Špotákovou navštívili zahraniční novináři

Aktuality
pátek 3. dubna 2009
Je páteční odpoledne, na začátek dubna vskutku letní počasí, a já vyrážím obhlédnout na Julisku, jak probíhá setkání olympijské šampionky a světové rekordmanky s novinářskou partou nejen z Evropy.

Na Barboře Špotákové je vidět únava z dvoudenního putování po jí známých místech v Jablonci nad Nisou a Praze, ale neztrácí dobrou náladu. „Je úplně v pohodě, žádná hvězda,“ mrká na mě Jean Luc Pedrotti, francouzský kameraman webu IAAF, pro který je především celé setkání uspořádané. A takový názor slyším i od ostatních a není to jen mazání medu kolem pusy. Když se s nimi česká oštěpařka loučí a říká, že to bylo příjemné, protože vyšlo počasí, jeden z novinářů kroutí hlavou. „Ne, bylo to fajn, protože vy jste byla fajn. Mohlo nám klidně pršet,“ tvrdí a ostatní pokyvují hlavou. Ale nepředbíhejme.


Pár odhodů na trávě... - všechna foto v článku: M. Procházka

V rámci projektu světové atletické asociace „Day in the Life With …“ zavítalo několik zahraničních žurnalistů do Česka. V čele se čtyřčlennou výpravou světové asociace (IAAF) nahlédli do soukromí současné české atletické jedničky Barbory Špotákové novinářští zástupci Německa, Slovinska, Finska, Ruska nebo třeba až z Kuby. V průběhu dvou dnů navštívili nejprve její rodný Jablonec, kde se setkala se starými přáteli, učiteli, zastupiteli města, a také tatínkem. Nevynechali ani stadion a trenéry nebo také přehradu. Oštěpařka zde byla vyzvána k hodu koulí, vzhledem k bohaté zimě na severu samozřejmě sněhovou. Potvrdilo se, že má formu, protože byla omylem zasažená notně vzdálená náhodná kolemjdoucí.

Po návratu do Prahy nechyběla návštěva maminky a následně do programu nepostradatelně zapadla i hospoda „U Pinkasů“, kde je Bára exkluzivním štamgastem s vysokými poctami a včera se tu za přítomnosti novinářů setkala i s přítelem Lukášem. Dnes začal program dopolední prohlídkou Prahy a jako bonbónek na závěr si mohli účastníci prohlédnout šampionku při tréninku. A to už se vracíme do reálného času naší reportáže.


...zatímco se trenér Černý potí před kamerou (musel sundat čepici, aby mu bylo vidět do očí) ...

Po standardním rozcvičení přišlo na řadu házení. V jednu chvíli Bára přehazuje lehkým obloučkem nevěřícího kameramana. Vzal to ale s nadhledem. A zatímco svěřenkyně kratšími tréninkovými hody překonala tam a zpět travnatou plochu, její trenér Rudolf Černý si „užíval“ obležení novináři. Z objetí „píšících“ se dostal, aby jej hned vzápětí ulovila kamera a Černý odpovídal dál, třeba na to, kdy došlo přesunu od víceboje k oštěpu. Mezitím společensky konverzuji s kolegy novináři a vyptávám se, jak se jim to líbí. „Víte co, mě osobně by štvalo, být dva dny sledován na každém kroku. Ale ona to zvládá v pohodě,“ pokynul směrem k oštěpařce Tomas Hahn ze Süddeutsche Zeitung.


... a nakonec pár odhodů z rozběžiště. Letí daleko!

Hlavní „objekt“ setkání se přesunuje do sektoru a přijde několik sérií odhodů se čtyřmi oštěpy. Jsou to spíš lehčí tréninkové odhody, ale musí se nechat, létá to daleko. Nezřídka za hranici půlící čáry. Brzy se ke své svěřenkyni připojí i trenér Černý a poklidným hlasem spolu diskutují po jednotlivých hodech. Na samotný konec půjčí Bára své náčiní „sedmé velmoci“ a její zástupci předvedou několik velehodů na vzdálenost fotbalové šestnáctky. Zatleskají si, zasmějí se svému umění. Na stadionu je docela rušno a přijde několik fotografií s hvězdou z řad mládeže armádního oddílu.

Následně už jako poslední bod zbývá loučení, nejen pro toto odpoledne, ale patrně na delší dobu, a tak padají věty jako „uvidíme se v Berlíně“ a nakonec se z hloučku ozve: „Třeba i v tomhle složení.“ Bára všem s úsměvem podá ruku a za chvíli už pílí pryč. Novináři míří volným krokem směrem k taxíkům, které je odvezou do jejich dočasného bydliště ve smíchovském hotelu. Já se vracím zpět na Strahov a s napsaným článkem musím počkat navečer. Vybil se mi foťák, čtečku jsem nenašel a nabíječku mám doma.

Michal Procházka

Fotogalerie