Hvězdy se těší na vskutku domácí šampionát

Aktuality
čtvrtek 17. února 2011
Petr Svoboda a Jiřina Ptáčníková jsou životními partnery. Pojí je však i něco jiného. Obě medailové naděje pro HME přísluší ke stejnému středisku a v zimě trénují v hale Otakara Jandery, kde se o víkendu uskuteční již 37. ročník republikového mistrovství „pod střechou“.

Před rokem na národním halovém šampionátu vytvořil překážkář Petr Svoboda vynikající národní rekord 7.44. A nízké nejsou ani jeho letošní výkonnostní ambice. „Poslední dobou se mi daří víc v Čechách než v cizině a na mistrákách obzvlášť. V hale to znám, mám to v ní naběhané a rád bych stlačil rozběhový i finálový čas pod 7.50,“ říká svěřenec Luďka Svobody  s tím, že jako povinné minimum si stanovil návrat do čela evropských tabulek, kde ho před čtyřmi dny vystřídal časem 7.53 Francouz Bascou.

Ke splnění vytyčených cílů však bude žádoucí, aby Petr opustil styl přeběhu překážek, který sám nazval dřevorubeckým. „Zkusím je tolik neštípat. Už jsem myslel, že mám shazování překážek za sebou, ale zdá se, že se k němu bohužel vracím,“ zhodnotil kriticky poslední závody, v nichž sice zůstal neporažen a získal cenné skalpy soupeřů, dosažené časy však zůstaly za jeho očekáváním.

Naposledy se tak stalo minulý pátek v německém Düsseldorfu, kde porazil i slavného Liou Sianga, bývalého držitele světového rekordu na 110 m př. „Potkal jsem se v ním už v hotelu a hned jak se s námi ve výtahu otevřely dveře, čekala tam na něj snad půlka Číny. Cítil jsem se jako superstar. Ale jeho porážku jsem si moc neužíval. Po doběhu jsem byl spíš na sebe naštvaný, že jsem závodil tak blbě,“ prohlásil bronzový medailista z posledního HME v Turíně. „Moc tehdejších finalistů ve hře zatím není, zato se objevili jiní, kteří jsou taky zatraceně rychlí. I proto si chci o víkendu posílit sebevědomí opravdu dobrým časem,“  hlásí Svoboda.

Jeho životní partnerka Jiřina Ptáčníková si v souvislosti s národním šampionátem dala jiné výzvy. Chtěla by v novém skokanském sektoru na Olympu zaútočit na národní rekord Kateřiny Baďurové a pokud možno vytěžit cenný kov i ze soutěže ve skoku dalekém. „O rekord se pokouším už delší dobu, cítím se na něj. Věřím, že je snad jen otázkou času, kdy ho překonám. A co se týče dálky, jdu ji spíš z hecu. Ostatní holky v ní zatím moc neskákaly a mně se hodí do skladby tréninku. Kdybych se povedla medaile, byla bych šťastná,“ říká svěřenkyně svého otce Františka a Nikolaje Goroškova.
 
Po národním šampionátu by pátá z loňských HMS i ME chtěla absolvovat ještě jeden závod. Lákají ji na mítink do Stockholmu, jenže Jiřina váhá, zda nabídku přijmout. „Cestování s tyčemi není žádná legrace a v poslední době se mi zahraniční starty těsně před velkou akcí vždy nějak vymstily. Buďto mi nedorazily tyče nebo se stala jiná nepříjemnost,“ vysvětluje již jistá účastnice HME v Paříži.

Zde by se chtěla probojovat hlavně do finále a pak se prý uvidí. Třeba se jí povede porazit i slavnou Jelenu Isinbajevovou, která se nedávno vrátila do sektoru a vede světové tabulky. „Zdá se mi ale, že už není zdaleka tak rychlá a gymnasticky zdatná, jak bývala. Bude-li se chtít vrátit ke své pětimetrové výkonnosti, bude muset něco změnit. Takto se může stát, že nebude suverénní. Mně k ní výkonnostně ještě pár centimetrů chybí, ale jsou holky, které jsou už blízko,“ prohlašuje Ptáčníková.  

Adam Pražák

Fotogalerie