Limitní výzvy Kateřiny Cachové

Limitní výzvy Kateřiny Cachové
Aktuality
čtvrtek 22. ledna 2015
Vydařená příprava a rychlé překážky posílily naděje jinak velice často zraněné atletky na start na pražském HME. K vícebojařské bitvě se špičkou Evropy však vede ještě trnitá cesta.

Zatímco většina českých atletů má nominaci na evropský šampionát v hale usnadněnou kvůli tomu, že se koná na domácí půdě, u vícebojařů to je jinak. Nečelí totiž limitům, evropská asociace je zve podle dosažených výkonů tak, aby jich v soutěži bylo přesně patnáct. Pravda, jedno místo v každé kategorii mají Češi jako pořadatelé zajištěno, o to druhé, které ještě mohou mít pro naplnění podmínky maximálně dvou závodníků ve víceboji na jednu zemi, se však již musejí stejně jako u předchozích šampionátů poprat se zbytkem Evropy.

Týká se to i Kateřiny Cachové. Pokud chce do klání o evropský trůn v halovém pětiboji doprovodit Elišku Klučinovou, která by měla být spolu se sedmičkou dalších pozvána na HME na základě výkonů v loňské venkovní sezóně, musí se dostat do popředí kontinentálních tabulek této halové sezony. „Mám na to v podstatě dva závody. Víkendové mezistátní utkání a o dva týdny později mistrovství republiky,“ uvědomuje si svěřenkyně Martiny Blažkové.

Minimálně rychlostně je na tom bývalá mistryně světa do 17 let aktuálně dobře. V úterý zaklekla do bloků a byly z toho kvalitní časy. Zvláště osobní rekord nad překážkami 8.33 si určitě zaslouží potlesk, vždyť je jen šest setin horší českého limitu pro HME na této trati. „Čekala jsem, že poběžím rychle, protože tréninky tomu napovídaly, ale tak dobrý čas byl překvapením i pro mě,“ přiznala Cachová a dodala: „Je ale pravda, že překážkám jsme se v poslední době věnovaly s trenérkou asi nejvíc. Vloni po operaci kolena jsem běhala jenom je a i jiní trenéři mi v poslední dobře říkali, že na nich vypadám dobře.“

Nyní tedy ví, že o první disciplínu se bude moci opřít, výkonnost nad těmi zbývajícími z pětiboje však pro ni zůstává neznámou. „Právě kvůli zaměření na překážky jsem je moc netrénovala. Rychlost by se měla projevit i v dálce, ovšem jak na tom budu třeba ve výšce?“ ptá se sama sebe. Pro úspěch přitom bude potřeba každý bod. „Jak pro víceboj neexistují limity, nemohu mít před sebou nějaký konkrétní výkon, který je třeba překonat a musím se prostě snažit nasbírat co nejvíc bodů a doufat, že to bude stačit. Bohužel jsem byla nemocná, což ovlivnilo to závěrečné vyladění, ale snad se to nebude mít takový vliv,“ říká před odjezdem do Nizozemí na mezistátní pětiutkání vícebojařů.

Až na kaňku v podobě nemoci v závěrečné fázi se jí příprava totiž povedla. „Jsem na tom určitě nejlíp za poslední roky,“ říká. „Ani já jsem se sice nevyhnula „hitu“ této sezóny, kterým je podle mě bolavá pata, ale není to nic zásadního, takže jsem po letech zdravá. Jen aby to vydrželo,“ přeje si jako sportovkyně, která má se zdravotními obtížemi opravdu bohaté zkušenosti.

Kupředu ji pohání i to, že má pro HME záložní plán. „Kdyby nevyšel ten víceboj, mohu se pokusit splnit limit na některou z dílčích disciplín,“ říká s tím, že vedle překážek u ní přichází do úvahy ještě dálka a také výška, kde má osobní rekord jen 3 cm od nominačního minima. „Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se mi to povedlo při jednom víceboji,“ usmívá se, neboť ví, že takovém případě by se totiž šance na start v její hlavní disciplíně razantně zvýšily.

Adam Pražák, foto: J. Kucharčík

Fotogalerie