přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

29. října 2020, 14:33

Kdo usedne na sprinterský trůn?

Jak jsme vás již informovali, světový šampion Christian Coleman dostal dvouletý distanc za porušení dopingových pravidel a velmi pravděpodobně tak přijde o olympijské hry v Tokiu, kde měl být největším favoritem na zlato. Rozpoutaly se tak debaty o tom, kdo bude jeho nástupcem na sprinterském trůnu. Prestižní magazín Athletics Weekly zveřejnil okruh možných kandidátů na pozici krále pravděpodobně nejsledovanější atletické disciplíny.

Američan Christian Coleman v sezónách 2018 a 2019 dominoval. Stal se halovým světovým rekordmanem na šedesátce a na stovce opanoval i finále světového šampionátu v Dauhá. V průměru předváděl nejrychlejší časy a byl jen zřídka kdy k poražení. Nyní si však nejspíš až do května roku 2022 nezazávodí a nebude tak mít možnost usilovat o olympijské zlato. Cesta k nejprestižnějšímu titulu nejrychlejšího muže planety se tak otevřela dalším.

Noah Lyles

Velmi vážným kandidátem může být Noah Lyles. Ambiciózní Američan se v Dauhá soustředil pouze na dvoustovku, kde nemá konkurenci, ovšem směrem k Tokiu se nechal slyšet, že chce získat sprinterský double a v minulosti již ukázal, že stovku umí také parádně. Jeho osobní rekord má hodnotu 9.86 a loni byl rychlejší právě pouze Coleman. Lyles má také z této disciplíny doma i jednu diamantovou trofej.

Justin Gatlin

Přesto, že mu v době olympijského finále v Tokiu bude 39 let, může mít Justin Gatlin jen ty nejvyšší ambice. V minulosti již okusil, jaké to je být olympijským šampionem, když vyhrál stovku na hrách v Aténách 2004, k tomu má ze stejné disciplíny ještě bronz z Londýna 2012 a stříbro z Ria 2016, kde podlehl pouze Usainu Boltovi. Že nepatří do starého železa dokázal i při loňském světovém šampionátu v Dauhá, kde dosprintoval za Colemanem na stříbrné pozici. Gatlinova bilance 5 olympijských cenných kovů a 10 medailí z mistrovství světa je vskutku jedinečná. S osobním rekordem 9.74 je pátým nejrychlejším mužem historie.

Trayvon Bromell

Když si v roce 2015 v pouhých dvaceti letech dosprintoval v Pekingu pro světový bronz, byl Američan Trayvon Bromell považován za jednoho z nástupců Usaina Bolta. Už tehdy měl osobní rekord 9.84 a jen několik měsíců po svém medailovém úspěchu v Číně se stal v Portlandu halovým mistrem světa na šedesátce. Hvězdně rozjetou kariéru však významně zbrzdila série zranění. Letos však Bromell ukázal, že je zpět, když se prezentoval svým nejrychlejším časem za poslední čtyři roky 9.90, což mu dodalo potřebné sebevědomí k tomu, aby mohl pomýšlet na olympijské pódium.

Ronnie Baker

Výčet nejžhavějších amerických želízek v ohni zakončujeme Ronnie Bakerem. Třetí nejrychlejší muž historie na halové šedesátce s osobním maximem 6.40 měl zatím životní sezónu v roce 2018, kdy byl jedním z mála rovnocenných soupeři Christiana Colemana a dvakrát ho dokázal dokonce porazit. V témže roce si zaběhl osobák i na stovce. Ten má hodnotu 9.87. Ani on se však nevyhnul zranění, které ho v podstatě vyřadilo z loňské sezóny. Letos už ovšem závodil opět v nadějné formě a pokud se vrátí do té z roku 2018, rozhodně patří mezi favority.

Nutno ovšem dodat, že rozhodně v Tokiu neuvidíme na stovce tuto čtveřici kompletní. Z americké kvalifikace mohou totiž postoupit pouze první tři, kteří budou moci usilovat o titul nejrychlejšího muže planety.

Andre de Grasse

Když se podíváme mimo Spojené státy, nejspíš největší naději na úspěch má kanadská stálice Andre de Grasse. Ten už získal pět individuálních cenných kovů na olympijských hrách i světových šampionátech, nicméně na zlato pořád čeká. Na hrách v Riu byl stříbrný na dvoustovce a bronzový na stovce. Bronz vybojoval na nejkratším sprintu také při MS 2015 v Pekingu, kde ho dělil s Američanem Trayvonem Bromellem. Z posledního světového šampionátu v Dauhá 2019 si pak přivezl bronz se stovky a stříbro z dvoustovky. Právě v loňském světovém finále si vylepšil osobní rekord na 9.90. Letos byl jedním ze čtyř sprinterů, kteří zaběhli stovku pod deset vteřin.  

Akani Simbine

Jihoafričan Akani Simbine patří již několik sezón k nejstabilnějším stovkařům v nejužší světové špičce. Při posledních třech globálních vrcholech byl vždy ve finále. Na olympiádě v Riu i na mistrovství světa v Londýně o rok později byl pátý. Cennému kovu měl nejblíže na loňském světovém šampionátu v Dauhá, kde dosprintoval čtvrtý. Jeho doposud největším medailovým úspěchem je tak zlato z her Commonwealthu 2018. Nejvyšší příčky obsazoval na mítincích i letos a s časem 9.91 byl třetím nejrychlejším mužem sezóny.

Divine Oduduru

Černým koněm pro olympijské hry by mohl být Nigerijec Divine Oduduru. Ten si svou olympijskou premiéru odbyl již před čtyřmi lety v Riu na dvoustovce. Tehdy jeho cesta skončila v semifinále. Od té doby ovšem výkonnostně hodně vyrostl. Odešel studovat do Spojených států a zejména sezóna 2019 pro něj byla velmi úspěšná, když se stal dvojnásobným šampionem NCAA a s časem 9.86 se zařadil na dělené druhé místo afrických historických tabulek po bok legendárního Frankieho Frederickse a ztratil jen setinu na kontinentální rekord krajan Olesoji Fasuby. Na mezinárodní úrovni se mu však zatím příliš nedařilo. Na Diamantové lize i na světovém šampionátu v Dauhá svůj potenciál nenaplnil. Počítat se s ním však rozhodně musí.

Zharnel Hughes

Pokud dokáže někdo z evropských sprinterů konkurovat zámořské a africké špičce, jsou to Britové a mezi nimi vyniká zejména úřadující evropský šampion Zharnel Hughes. S osobním rekordem 9.91 je po Linfordu Christiem druhým nejrychlejším Britem historie a v evropských historických statistikách je čtvrtý. O obě tyto pozice se dělí s reprezentačním kolegou Jamesem Dasaolem. Na loňském mistrovství světa si Hughes na stovce dosprintoval pro páté místo.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout