přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

13. listopadu 2020, 14:55

Po životní sezóně za olympijským snem

Keňská vytrvalkyně Peres Jepchirchirová patří v posledních letech k nejlepším běžkyním na silnici a letos měla vskutku životní sezónu, ve které dokázala dvakrát překonat půlmaratonský světový rekord v ryze ženském závodě a podruhé v kariéře se radovala z titulu mistryně světa na této distanci.

Peres Jepchirchirová vyrůstala ve stopadesátitisícovém městě Kerichu na západě Keni. Pochází z farmářské rodiny. Její rodiče pěstovali čaj a kukuřici. Celé dětství běhala pět kilometrů do školy a zpět. Atletice se začala věnovat na popud svého bratra na základní škole. „Byl to právě on, kdo mě motivoval k tomu, abych se atletice věnovala. Viděl ve mně talent,“ vzpomíná. V úvodu její kariéry si jí pod svá křídla vzala italská trenérka Gabriela Nicolaová, ale poté, co se vrátila zpět do své domoviny, musela Jepchirchirová hledat nového kouče.

V roce 2014 si jí na keňském krosovém šampionátu všiml Gianni Demadonna. V té době byla Jepchirchirová neznámou běžkyní a o to překvapující bylo, když se objevila v čele mistrovského závodu před úřadující krosovou světovou šampionkou Emili Chebetovou a mílařskou hvězdou Faith Kipyegonovou, která přeci jen těsně před cílem Jepchirchirovou předstihla. I tak bylo její druhé místo v nabité konkurenci velkým překvapením a ve dvaceti letech tak vstoupila do světa vrcholové atletiky té nejvyšší úrovně. „Běžela úžasný závod. O vítězství přišla až 500 nebo 600 metrů před cílem. Je silná nejen po fyzické stránce, ale také po té psychické. Okamžitě po závodě jsme spolu začali spolupracovat,“ uvedl Gemadonna.

Ve své první profesionální sezóně 2015 si dokonce dvakrát zazávodila v České republice a vystoupení to byla vskutku úspěšná, když dokázala zvítězil na ústeckém půlmaratonu v čase 1:07:17 i pražském závodě Grand Prix na 10 kilometrů v čase 30:55.

První velký úspěch přišel v úvodu roku 2016 na světovém šampionátu v ½ maratonu v Cardiffu, kde si doběhla pro titul mistryně světa. Následně pak v téže sezóně vyhrála ještě další tři ½ maratony v čínském Yangzhou, Ústí nad Labem a Valencii. Skvělou formu si přinesla i do roku 2017, když dokázala ovládnout ½ maraton v Ras al Khaimah, kde svůj triumf navíc ozdobila novým světovým rekordem 1:05:06. Navíc si připsala cenný skalp slavné krajanky Mary Keitanyové, kterou porazila o sedm vteřin. Jak se později ukázalo, v době svého rekordního počinu byla již několik týdnů těhotná a v říjnu 2017 se jí narodila dcera Natalie. Velmi záhy se však začala vracet do formy. „Bylo to těžké. Musela jsem po těhotenství zhubnout, ale Natálie byla požehnáním od Boha,“ nelitovala krátkého přerušení kariéry.

Třináct měsíců po porodu se Jepchirchirová vrátila k závodění. V Keni zaběhla ve vysoké nadmořské výšce maraton za 2:46:15. V roce 2019 se už pak postupně dostávala do někdejší formy. Vyhrála půlmaraton v Lisabonu v čase 1:06:54 a na sklonku roku se stala vítězkou maratonu v japonské Saitamě, kde zaběhla 2:23:50, což pro ni znamenalo vylepšení osobního rekordu o 32 vteřin.

Peres se připravuje ve známém tréninkovém středisku Kapsabetu společně se svým manželem a bývalým závodníkem Davisem Ngenem. „Pandemie přinesla mnoho obtíží a zasáhla spoustu lidí, ale já v tréninku nepolevila a chtěla dosáhnout svého cíle.“  Tím byl dubnový maraton v Bostonu. Ten byl však nejprve odložen a následně pro tento rok zrušen.

Místo toho se pak začátkem září vrátila do České republiky a v Praze na Letné přepisovala historii, když v sólo závodě vylepšila hodnotu půlmaratonského světového rekordu v ryze ženském závodě na 1:05:39.

Měla však před sebou ještě jeden vrchol, a tím bylo mistrovství světa v ½ maratonu, které hostila 17. října polská Gdyně, a kde chtěla navázat na svůj čtyři roky starý triumf z Cardiffu. Jak se sama nechala slyšet, před závodem se cítila ještě v lepší kondici než několik týdnů zpět v Praze.

Samotný mistrovský závod byl rozběhnutý ve velmi rychlém tempu. Mezičas na 10 kilometrech byl 30:47 a Jepchirchirová věděla, že se dá běžet skvělý čas. Přesto pro ni zůstalo hlavním cílem přivézt do Keni zpět zlatou medaili. Jeden z klíčových okamžiků se stal zhruba po 50 minutách závodu, kdy se po vzájemném kontaktu poroučely k zemi spolufavoritky Joyciline Jepkosgeiová a Ababel Yeshanehová. Jepchirchirová se pádu těsně vyhnula.

Koncentraci však neztratila. Naopak závěr měla z vedoucí trojice nejsilnější a cílem proběhla jako mistryně světa v dalším vylepšení světového rekordu v ryze ženském závodě 1:05:16. Svůj čas z Prahy srazila o dalších 18 vteřin.

Pro Peres Jepchirchirovou však životní sezóna ještě nekončí. Po zlatém úspěchu se vrátila do Keni a momentálně se připravuje na prosincový maraton ve Valencii. „Pokud Bůh dá a budu zdravá a mít dostatek energie, věřím, že bych mohla zaběhnout čas okolo 2:17 či 2:18,“ sdělila své ambice pro valencijský závod, kde by si ráda řekla o nominaci na olympijské hry v Tokiu, i když si uvědomuje, že vzhledem k silné konkurenci keňských běžkyň to bude nesmírně těžké. Přesto, že půlmaraton je její oblíbenější distancí, věří, že při své formě dokáže uspět i na dvojnásobné trati.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout