Velké triumfy navzdory osudu - 3. část

Sydney Wooderson se narodil 30. srpna 1914 v londýnském Camberwellu. Pouhých 168 centimetrů měřící Sydney prokazoval běžecký talent již ve škole. V osmnácti letech se stal nejmladším Britem, který dokázal v závodě na jednu míli pokořit hranici čtyř minut a třiceti vteřin. První velký mezinárodní úspěch pak přišel na Hrách Commonwealthu v roce 1934, kde si doběhl na stejné trati pro stříbro.

V dalších letech pak jeho hvězda stoupala na olympijských hrách v Berlíně 1936 patřil na patnáctistovce k největším favoritům na medaili. V rozběhu si však poranil kotník a jeho olympijský sen se v mžiku rozplynul. Následně musel absolvovat operaci, po které se dal nebývale rychle do formy a už v sezóně 1937 zaběhl na jednu míli za 4:06.4, což byl nový světový rekord. O rok později se stal světovým rekordmanem také na osmistovce, když historické maximum vylepšil na 1:48.4. Pouhé dva týdny po svém půlkařském rekordním počinu se pak v Paříži stal evropským šampionem na patnáctistovce. Ovšem i podruhé v kariéře, kdy byl na vrcholu svých sil, přišla další překážka. Tentokrát to nebylo zdraví, ale začátek druhé světové války.

Sydney měl touhu narukovat, ale kvůli špatnému zraku nemohl nastoupit do aktivní vojenské služby. Stal se tak hasičem, když se připojil k Royal Pioneer Corps. Byl tak v přední linii při bombardování Londýna německými letouny. V roce 1944 musel zůstat několik měsíců v nemocnici s revmatickou horečkou a lékaři ho opakovaně varovali, že už nebude moci nikdy běhat.

Jejich prognózy se naštěstí nenaplnili a Wooderson se opět dokázal obdivuhodně rychle dostat na skvělou úroveň, když si hned po válce v roce 1945 zaběhl nový osobní rekord na míli 4:04.2. V další sezóně si pak doběhl pro své druhé evropské zlato. Tentokrát se mu to podařilo na trati 5000 metrů v druhém nejrychlejším čase té doby 14:08.6. Svou všestrannost ukázal i v roce 1948, kdy získal národní titul v přespolním běhu.

Jelikož byl nejvýraznější běžeckou osobností britské atletiky před i poválečných let, měl být mužem, který ponese olympijskou pochodeň na hrách v Londýně 1948. Na poslední chvíli byl však této pocty zbaven, a to z důvodu, že členové organizačního výboru chtěli na slavnostní zahájení atraktivnějšího běžce. Malý a subtilní atlet se silnými brýlemi jim do této představy nezapadal. Byl tak nahrazen poměrně neznámým běžcem Johnem Markem.