přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

29. prosince 2020, 17:34

Rojasová chce útočit na šestnáctku

V únoru se stala halovou světovou rekordmankou a na konci roku byla za své výkony oceněna jako nejlepší světová atletka uplynulé sezóny. Venezuelská trojskokanka Yulimar Rojasová má však ještě mnohem ambicióznější cíle.

K překonání světového rekordu se musí sejít řada klíčových faktorů, jako jsou aktuální podmínky či fyzické i psychické rozpoložení. Atlet se soustředí na jediný cíl a v klíčovém okamžiku musí vytěsnit všechny vnější vlivy. Právě to dokázala v únoru letošního roku venezuelská trojskokanka Yulimar Rojasová, která se na mítinku World Indoor Tour v Madridu stala halovou světovou rekordmankou, když doskákala až na 15.43, čímž překonala dosavadní historický zápis legendární Rusky Taťány Lebeděvové z roku 2004 o sedm centimetrů. Právě za tento výkon pak byla v prosinci oceněna ze strany World Athletics jako nejlepší světová atletka roku 2020.

Pětadvacetiletá Rojasová má však pro příští rok ještě vyšší ambice. „Směrem k roku 2020 chci vzpomínat jen na pozitivní věci. Když si pamatuji jen to dobré, pomůže mi to se lépe soustředit na cíle pro rok 2021,“ nechala se slyšet. Vrcholem pro ni budou samozřejmě odložené olympijské hry v Tokiu, ale jak sama říká, úspěchy nejsou definovány pouze medailemi, ale také jednotlivými výkony a ve své mysli má v tomto ohledu dvě mety. „Vím, že mohu překonat světový rekord, který má hodnotu 15.50, ale mojí hlavní ambicí je, abych se stala první ženou, která přeskočí 16 metrů. Pro mnoho lidí se jedná o nepředstavitelnou vzdálenost, ale myslím, že by to mohlo být v mých schopnostech,“ nechybí sebevědomí úřadující světové šampionce. 

Nezapomíná také opomenout, že za své úspěchy vděčí hlavně svému trenérovi a kubánské dálkařské legendě Ivanu Pedrosovi. „Když jsem v prosinci doma ve Venezuele sledovala online předání ocenění pro nejlepší světové atlety roku, cítila jsem se jako ve snu. Už jen být mezi finalisty pro mě bylo velkou ctí. Vítězství pak bylo jako splněný sen. Bylo to také velké zadostiučinění pro mého trenéra, který za svou kariéru vyhrál olympiádu a získal čtyři tituly mistra světa venku a pět v hale, a přesto se tohoto ocenění nikdy nedočkal. Musela jsem mu okamžitě zavolat a o svou radost se s ním podělit. Společně tvoříme velmi silný tým a jsem si jistá, že ho brzy uvidím, obejmu a v tom objetí bude spousta silných emocí. Cítím mezi námi magické spojení,“ nešetří chválou na svého kouče.

Rojasová k Pedrosovi vzhlížela již v počátcích své kariéry. Poté, co si ho v roce 2015 přidala jako přítele na facebooku, zahájila s ním konverzaci a sdělila mu, že by pod ním ráda trénovala. Už v listopadu téhož roku se přestěhovala do španělské Guadalajary poblíž Madridu. O pouhé čtyři měsíce později získala v Portlandu titul halové mistryně světa. Ten pak o dva roky později v Birminghamu obhájila. Přidala také dvě světová zlata pod otevřeným nebem, když ovládla světové šampionáty v Londýně 2017 a Dauhá 2019 a také stříbro na olympiádě v Riu. K Pedrosovi přišla s osobním rekordem 14.20 a během čtyřleté spolupráce si ho posunula o metr a 23 centimetrů. „Když o Ivanovi mluvím, cítím hodně lásky. Naučil mě, jak zvládat problémy, být pokorná a užívat si každý trénink. Ať se stane cokoliv, vím, že tu pro mě bude. Není pro mě pouze trenérem, ale i otcem a věřím, že spolu můžeme dosáhnout velkých věcí.“

Jako nejsilnější společný zážitek pak popisuje madridský rekordní večer. „V noci před závodem byl Ivan nervóznější než já. Znamenalo to, že ve vzduchu je něco zvláštního. Hned v druhé sérii jsem si zajistila vítězství, když jsem doskákala na 15.29, ale po dalekém přešlapu při pátém pokusu jsem věděla, že mohu světový rekord překonat a v závěrečné sérii se tak i stalo. Byl to jedinečný večer.“

Na olympijských hrách v roce 2016 se stala první venezuelskou ženou, která získala olympijskou medaili, když vystoupala na stříbrný stupínek a pro olympiádu v Tokiu je největší favoritkou na zlato. „Na olympiádu čekám už téměř pět let. Její posunutí mě akorát naučilo větší trpělivosti a věřím, že rok 2021 pro mě bude ještě úspěšnější než ten letošní. Na hrách ze sebe chci vydat maximum. Pokud zůstanu zdravá a budu moci trénovat a soutěžit naplno, jsem přesvědčena, že mohu získat olympijské zlato i překonat světový rekord,“ nechybí jí odhodlání.

Petr Jelínek

Vytisknout