Očekávané vrcholy MS – 2. díl

Očekávané vrcholy MS – 2. díl
Aktuality
čtvrtek 19. září 2019
Přesto, že se světový šampionát v Dauhá koná v netradičně pozdním termínu, v některých disciplínách se i tak můžeme těšit na jedinečné výkony. Zde jsou některé disciplíny, které by se mohly stát klenoty šampionátu.

Kam až dolétne hvězdný Kubánec?

Juan Miguel Echevarría, to je jméno, které před dvěma lety znali jen skuteční znalci královny sportu. Nyní se však jedná o muže, který se může stát první dálkařem historie, který skočí přes devět metrů. Mladý Kubánec se stal objevem loňské sezóny. Na halovém mistrovství světa v Birminghamu získal překvapivě titul světového šampiona a pod otevřeným nebem pak předváděl jedinečné výkony, když pravidelně skákal za 850 centimetrů. Na mítinku Diamantové ligy ve Stockholmu dokonce dolétl na 883 centimetrů. Při tomto pokusu mu bohužel foukalo 2.1 m/s do zad, což je o desetinu více než je povoleno. Na Zlaté tretře v Ostravě pak vylepšil historické maximum mítinku na 866. Jeho osobní rekord z Bad Langensalzy je pak ještě o dva centimetry delší. S výkonem 868 je desátým nejlepším dálkařem historie hned za svým legendárním krajanem Ivanem Pedrosem.

Po nepříliš výrazné letošní halové sezóně o sobě dal výrazně vědět hned v úvodu té venkovní. V Havaně totiž zaznamenal s větrnou podporou 892 centimetrů. Do zad mu foukalo +3.3 m/s, takže tento výkon bude veden jako větrný. To však příliš neubírá na jeho výjimečnosti. Pod otevřeným nebem letos okusil hořkost porážky pouze jednou. Na domácím mítinku DL ve Stockholmu ho porazil Švéd Thobias Montler. Jinak ovšem Echevarría své disciplíně dominuje. V curyšském finále Diamantové ligy byl naprosto suverénní, když hned v prvním pokusu vytvořil výkonem 865 centimetrů nový rekord tohoto atletického seriálu. Pak ještě předvedl dva dlouhé přešlapy, které naznačily, že může reálně útočit na světový rekord Mika Powella i devítimetrovou metu. V Dauhá se tak můžeme dočkat velkého dálkařského milníku.

Souboj pětice šestimetrových

Mužská tyčka byla jedním z klenotů loňského evropského šampionátu v Berlíně a vše nasvědčuje tomu, že ozdobou bude i na mistrovství světa. Však se v sektoru sejde hned pět borců s osobním rekordem přes šest metrů. Mírným favoritem může být obhájce titulu Američan Sam Kendricks, jenž se na národním šampionátu v Des Moines úspěšně přenesl přes 606 centimetrů, čímž se posunul na druhé místo historických světových tabulek pod otevřeným nebem za světového rekordmana Sergeje Bubku z Ukrajiny. Další šestimetrový skok pak přidal ještě na mítinku Diamantové ligy v Pařiži (600).

Mladou krev zastupuje švédský super talent této disciplíny Armand Duplantis. Mladík s americkým i švédským pasem reprezentuje skandinávskou atletiku a na loňském mistrovství Evropy si vyskákal zlatou medaili v novém juniorském světovém rekordu 605 centimetrů. Což je výkon, se kterým figuruje na děleném třetím místě venkovních historických světových tabulek. V této sezóně skočil hned dvakrát rovných šest metrů. Shodou okolnosti se tak stalo jednou na americké půdě (Fayetteville) a jednou ve Švédsku (Stockholm).

Třetím mužem, který v tomto roce zdolal šest metrů, je Piotr Lisek, který měl skočenou „šestku“ již v hale. Pod otevřeným nebem však tuto metu překonal až letos na mítinku Diamantové ligy v Lausanne, kde vylepšil polský národní rekord na 601 centimetrů. Záhy poté posunul jeho hodnotu o jeden centimetr, když v Monaku skočil 602.

Pak je tady závodící legenda této disciplíny. Francouz Renaud Lavillenie je ve světě atletiky skutečným pojmem. Je halovým světovým rekordmanem, když v roce 2014 symbolicky právě v ukrajinském Doněcku překonal historické maximum Sergeje Bubky, když úspěšně překonal laťku o hodnotě 616 centimetrů. Jeho někdejší nadvládu nad tyčkařským sektorem potvrzuje fakt, že hned sedmkrát ovládl celkové pořadí Diamantové ligy. K tomu má doma zlato z olympijských her v Londýně a stříbro z OH v Riu. Třikrát se stal halovým mistrem světa i Evropy pod otevřeným nebem. Čtyřikrát se radoval ze zlata na HME. Ovšem světový šampionát pod otevřeným nebem, jako by pro něj byl prokletý a na zlato z něj stále čeká. Zatím byl jednou stříbrný a čtyřikrát bronzový. Jeho letošní sezónní maximum 585 centimetrů ho sice úplně nefavorizuje, ale v minulosti již mnohokrát ukázal, že se na vrchol roku umí perfektní připravit.

Pátým do party je brazilský olympijský vítěz Thiago Braz, jenž se blýskl před třemi lety na domácí půdě v Riu, kdy ovládl olympijské klání v novém kontinentálním rekordu 603 centimetrů. Letos má zatím skočeno nejlépe 592.

Druhý pokus o běžecký double

Nizozemská běžkyně Sifan Hassanová je pověstná svými vysokými ambicemi. Takové měla i na minulém světovém šampionátu v Londýně, kde chtěla získat zlatý běžecký double na tratích 1500 a 5000 metrů. Nakonec z toho byl bronz na pětce a páté místo na patnáctce. Co se jí nepodařilo před dvěma lety, chce dokázat nyní. I v Dauhá má totiž v plánu běžet obě distance.

Etiopská rodačka se v této sezóně nachází v životní formě, když překonala jeden světový a dva evropské rekordy. První evropský rekord zaběhla na trati 3000 metrů, když v americkém Palo Altu zaznamenala 8:18.49. Parádní běžecké představení pak předvedla v Monaku, kde časem 4:12.33 posunula historické světové maximu v závodě na jednu míli. Zároveň také probíhala patnáctistovkou za 3:55.30, což je hodnota letošního nejlepšího světového výkonu. Krátce nato přidala další rekordní zápis na pětce. Na Diamantové lize v Londýně se stala nejrychlejší Evropankou historie v čase 14:22.12. V tomto roce je také majitelkou dvou Diamantových trofejí, když ovládla finálový závod na 1500 metrů v Curychu i pětku v Bruselu.

Pro světový šampionát je tak hlavní favoritkou na obou distancích. Otázkou je, jak se srovná s náročným programem, který ji čeká. Navíc soupeřky bude mít špičkové. Na patnáctce nechybí obhájkyně titulu Faith Kipyegonová, světová rekordmanka Genzebe Dibabaová nebo rychlá Britka Laura Muirová. Na pětce bude startovat vedoucí žena světových tabulek a obhájkyně londýnského prvenství Hellen Obiriová, kterou doplňuje druhá její krajanka Agnes Tiropová (2. ve světových tabulkách). Když k tomu přidáme devátou nejrychlejší závodnici historie na této trati Etiopanku Letesenbet Gideyovou a historicky druhou nejrychlejší Evropanku historie Němku Konstanze Klosterhalfenovou, nebude to mít Hassanová vůbec jednoduché.

Petr Jelínek, foto: Aleš Gräf

Fotogalerie