přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

20. ledna 2021, 12:47

Po světovém titulu o ten olympijský

Bahamský čtvrtkař Steven Gardiner bude v Tokiu jako úřadující mistr světa jedním z hlavních favoritů na titul olympijského šampiona. Uspěje však pod pěti kruhy v silné konkurenci v čele se světovým rekordmanem Waydem van Niekerkem?

Gardiner si svou olympijskou premiéru odbyl jako dvacetiletý na hrách v Riu de Janeiru v roce 2016. Tehdy skončila jeho cesta v semifinále, ale odvezl si bronz ze štafety na 4 x 400 metrů. Už tehdy naznačil, že má vskutku velký potenciál. „Rio bylo mojí první olympiádou, takže jsem měl mnoho nových zážitků. Snažil jsem se, abych nepodlehl příliš velkému tlaku a říkal si, že se to ničím neliší od jiných šampionátů. Každopádně to byla obrovská zkušenost, která mi dala hodně do dalších sezón,“ vzpomíná na svou první olympijskou účast.

Od té doby ušel pořádný kus cesty. Už o rok později se radoval ze svého prvního velkého individuálního cenného kovu, když si na mistrovství světa v Londýně doběhl pro stříbro. Tehdy podlehl pouze jihoafrickému obhájci titulu Waydu van Niekerkovi. Gardiner je díky vysoké postavě vynikajícím somatotypem pro delší sprinty a zdatně kombinuje čtvrtku s dvoustovkou, což potvrdil v sezóně 2018, kdy vylepšil hodnotu bahamského národního rekordu na dvoustovce na 19.75.

Zatím největšího kariérního úspěchu dosáhl na světovém šampionátu v Dauhá 2019, kde si dosprintoval pro titul mistra světa v národním rekordu 43.48, což je čas, kterým se zařadil na šesté místo historických světových tabulek. Kromě světového rekordmana van Niekerka byli už rychlejší než Gardiner pouze čtyři Američané. „Bylo pro mě něco neuvěřitelného, když jsem získal titul světového šampiona. Ještě dnes tomu nemohu uvěřit. Po mistrovství světa jsem měl možnost cestovat po několika bahamských ostrovech a dělil se o své zkušenosti s mladými atlety. Jsem rád, že pro ně mohu být vzorem,“ těší ho.

Steven však neusnul na vavřínech a záhy po svém úspěchu se vrátil do tréninkového procesu směrem k olympijským hrám, které se měly původně konat loni v létě. „Většina tréninků zůstala stejná, ale zařadili jsme do něj s mým koučem Gary Evansem více rychlosti, což se vyplatilo. Zlepšil jsem se také po silové stránce. Cítil jsem se v té době ve skvělé formě.“ Pak ale přišla koronavirová krize a řada omezení. „Museli jsme najít jiné způsoby tréninku, abychom se dokázali udržet na stejné úrovni. Často jsem jezdil na kole. Nebyl to sice ideální trénink, ale na druhou stranu bylo docela příjemné si odpočinout od klasické rutiny atletického tréninku. Nejtěžší pro mě bylo odloučení od rodiny, ke kterém mám opravdu blízko. Normálně to mám z Floridy na Bahamy 25 minut letadlem, ale od října 2019 jsem tam nebyl.“

Odložení olympijských her na rok 2021 pak nebral jako velkou tragédii. „Nebyl jsem až tak zklamaný, že budeme muset na olympiádu čekat o rok déle. Samozřejmě jsem se těšil, ale rozhodnutí o odložení her jsme museli přijmout. Pro sportovce to bylo správné. V té době nikdo nevěděl, jak se bude situace kolem pandemie vyvíjet,“ uznává.

V sezóně 2020 závodil výhradně na kratších sprintech a byl z toho osobní rekord na stovce 10.35 a národní historická maxima na stopadesátce (15.07) a třístovce (31.83). „Bylo zábavné závodit výhradně na kratších tratích. Všechny osobáky mě potěšily.“ Nyní se však už soustředí na svou hlavní disciplínu.

Pokud se mu podaří v Tokiu ovládnout čtvrtkařské finále, stane se vůbec prvním bahamským mužským sprinterem, který by získal individuální medaili na olympijských hrách a napodobil by tak své reprezentační kolegyně Tonique Williams-Darlinovou (zlato na OH v Aténách 2004) a Shaunae Miller Uibovou (zlato na OH v Riu 2016). „Dělám jen to, co musím, abych dosáhl svého cíle. Mám klidnou povahu, takže mě jen tak něco nerozhodí, ale ten tlak samozřejmě pociťuji. Snažím se soustředit pouze na tvrdý trénink.“

Nebude to však mít jednoduché. V cestě mu budou stát například obhájce titulu a světový rekordman Wayde van Niekerk či olympijský šampion z Londýna 2012 Kirani James z Grenady. Oba se vrací po vleklých zdravotních problémech a jsou hladoví po úspěchu. Zapomínat nesmíme ani na silné americké čtvrtkaře jako jsou halový světový rekordman a čtvrtý nejrychlejší muž historie pod otevřeným nebem Michael Norman nebo bronzový z MS v Dauhá a osmý v historických světových statistikách Fred Kerley. Ti se pokusí navázat na někdejší olympijskou dominanci svých předchůdců z této atletické velmoci. Na velký cenný kov pak stále čeká desátý nejrychlejší muž historie Isaac Makwala z Botswany.

Do sezóny 2021 však Gardiner vstupuje v pozitivním naladění. „Rád bych si letos zaběhl několik osobních rekordů a z Tokia odvezl některou z medailí, nejlépe zlatou.“ Na otázku, zda pošilhává i po světovém rekordu odpovídá: „Překonání světového rekordu je snem každého atleta, ale necháme se překvapit. Samozřejmě by bylo pěkné vyhrát olympijské zlato a vidět na výsledkové tabuli čas světového rekordu,“ přiznává.

V budoucnu by pak chtěl napodobit legendárního Američana Michaela Johnsona, který dokázal na jedné olympiádě získat zlato v závodech na 200 i 400 metrů. „Budu na tom pracovat. Pokud mi to pak časový program na dané akci dovolí, mohl bych se pokusit o něco podobného,“ nechybí mladému reprezentantovi Baham sebevědomí.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout