Wlodarczyková touží po třetím olympijském zlatu

Wlodarczyková touží po třetím olympijském zlatu
Aktuality
čtvrtek 30. dubna 2020
Polka Anita Wlodarczyková je bezesporu historicky nejúspěšnější světovou kladivářkou. Přesto, že již ve své disciplíně vše dokázala, nadále zůstává motivována k zisku dalších titulů. Po vleklých zdravotních potížích věří v úspěšný comeback se zlatou tečkou na olympijských hrách v Tokiu.

Anita Wlodarczyková téměř celou dekádu světovému kladivu naprosto dominovala. Ve své sbírce má dvě zlaté olympijské medaile, čtyři tituly mistryně světa a stejný počet zlatých medailí získala i na evropských mistrovstvích. V roce 2015 se stala první kladivářkou, které se podařilo překonat osmdesátimetrovou hranici. Dosáhla toho na domácím mítinku v polském Cetniewu, kde poslala své náčiní do vzdálenosti 81.08. Světový rekord vylepšila hned několikrát a momentálně vévodí historickým světovým statistikám výkonem 82.29, který zaznamenala při svém zlatém olympijském triumfu na hrách v Riu de Janeiru. Celkem v sedmi závodech své kariéry přehodila 80 metrů.

Po svém posledním velkém vítězství, kterým byl zisk čtvrtého titulu evropské šampionky na mistrovství v Berlíně 2018, musela Wlodarczyková podstoupit operaci kolene a návrat byl složitější, než se očekávalo. V roce 2019 si zazávodila pouze třikrát a následně byla nucena ukončit sezónu. Nemohla tak v katarském Dauhá obhajovat titul mistryně světa. Místo toho přišla další operace.

Ve věku 34 let však zbraně neskládá a cíl má jasný, ráda by příští rok v Tokiu získala své třetí olympijské zlato, což je úspěch, kterého v této disciplíně dosáhl naposledy John Flanagan na počátku minulého století. Irský rodák, jenž později závodil v amerických barvách, zvítězil na třech po sobě jdoucích olympijských hrách v letech 1900 až 1908.

Ženské kladivo mělo premiéru na olympiádě v Sydney 2000. Na příštích hrách v Tokiu se tak pod pěti kruhy uskuteční soutěž kladivářek teprve pošesté, a pokud by Wlodarczyková zvítězila, měla by ve svém držení přesně polovinu všech olympijských titulů, které by se do té doby v rámci her udělily. Z prvního zlata se radovala až zpětně. Původně totiž v olympijském finále v Londýně 2012 podlehla Rusce Taťáně Lysenkové. Ta však měla následně pozitivní dopingový test a byla diskvalifikována. O čtyři roky později v Riu Wlodarczyková jasně dominovala, když svůj zlatý triumf navíc ozdobila dosud platným světovým rekordem 82.29. K tomu ještě přidala další dva osmdesátimetrové hody.

Původně chtěla ukončit kariéru po letošních olympijských hrách, ty však byly posunuty na rok 2021, její cíle se tak posouvají také a nevylučuje, že by mohla vydržet až do sezóny 2022, kdy se bude konat během léta mistrovství světa v Eugene i Evropy v Mnichově.

Momentálně se Wlodarczyková ještě nachází ve fázi rehabilitace po posledním operačním zákroku a nemůže naplno trénovat. Nejvíce času tak tráví v tělocvičně a posilovně, aby se dostala zpět do špičkové kondice. Nejčastěji k tomu využívá cyklistický trenažér. „Jezdím na něm každý den, a navíc při tom prozkoumávám svět, protože si mohu nastavit různé trasy, které se mi zobrazují na plátně. Nedávno jsem jela kolem baziliky v Barceloně. Kromě toho čtyřikrát týdně rehabilituji a věnuji se určitým prvkům silového tréninku. K tomu mi slouží zejména veslařský trenažér,“ přiblížila systém její přípravy.

Odložení olympijských her jí tak hraje do karet. Dle svých slov se necítí pod tlakem, jelikož letos není žádný mezinárodní atletický vrchol. Ve volných chvílích se věnuje vaření, pečení a četbě, a to nejen pro sebe, ale i pro onkologicky nemocné děti, kterým čte přes internet.

Světová rekordmanka nevylučuje, že si v letošní specifické sezóně nezazávodí, ale pouze, pokud bude v konkurenceschopném stavu. „Chtěla bych se někde objevit, ale pokud budu házet 65 metrů, na žádné závody nepůjdu. Soustředím se na to, abych byla zase stoprocentně zdravá,“ uvedla.

Petr Jelínek, foto: ČAS - J. Kucharčík

Fotogalerie