přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

7. srpna 2013, 10:13

Několik NEJ z historie mistrovství světa

NEJobsazenějším světovým šampionátem byl dosud ten berlínský před čtyřmi lety, jehož se zúčastnilo 1895 atletů z dvou set zemí. Nadcházející mistrovství má šanci obě čísla překonat, svou přihlášku do Moskvy zaslalo 206 zemí, které nahlásily úhrnem 1974 závodníků. Nyní bude záležet, kolik z nich skutečně nastoupí.

NEJvíce světových medailí, a to 14 (4-3-7) získala legendární sprinterka Merlene Otteyová. Mezi muži je s deseti „plackami“ největším sběratelem Carl Lewis, jenž zároveň patří spolu s dalšími Američany Allyson Fellixovou a Michaelem Johnsonem do skupiny nejúspěšnějších „zlatokopů“. Spolu s těmi ze štafet se každý z nich může pyšnit osmi světovými tituly. Když pak započítáme pouze individuální disciplíny, zůstane v čele žebříčku ze zmíněných jen Johnson (200 a 400), na něhož se dotáhne Ukrajinec Sergej Bubka, který svých šest zlatých dokázal získat dokonce v jediné disciplíně, a to ve skoku o tyči.

NEJbohatší sbírky z jediného šampionátu dovezly do svých domovin čtyři atletky, přičemž všechny je poskládaly ze sprinterských tratí100, 200, 400 m a štafet. V roce 1983 to byla Východní Němka Marita Kochová, o osm let později její nástupkyně Kathrin Krabbeová, další dva roky na to Američanka Gwen Torrenceová a naposledy předloni Felixová. Součástí helsinského „výtěžku“ Kochové byla tři zlata, což je rekord vyrovnaný v roce 2007 opět Felixovou. Mezi muži na zlatý trojlístek dosáhla pětice: Lewis (1983 a 87), Maurice Greene (1991), Michale Johnson (1995), Tyson Gay (2007) a v Berlíně 2009 Usain Bolt, který je jediným Jamajčanem v jinak americké sestavě. Doplňme, že z pohledu zemí dosáhlo na nejbohatší zisk z jednoho šampionátu Východní Německo, které v roce 1987 posbíralo 31 medailí, z absolutní perspektivy jsou hegemonem Spojené státy, jež z celé historie MS vytěžilo už 275 medailí, z nichž téměř polovina (132) bylo zlatých.

NEJtěsnější rozdíl, který kdy rozhodoval o prvenství v rámci MS, je jedna tisícina vteřiny. Ta dělila na stovce v roce 1993 zlatou Američanku Gail Deversovou od stříbrné Merelene Otteyové (10.811 ku 10.812). V Ósace 2007 málem došlo k repete, dvě tisíciny tehdy upřednostnily Veroniku Campbell-Brownovou (JAM) před LAuryn Williamsovou (USA).

NEJstarší šampionkou historie MS je Běloruska Ellina Zverevová, jíž bylo v době zisku diskařského zlata na MS v Edmontonu 40 let a 269 dní. Mezi muži patří metuzalémský primát sovětskému chodci Venjaminu Soldatěnkovi, jenž zvítězil na jakémsi prologu MS, kterým byl chodecký závod na 50 km v Malmö 1976.

NEJmladší mistryní světa historie šampionátu je Jamajčanka Merelene Frazerová, jíž bylo 17 let a 248, když se v roce 1991 radovala ze zlata spolu s kolegyněmi z krátké štafety. V individuální disciplíně je benjamínkem-šampionem Tiruneš Dibabaová, jíž bylo v době pařížského triumfu na trati 5000m 17 let a 333 dní. Mezi muži teklo „největší mlíko po bradě“ Keňanu Ismailu Kiruovi, své zlato z pětky si v roce 1993 převzal mlád 18 let a 177 dnů.

NEJpilnějšími účastníky světových šampionátů jsou (nikoliv překvapivě) chodci. Tu úplně nejvzornější docházku má Portugalka Susana Feitórová, která nechyběla na žádném šampionátu od roku 1991 a má tedy na svém kontě 11 účastí. Mužům vládne s desíti „čárkami“ Španěl Jesús Ángel García. České maximum v tomto směru drží Jan Železný spolu s Romanem Šebrlem. Oba závodili na MS osmkrát.

NEJvytrvalejší maxima šampionátu jsou v držení Jarmily Kratochvílové. Její vítězné časy ze čtvrtky a osmistovky jsou jediné, které v listině rekordů mistrovství světa zůstaly od Helsinek 1983, tedy prvního standardního šampionátu.           

Adam Pražák

Vytisknout