Česká reprezentace bude silná v technických disciplínách

Aktuality
středa 3. srpna 2005
V technických disciplínách na mistrovství světa v Helsinkách se v dresu národního týmu představí jedenáct atletů.

Dvacetiletý výškař Jaroslav Bába patří k největším nadějím národního týmu na medailové umístění. Bronzový z loňského halového mistrovství světa a olympiády v Aténách prokazuje špičkovou formu i v letošní sezoně. Na dosavadních mítincích prestižní Golden League byl pokaždé druhý, 8.7. v Římě si výkonem 2.36 vytvořil nové osobní maximum pod otevřeným nebem. Více v sezoně skočili jen Jihoafričan Freitag a Ukrajinec Sokolovskij. Ambice Jaroslava Báby proto těžko mohou být jiné než medailové: „Určitě chci medaili, pokud možno tu zlatou. I když to je zatím spíš takový sen. Výška je v poslední době velmi vyrovnaná.  Největším soupeřem bude samozřejmě Švéd Holm, ale i Rybakov, Sokolovskij... čtyři pět lidí má aktuálně na to získat medaili. Rozhodne, jak se budou zrovna cítit, “ řekl Bába.

Spolu s ním se ve výškařském sektoru představí šestadvacetiletý Svatoslav Ton. Pro osmého muže loňské olympiády s letošním venkovním maximem 2.30 bude start v Helsinkách znamenat premiéru na světových šampionátech. Což ale neznamená, že by si zkušený závodník kladl nízké cíle. „Dostat se do finále je skoro povinnost. Ve finále chci bojovat o medaile. Ostatně jako v každém závodě. Proč si neklást ty nejvyšší cíle? Ale velká spokojenost bude i s umístěním do pátého místa,“ prohlásil Ton. 

Ve výšce žen se z českých atletek představí pouze Iva Straková. Ve čtvrtek pětadvacetiletá atletka má letos venku skočeno 1.93 m, její dva roky starý osobní rekord z haly leží o 3 centimetry výše. „Mým cílem je probojovat se do finále, co jiného můžu říct? Na MS to ale bude ještě o hodně těžší než na halovém mistrovství Evropy v Madridu. Ke konkurenci přibude například Američanka Chaunte Howardová, která má už dvakrát skočeno 2 metry. Na finále bude podle mě potřeba skočit 1.95 m. V mých silách to je, snad jsme dobře vyladili formu,“ hovoří o svých ambicí pro světový šampionát v Helsinkách.

Pavla Hamáčková je jedinou českou zástupkyní ve skoku o tyči. Zkušená závodnice, jejíž nadějnou kariéru zbrzdily vleklé zdravotní obtíže, se letos blýskla šestým místem na halovém evropském šampionátu v Madridu. I své ambice na MS váže na aktuální stav: „V první řadě do Helsinek musím jet, což se odvine od toho, jak na tom budu zdravotně. A pokud v Helsinkách budu, nechci vypadnout v kvalifikaci. To by bylo jednoznačné zklamání. Nebude to jednoduché, myslím, že postupová výška bude 4.50. Na tu se sice cítím, ale jak víte, poslední dobou se mi ji ne vždy podaří na závodech zapsat,“ říká sedmadvacetiletá tyčkařka s letošním maximem venku 4.51.

V dálce budou mít naše barvy zastoupení zásluhou Martiny Darmovzalové. Šestadvacetiletá atletka, která si na letošním domácím šampionátu vytvořila osobní rekord 6.66, nahradila v nominaci pro MS díky lepšímu výkonu v rámci B limitu juniorskou mistryni světa a Evropy Denisu Ščerbovou. „Chci jednoduše skočit co nejdál. Budu spokojená s výkonem okolo 660 cm. Hranice postupu do finále ale bude tak o 15 centimetrů dál. Jestli mám šanci něco takového skočit? Hodně bude záležet, jak mi sedne povrch na stadionu v Helsinkách,“ prozrazuje své ambice při premiérové účasti na světovém šampionátu.

Na poslední mistrovství světa své bohaté kariéry vyráží do Helsinek trojskokanka Šárka Kašpárková. Mistryně světa z roku 1997 a bronzová z olympiády v Atlantě se naposledy zaskvěla čtvrtým místem a výkonem 14.34 na letošním HME v Madridu. „Cílem je postup z kvalifikace. Pak se uvidí. Podle toho, jak se prozatím sezona vyvíjí, mělo by stačit skočit okolo 14.30. Jestli se na to cítím? Hodně také bude záležet na tom, jestli vydrží zdraví,“ ví Šárka Kašpárková, která při poslední prověrce formy na mítinku Zlaté ligy v Oslo skončila v letošním maximu 13.83 šestá. 

Ve vrhu koulí se v Helsinkách představí Petr Stehlík. Zkušený závodník by rád na svém třetím mistrovství světa konečně prolomil prokletí ošidné kvalifikace a postoupil do finále. „Finále je samozřejmě můj cíl. V kvalifikaci chci hodit přes dvacet metrů, což by mělo stačit na postup. Kdybych neměl takovou ambici, tak tam ani nejedu. Formu mám, myslím, solidní. Poslední závody to sice nebylo nic výrazného, ale vzhledem k fázi přípravy jsem spokojen. Nebudu říkat žádné plánované umístění. Do Helsinek jedu, abych si dobře zazávodil. A pokud si dobře zazávodím, nemůže to dopadnout špatně,“ říká osmadvacetiletý koulař s letošním maximem 20.80.

Šestadvacetiletá diskařka Věra Cechlová Pospíšilová rozhodně patří mezi největší české medailové naděje. Patří ve své disciplíně k nejužší světové špičce, výkonem 66.81 z červnového memoriálu Josefa Odložila vede světové tabulky. Medaile z velkých akcí jí ovšem těsně uniká. Na mistrovství světa v Paříži byla pátá, vloni na olympiádě o devět centimetrů čtvrtá. Nejen ona tedy doufá, že v Helsinkách by se konečně mohlo medailově urodit. „V Helsinkách bych chtěla mít co největší formu a prodat, co ve mně je. Dám si pozor, abych nepodcenila ošidnou kvalifikaci a teprve po jejím zvládnutí se budu připravovat na finále. V něm chci hodit co nejdál, na jaké místo to bude stačit, to se uvidí. Chci být všem rovnocennou soupeřkou. Hozenou rukavici na zemi ležet nenechám a pokusím se poprat o ta nejvyšší místa. Samozřejmě, že chci vyhrát, ale to chce každý,“ říká opatrně horká kandidátka na medaili.
  
Český disk bude v Helsinkách reprezentovat i Libor Malina. Ambice dvaatřicetiletého závodníka,  kterému letos naměřili nejvíce 63.11, sice nesahají tak daleko jako u jeho ženské kolegyně, přesto kladenský rodák pomýšlí vysoko. „Základní věc je stejná jako na všech velkých závodech – postoupit z kvalifikace a pak se uvidí. Pro postup dělám všechno, ale uvidíme. Disk je letos hodně nahoře, víc jak patnáct lidí přehodilo 65 metrů. Maximální spokojenost by pak byla s užším finále. Svoji aktuální formu mohu ale těžko odhadnout. Od posledního května mám velké problémy s kotníkem, po MS půjdu určitě na operaci,“ spekuluje o svých šancích Libor Malina.

Při neúčasti Jana Železného bude v tradiční baště – oštěpu – třímat českou standardu osamocená Barbora Špotáková. Účastnice loňské olympiády bude na světovém šampionátu startovat poprvé. „Do Helsinek jsem se strašně chtěla dostat. Myslím, že je to město, které je zvláštním, pozitivním způsobem spojeno s českou atletikou. Vždyť si to vezměte, co tu dokázali třeba Emil Zátopek nebo Jarmila Kratochvílová. Lidé tu oštěpu rozumějí, je to oštěpařská země. Spoustu lidí se přijde podívat hlavně na něj, to se moc často nestává. Osobně bych byla spokojená s účastí ve finále, anebo s kvalitním výkonem,“ prohlašuje závodnice pražské Dukly. „I když slovo ´anebo´ není příliš na místě. Budu-li se totiž chtít dostat do finále, budu muset ten kvalitní výkon hodit. Počítám, že na postup by mělo stačit okolo 61,62 metrů,“ dodala čerstvě čtyřiadvacetiletá oštěpařka, která si na letošním Memoriálu Ludvíka Daňka vylepšila osobní maximum na 62.69.

Pro jediného českého kladiváře Lukáše Melicha bude start na světovém šampionátu první velkou seniorskou zkušeností. Čtyřiadvacetiletý závodník se do Helsinek kvalifikoval 13. července na mítinku v Turnově, když dokázal poslat své náčiní do vzdálenosti 79.36 metru. „Co si budeme namlouvat, všichni jedou na mistrovství světa s cílem vyhrát,“ pravil s úsměvem svěřenec Pavla Sedláčka. „Ale teď vážně: první věc je postoupit z kvalifikace, pak se uvidí. Při pohledu do tabulek by na postup do finále mohl stačit hod okolo 75 nebo 76 metrů. Realita samozřejmě může být ale jiná. Osobně se na takto daleký hod cítím. Je to v mých silách. Kdyby ne, nemělo by smysl do Helsinek vůbec odjíždět. Nedávno jsem si zlepšil osobní rekord, což mi hodně psychicky pomohlo. Výkonnostně vysoko je ale hodně závodníků. Navzájem se známe, potkávali jsme se na velkých mítincích. V závodě rozhodne,  jak si to kdo srovná v hlavě a také štěstí,“ ví Lukáš Melich.

Adam Pražák