Pražští rekordmani: zelenáč na vzestupu a ostřílená veteránka s problematickou minulostí

Aktuality
pondělí 4. dubna 2011
Oba jsou Keňané žijící a trénující v Eldoretu a oba v sobotu překonali ve svých kategoriích traťový rekord. Jinak jsou ale životní příběhy Philemona Lima a Lydie Cheromeiové velmi odlišné.

V sobotu nekompromisně obrali své krajany o pražské traťové rekordy a ulehčili pořadatelům shodně o 16 tisíc eur na odměnách. On začal vážněji běhat teprve předloni, když mu bylo 23 let. Ona už před dvěma dekádami vyhrála jako třináctiletá juniorskou kategorii mistrovství světa v krosu a její další kariéra připomíná houpačku.


 

foto: www.graf.cz

Na závodní životopis Philemona Lima by vzhledem ke skrovnému počtu položek stačila účtenka z pekařství. S velikostí úhrady by to ale bylo komplikovanější. Limo totiž už za svou nedlouhou kariéru stihl ledacos. Vloni byl při půlmaratonském debutu třetí ve Stramilanu a vyhrál silniční desítky ve Francii a Itálii. Letos se navzdory extrémní domácí konkurenci dostal do národního výběru pro světový šampionát v krosu, kde nakonec obsadil sedmou příčku.

V Praze učinil další krok, aby vešel v širší známost, když si o více než minutu vylepšil osobní maximum, dopřál organizátorům vysněný čas pod hodinu a výkonem 59:30 se zařadil na třetí příčku aktuálních světových tabulek. „Z tréninků jsem věděl, že něco takového mohu zaběhnout, ale upřímně – chtěl jsem být ještě o něco rychlejší,“ prohlásil Limo na pozávodní tiskové konferenci.

Navzdory řečenému však zatím těžko říci, zda v Limovi hledat budoucí běžeckou hvězdu. Takových, kteří se překvapivě vyloupli z nepřehledné zásobárny afrických běžeckých talentů, zazářili vynikajícím výkonem a posléze o nich už nikdo neslyšel, bylo, a asi ještě bude, bezpočet. Netřeba chodit daleko - obdobný případ se málem naplnil v osobě ženské vítězky, Lydii Cheromeiové.

33letá běžkyně sice zatím formálně nesplňuje podmínky, aby byla řazena mezi veteránky, tím, co prožila a co překonala, by si však toto označení zasloužila. Před dvěma desetiletími nadchla, když jako „malý pulec“ vyhrála v Antverpách juniorskou kategorii MS v krosu, záhy se ale u ní dostavily důsledky drilu v raném mládí a kvůli „vyhoření“ běžecká kolbiště opustila. Vrátila se po třech letech a stihla se nominovat na olympiádu v Atlantě, kde však nezazářila a skončila v rozbězích desítky.

O rok později už bylo lépe, když byla pátá na MS v Aténách (5000 m) a druhá při Světovém atletickém finále. Následovalo šesté místo v Sydney a bronz z MS v krosu z Ostende. Další rozvoj její kariéry však utnuly nespecifikované osobní problémy, kvůli nimž nezávodila až do roku 2004, kdy se pokusila o další comeback.

Ten byl sice úspěšný, hned vzápětí byla stříbrná na MS v půlmaratonu, ale neměl dlouhého trvání, neboť u ní v roce 2006 odhalila mimosoutěžní kontrola používání nepovolených substancí. Další dva roky si mohla škrtnout.

Cheromeiová to však nevzdala ani tentokrát a ve svém životě již potřetí se pokouší restartovat svoji kariéru. Zatím se jí to vede velmi dobře. Vyhrála maraton v Amsterdamu a obsadila druhá místa v pověstně rychlém Rotterdamu a štědře dotované Dubaji. V Praze před dvěma dny pokořila původní traťový rekord, který byl téměř do puntíku shodný s jejím dřívějším maximem, o minutu a půl. A to je prý teprve předstupeň k tomu, co by zde chtěla zaběhnout za pár týdnů při květnovém maratonu.

Že bychom se tedy měli na co těšit?

Adam Pražák

Fotogalerie