Barbora Špotáková má stříbrnou medaili

Aktuality
neděle 13. srpna 2006
Rozšířila tak sbírku české reprezentace na čtyři medaile. V oštěpu vyhrála Němka Steffi Neriusová.


Možná by oštěpařka Barbora Špotáková měla začít věštit. Už před finálovým závodem na mistrovství Evropy v Göteborgu totiž tušila, že ji Němka Steffi Neriusová přehodí, že po rekordním hodu v kvalifikaci nakonec nevyhraje a skončí stříbrná. Mrzelo ji to, věděla, že má na to hodit víc než vítězka, která dnes byla lepší o pouhých 18 centimetrů. Přesto nakonec nesmutněla a chystala se životní úspěch oslavit.

"Já jsem to tušila, že mě přehodí," řekla novinářům po vyhlášení vítězů. Už na rozcvičovacím stadionu při sledování soupeřky prý věděla, že to bude velký a marný boj. "Já to vím vždycky dopředu. Jak to? Nějakým šestým smyslem," uvedla. "To prostě víte dopředu a snažíte se s tím bojovat. Pak bojujete s deštěm, bojujete s tím, že nejedou nohy, přitom hlavou strašně chcete," popsala pocity v sektoru.

Na Špotákovou dolehla nervozita. Uklidnila se, až když se jí podařil první hod, který byl nakonec také v jejím podání dnes nejdelší. "U oštěpu stačí jeden dlouhý hod, proč by to nemohl být zrovna ten první?" usmívala se. Když ji Němka přehodila, snažila se jí to oplatit. "Jenže to lítalo sedmdesát metrů nahoru místo do dálky. Jsem to házela do kosmu místo rovně," dodala. A co maskot, lemur, který jí vždycky nosil štěstí? "No, chytla jsem ho za hlavu," řekla s úsměvem.

Na Neriusovou české oštěpařky asi nebudou mít dobré vzpomínky. Němka totiž na olympiádě v Aténách o šest centimetrů posledním hodem odsunula Nikolu Tomečkovou na čtvrté místo. "Já jsem to měla o osmnáct a navíc to nebylo čtvrté místo, takže musím být pokojená. Mám parádní sezonu, všechno nemůže být úplně ideální, to by bylo až moc," ubezpečila Špotáková, že je skutečně za medaili ráda. "Já jí to ještě někdy vrátím," dodala bojovně.

Rozhodně si dnes po svém prvním pokusu nemyslela, že má vyhráno. "Neriusová umí chytit druhý dech v závodu, já ne," řekla. Byla si už nicméně jistá tím, že medaili mít bude. "Ale já nešla jen po medaili, chtěla jsem vyhrát. Když už, tak už," podotkla oštěpařka, které na tribuně fandila kompletní česká výprava. "I proto mě to trochu mrzí, přišli fakt úplně všichni. A já házela takové mrchy," kritizovala se.

Slzička lítosti jí neukápla, spíš ji dojalo slavnostní vyhlášení. Slavný oštěpař Steve Backley jí předal kytku a dal pusu. "Ale nebrečela jsem, to ne," bránila se. Čtyřnásobný mistr Evropy jí prý řekl, že háže hezky, a zároveň se zmínil o Janu Železném, svém dlouholetém soupeři. "Říkal mi, co jsem dělala špatně, a já s ním musela jen souhlasit," prohlásila Špotáková. "Přišlo mi, že je rád, že háže někdo z Čech daleko," podotkla.

Moc se teď prý těší na oslavu, za medaili hned dostala i plechovku plzeňské dvanáctky, kterou jí novináři slíbili. "Všichni slavili medaile a já tam dřepěla na pokoji," postěžovala si na úděl těch, jejichž závody přicházejí na řadu až na konci šampionátu. "Ostatní se taky těší, bude určitě dneska zábava," řekla. Ještě jí prý ale ani nedošlo, co vlastně dokázala, i když medaile s vyrytým jménem jí to bude nyní už navždy připomínat. "Mě se stejně líbilo víc stříbro než zlato," uzavřela s úsměvem.

 

 

                                                                                                        ČTK

Fotogalerie