Železného svěťák slaví jubileum
Jan Železný je beze sporu nejlepším světovým oštěpařem historie. Během své kariéry dokázal pětkrát překonat světový rekord. Třikrát v řadě ovládl olympijské hry. K tomu má ještě jednu stříbrnou olympijskou medaili. Je také trojnásobným světovým šampionem. V roce 2000 byl vyhlášen nejlepším světovým atletem a v sezónách 1996 a 2000 byl oceněn nejlepším atletem Evropy.
Přesto, že má za sebou řadu mezinárodních vrcholů a špičkových atletických mítinků, svého nejdelšího kariérního výkonu dosáhl při malém závodě v německé Jeně. Původně zde přitom ani neměl v plánu startovat „Cítil jsem se opravdu dobře, tak jsme s manažerem narychlo hledali nějaké závody, ale žádné větší nebyly. Pak jsme našli malý mítink v Jeně, tak jsem se rozhodl ze dne na den, že tam pojedu závodit. Věděl jsem, že mohu hodit daleko,“ vzpomíná.
Nutno dodat, že v Jeně panovaly velmi příznivé oštěpařské podmínky, což hrálo do karet kromě Železného také domácím hvězdám Raymondu Hechtovi a Borisi Henrymu. Železný zahájil hodem na 87.76 a v druhé sérii se zlepšil na 92.88. Dařilo se ovšem i Hechtovi, který zapsal 90.06. Jan pak hned v dalším hodu přepsal historii. Právě při tomto pokusu dolétl jeho oštěp na 98.48 a popáté v kariéře posunul hodnotu oštěpařského historického světového maxima. „Ten hod nebyl technicky ideální. Byla tam spousta drobností, které se daly zlepšit,“ dodává se sebekritikou sobě vlastní.
Výjimečnost Železného výkonů potvrzuje i několik zajímavých statistických faktů. Od zavedení nového typu oštěpu padlo celkem 142 výkonů přes 90 metrů. Hned 52 z nich patří právě Janovi. Z dvaceti oštěpařů, kterým se podařilo dosud pokořit tuto metu, pouze Železný přehodil víckrát i 95 metrů, konkrétně třikrát. Jednou to pak dokázal Johannes Vetter. V letech 1991 – 1997 dokázal v průběhu sezóny pokaždé zaznamenat minimálně jeden devadesátimetrový výkon.
Ač je jeho světový rekord jedinečným zápisem, sám Jan přiznává, že doba jeho trvání je delší, než si myslel. „Rozhodně jsem nečekal, že můj rekord vydrží tak dlouho. Věřil jsem, že ho ještě vylepším, ale kvůli zdravotním problémům a dalším okolnostem už se mi to nepodařilo. Pak tu byli oštěpaři jako Andreas Thorkildsen nebo Tero Pitkämäki, kteří měli potenciál se rekordu minimálně přiblížit, ale nevyužili své možnosti naplno,“ uvádí.
V průběhu posledního čtvrtstoletí se dokázali Železnému přiblížit na méně než pět metrů pouze dva oštěpaři, a to Thomas Röhler a Johannes Vetter. Jako prvnímu se to podařilo Röhlerovi, když v roce 2017 hodil 93.20. Zdánlivě nepřekonatelnému rekordu se pak loni v Chořově na necelý metr přiblížil výkonem 97.76 Johannes Vetter, jenž je v současné době suverénem této disciplíny, když letos ve čtyřech ze svých pěti startů přehodil 90 metrů. Nejdelší pokus zatím zaznamenal při Zlaté tretře v Ostravě, kde zaostal výkonem 94.20 jen těsně za rekordem mítinku, který má v držení právě Železný. O pár dní později v Dessau pak potvrdil skvělou formu hodem na 93.20. Také Jan uznává, že Vetter má ze současných oštěpařů k překonání jeho svěťáku nejblíže. „Když hodil loni tak daleko, tak mě to překvapilo, ale Johannes má všechny předpoklady. Je velmi silný, ale zároveň také velmi flexibilní,“ oceňuje Vetterovy kvality.
Z dvaceti zemí, které drží světové rekordy v atletice v olympijských disciplínách patří Česká republika mezi čtyři, které mají v držení světový rekord v jedné disciplíně v kategoriích mužů i žen. Kromě Jana Železného je také oštěpařskou světovou rekordmankou Barbora Špotáková, která má tento primát od roku 2008, kdy v německém Stuttgartu poslala své náčiní do vzdálenosti 72.28.
Mimo naší oštěpařské dvojice pak mají světové rekordy v jedné disciplíně v obou kategoriích pouze Spojené státy americké (100 metrů a 110 metrů překážek a také 400 metrů překážek), Keňa v maratonu mužů a žen a Německo v hodu diskem.
