malíková, která ovšem na pódiu Atleta roku už jednou stála. V roce 2017 byla vyhlášena objevem sezóny.

Barbora Špotáková není absolutní rekordmankou jen v počtu vítězství, ale také co se týká umístění v první desítce. Letos v ní figuruje už počtrnácté. Od roku 2006 chyběla pouze v letech 2013 a 2018, kdy měla mateřské pauzy.

Pak je zde duo oštěpařů, kteří už dvakrát skončili v anketě na druhém místě a na prvenství stále čekají. Řeč je o našich medailistech z her v Tokiu Jakubu Vadlejchovi a Vítězslavu Veselém. Zatímco pro Jakuba se jedná o pátou účast v TOP 10 v řadě, Víťa se vrátí na slavnostní pódium po pěti letech. Stříbrné pozice v rámci ankety dosáhl v letech 2013 a 2014. Jakubovi se totéž podařilo v sezónách 2017 a 2019.

Koulař Tomáš Staněk se zúčastní slavnostního večera počtvrté v řadě. V letech 2018 a 2019 byl letošní halový mistr Evropy vždy na třetí pozici. To Nikola Ogrodníková už poznala, jaké to je vyhrát Atleta roku. Podařilo se jí to v roce 2018.

Pak jsou zde dvě dívky, které se v minulosti radovali z ocenění v dalších kategoriích a v desítce jsou podruhé. Čtvrtkařka Lada Vondrová se stala před dvěma lety objevem roku a celkově byla šestá. Tyčkařka Amálie Švábíková byla vyhlášena juniorkou roku v sezóně 2018 a v témže roce byla v Atletovi desátá.

Zajímavé bude jistě sledovat, kdo bude vyhlášen i v ostatních kategoriích. Jan Železný se může stát absolutním rekordmanem v kategorii trenér roku. Doposud se s pěti prvenstvími dělí o vedoucí pozici s Daliborem Kupkou a Rudolfem Černým. Do letošního pořadí však mohou promluvit i jiný trenéři, kteří své svěřence dovedly mnohdy k nečekaným až šokujícím úspěchům.

V kategorii junior roku je pak konkurence vskutku nabitá, jelikož atleti a atlety do 20 let měli letos veleúspěšnou sezónu, v jejímž rámci získávaly velké medaile a překonávaly národní rekordy.

Velmi otevřená pak bývá tradičně i kategorie objev roku.

Petr Jelínek

Vytisknout