přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

22. července 2014, 15:39

Jak se junioři prali se "světem"

V týdnu hostí juniorský světový šampionát Eugene v USA. Ideální příležitost podívat se do historie s důrazem na výsledky českých (a československých) výprav.

Místa konání a účast

Česká nebo dříve československá výprava se zúčastnila všech dosavadních čtrnácti mistrovství světa juniorů. Poprvé se šampionát konal takřka před třemi desetiletími v Aténách (1986). Jedinou zemí, kam atletická omladina zavítala dvakrát, je zatím Kanada – poprvé v roce 1988 do Sudbury v Ontariu, podruhé pak před čtyřmi lety do Monctonu v Novém Brunšviku. Polovinu z dosavadních ročníků, tedy sedm, hostila Evropa, mimo starý kontinent se cestuje už popáté za „velkou louži“, vedle Kanady už to bylo také do Chile a na Jamajku, dvakrát juniorské MS zorganizovali v Asii (Jižní Korea a Čína) a jednou v Austrálii.

Počet účastnických zemí po úvodních 142 v Řecku poprvé překročil na konci devadesátých let v Annecy (1998) sto padesát, a poté už nikdy pod tuto hranci neklesl. Od italského Grosseta, kam v roce 2004 přijelo 168 reprezentací, vysílá své zástupce vždy minimálně 163 federací. Rekordmanem však se 176 zůstává Peking, jenž následoval hned po Grossetu (2006); zatím druhý nejvyšší počet týmů dorazil do Barcelony před dvěma lety.

Podobný vývoj můžeme vysledovat i v samotných účastnících. Až do roku 1994 byly nejpočetnější Atény s 1135 startujícími, a Lisabon (1139) spíš křivku stabilizoval na čtyřciferných číslech. Až v novém tisíciletí začaly údaje o startujících výrazněji přesahovat tisícovku mladých atletů, od již zmíněného Grosseta padaly postupně další stovky navíc (s výjimkou Monctonu 2010) a naposledy v katalánské metropoli dosáhla účast nového rekordu, 1566 sportovců.

Jak si vedlo Česko a Československo…

08BYDG_3063-4428_8465.jpg…medailově
Maximem našich výprav na MS juniorů byly při jednom šampionátu dvě medaile. Nejcennější dvojici cenných kovů jsme přivezli z Grosseta 2004 díky triumfu Denisy Rosolové (tehdy Ščerbové) v dálce a stříbru Zuzany Hejnové ze 400 m překážek. Druhé a poslední zlato má „na svědomí“ Jarmila Klimešová, která nenašla přemožitelku v oštěpu na MSJ v Santiagu de Chile v roce 2000; tehdy se však k ní již nikdo medailově nepřidal.

Vedle Hejnové si vybojovali stříbrné medaile dálkař Ivo Krsek a půlkařka Gabriela Sedláková v Aténách, desetibojař Robert Změlík v Sudbury 1988, výškař Svatoslav Ton v Sydney 1996 a kladivářka Kateřina Šafránková v Bydhošti 2008, což je také prozatím poslední cenný kov při MS na českém juniorském krku (viz vlevo). Bronzy přivezli ze čtyř po sobě jdoucích šampionátů postupně diskař Marek Bílek ze Soulu 1992, Hana Benešová ze čtvrtky v Lisabonu, sedmibojařka Hana Doleželová ze Sydney a tyčkař Adam Ptáček z Annecy 1998.

Nejúspěšnější disciplínou je dálka, z níž jediné máme více než jeden cenný kov. Celková bilance, pokud započítáme i federální éru, čítá dvě zlaté, šest stříbrných a čtyři bronzové. Samostatná Česká republika má na kontě sbírku 2-3-3.

…a bodově
Co do hodnocení výsledků do osmého místa byly čtyři československé výpravy v průměru úspěšnější než týmy po rozdělení republiky v roce 1993. Nejvyšší bodový zisk přivezli juniorští atleti hned z Atén, celkem 30. Hranici dvaceti překročila federální reprezentace také v Plovdivu 1990 a Soulu o dva roky později. Samostatná česká výprava se nejlépe prezentovala v Sydney 1996, odkud se vrátila s 24 body, jen o něco méně se podařilo získat v Santiagu (23) a Grossetu (21). Na ostatních šampionátech výsledek juniorů nedosáhl ani deseti bodů, nebo tuto hranici jen těsně zdolal – viz 11 b z Bydhoště 2008. O nejlepší výsledek z posledních dvou MS se postarali v Monctonu Pavel Maslák sedmým místem na dvoustovce a v Barceloně Anežka Drahotová šestou příčkou na 10kilometrové chůzi.

Michal Procházka, foto: graf.cz

Vytisknout