Vrhy a hody

 

Vyhodnocení disciplín na dráze uzavíráme pátým dílem věnovaným vrhům a hodům. Vcelku jednoznačnou královnu najdeme pouze v koulařském sektoru, kde si Adamsová dělala, co chtěla, mezi muži měl nejblíže k suverénní nadvládě diskař Harting, byť mu nepatří výkon roku ani diamantová trofej. Celkově se však dá říct, že to mezi silnými atlety bylo velmi pestré a nebyla nouze o střídání na trůnu, comebacky či vůbec velmi zajímavé situace.

ŽENY

Koule: Poloviční Maurka z Aotearoy
V loňské sezoně se Valerii Adamsové, příliš nedařilo, přesto se vzhledem k úzké špičce z předních pozic nevytratila. Prožívala objektivně složité období: rozváděla se s diskařem Bertrandem Vilim a krátce po „nezdaru“ na halovém MS, kde skončila v rekordu Oceánie stříbrná, změnila i předešlé mnohaleté trenérské vedení. Po matce Maurka, po otci Angličanka narozená na Severním ostrově Nového Zélandu se pak pokoušela v létě své přemožitelce z Dauhá Naděždě Ostapčukové porážku vrátit, leč ve všech sedmi případech při diamantové lize neuspěla. Až Kontinentální pohár na závěr sezony jako by vše zlomil …

Viliová tu nad Ostapčukovou zvítězila a od té doby trvá její šňůra, která zahrnuje šestnáct finálových závodů. V říjnu 27letá vrhačka si tak podmanila nejen mistrovství světa, kde zazářila rekordem šampionátu a výkonem roku 21.24, ale také diamantový seriál, v němž jí patřilo pět dílů, do nichž nastoupila. Viliová tím navázala na veleúspěšná předešlá léta: Její nejdelší řada bez porážky trvala 28 závodů (od prosince 2007 do března 2010) a v její sbírce najdeme vedle olympijského zlata čtyři tituly mistryně světa, včetně jednoho halového a po dvou triumfech z her Commonwealthu a z Kontinentálního, dříve Světového poháru. Víc netřeba dodávat.

Disk: Hledání královny pokračuje
Začátek sezony naznačoval, že by mohla mít tato disciplína po nějaké době jednoznačnější vládkyni. Koneckonců hod Sandry Perkovičové z únorového vrhačského poháru doma ve Splitu se po celou sezonu udržel na druhém místě světových tabulek, pouhé dva centimetry od samotného čela statistik. Jenže Chorvatce byl po dvou triumfech v úvodních dílech Diamantové ligy prokázán dopink, a přestože v červnu 21letá Perkovičová nakonec uspěla se zmírněním trestu – údajně vypila energetický nápoj, který zakázanou látku neuváděl – i půlroční distanc ji vyřadil ze zbytku sezony.

Šance na titul mistryně světa se nejlépe chopila Li Jen-feng. Zkušená 32letá Číňanka teprve před dvěma lety poprvé přehodila 65metrovou hranici, letos už to však dotáhla na dva centimetry k 68 m a na špičku letošních tabulek. Z pozici lídryně cestovala loňská asijská šampionka i do Tegu a přestože ne nějak suverénně, vcelku přesvědčivě porazila své konkurentky.

Němka Müllerová si tu spravila chuť po nezdaru na mistrovství Evropy stříbrem – svou první velkou medailí mezi dospělými. Bronzová Kubánka Yarelis Barriosová naopak po třech druhých místech na vrcholných světových akcích v řadě, MS v Ósace a Berlíně a OH v Pekingu, prodloužila čekání na velký triumf. Na závěr sezony si tak připsala alespoň dva menší – v Diamantové lize i na Panamerických hrách je navíc i obhájila.

Kladivo: Comeback hříšnice a stigma rekordmanky
Jedna z nejmladších disciplín v ženském podání připravuje svým fanouškům opravdové hody a kvalitativně pomalu, ale jistě roste – především absolutní špička. V sezoně překonalo 75metrovou hranici nejvíce kladivářek v historii – šest – a stejně jako v předešlých dvou sezonách padl světový rekord – k osmdesátce už se přiblížil na méně než šest decimetrů.

Jeho nová držitelka Betty Heidlerová podobně jako její předchůdkyně Wlodarczyková v minulé sezoně nedokázala však svůj výkon zúročit při vrcholném okamžiku roku. Mistryně světa z Ósaky se tak musela spokojit se stříbrem, stejně jako před dvěma lety v Berlíně. Zcela jednoznačně však Heidlerová ovládla kladivářskou challenge, ve třech započítávaných závodech nastřádala v celkovém součtu téměř osmimetrový náskok.

O titul Heidlerovou připravila jediná soupeřka, která s ní dokázala držet výkonnostně krok, Tatjana Lysenková. Bývalá světová rekordmanka a mistryně Evropy 2006, která si do července 2009 stihla odpykat dopingový trest a v Barceloně se na ME vrátila stříbrem, vystoupala v Tegu znovu na nejvyšší stupínek. Na MS hodila v říjnu 28letá Lysenková nejlépe v sezoně a trochu tím narušila v tabulkách i dominanci své takřka na den stejně staré soupeřky. I tak jim Heidlerová vládne jednoznačně, patří jí osm z deseti nejdelších hodů.

Oštěp: Bitva, která vešla do historie
Začnu hádankou. Už v roce 2005 sahala po světovém zlatu, ale titulu se – z jiného šampionátu ani olympiády – nedočkala, stříbra z vrcholných akcí má už tři, ale na posledních dvou MS zůstala bez medaile, letos vyhrála pět diamantových mítinků i celý seriál, přesto musí být po sezoně hodně zklamaná. Kdo je to? Správná odpověď je Christine Obergföllová. Nedlouho po svých srpnových třicátých narozeninách neměla Němka příliš důvodů k oslavě. Z Tegu si odvezla nepopulární bramborovou medaili a po sedmi letech v absolutní špičce – jak bylo v úvodu zmíněno – stále čeká na velké zlato.

Její vrstevnice Barbora Špotáková měla mnohem více důvodů k radosti. Pod novým koučem Janem Železným předvedla světu znovu sedmdesátimetrové hody a jen ještě o něco lepší soupeřka jí připravily o třetí velký triumf. Na ten sice čeká již od olympiády v Pekingu, ovšem šest šampionátů v řadě vozí medaile a její úžasná kolekce obsahuje již dvě zlaté, tři stříbrné a jednu bronzovou, čímž se nemůže pochlubit žádná ze současných špičkových oštěpařek. Stříbrný hod v Tegu byl čtvrtý nejdelší v historii v disciplíny a mezi „top ten“ už Špotákové patří tři, stejně jako Kubánce Menéndezové, jíž před třemi lety ve Stuttgartu sebrala světový rekord.

Co se nepodařilo Obergföllové, dokázala 25letá Maria Abakumovová. Po velké přetahované se Špotákovou v Pekingu se dostala při vrcholech do útlumu, v Berlíně brala bronz, loni v Barceloně skončila až pátá. Návrat Rusky na vrchol byl impozantní, v Tegu hodila v úvodu za 71 metrů, na což ještě poprvé dokázala rivalka Špotáková zareagovat, podruhé však pouhý centimetr od 72, za něž hodila už pouze její soupeřka při světovém rekordu. I český fanda musel tomuhle souboji sportovně zatleskat. Nejkvalitnější finále všech dob ozdobila i africkým rekordem Viljoenová z JAR. Olympijská sezonu bude mimořádně zajímavá, vydrží-li všechny aktérky zdravé a přidají-li se jména, kterým se nedařilo, či úplně nová, jako v sezoně 2008 Abakumovová.

MUŽI

Koule: Kanaďan málem králem
Mezi pěti koulaři, kterým – každému jedinkrát – ulétlo náčiní za 22metrovou hranici, se Dylanu Armstrongovi podařilo odskočit od zbylé čtveřice o decimetr (22.21 m). Letos v lednu 30letý Kanaďan cestoval na MS v pozici mírného favorita i proto, že body sbíral také v Diamantové lize, kde nakonec i díky čtyřem plným ziskům slavil celkový triumf. A blizoučko byl i titulu mistra světa, k němuž se přiblížil ve čtvrté sérii finálového závodu v Tegu …

Namísto očekávaného ataku ze stran silných Američanů – přestože byli všichni čtyři v elitní osmičce, odjeli bez medaile! – však zaútočil úspěšně nejmladší účastník bojů o finále. Teprve 21letý Němec David Storl si načasoval osobní rekord na tu nejlepší možnou chvíli. Na jeho šestý pokus 21.78 už Armstrong nedokázal odpovědět. Storl, který předtím ovládl i mistrovství Evropy své věkové kategorie v Ostravě, pak dostal přednost při volbě vycházející hvězdy starého kontinentu před tyčkařem Wojciechowským, jemuž se podařil stejný mistrovský double.

A ještě jedno jméno je třeba zmínit, přestože jej zatím nenajdeme mezi dospělými v nejvyšších patrech disciplíny. Před pár dni teprve 17letý novozélandský mladíček Jacko Gill tam však mílovými kroky směřuje. Historické statistiky dorostu letos totálně rozcupoval, nejdelší pokus 24.35 m si přichystal na šampionát své kategorie v Lille, který vyhrál s ohromujícím čtyřmetrovým náskokem. S těžším juniorským náčiním už se dostal za 22 metrů, což se dosud povedlo jen výše zmíněnému Storlovi, a už loni se Gill prosadil proti starším soupěřům na MSJ v Monctonu! S dospělou koulí splnil limit na MS do Tegu, ale vzhledem k věku tam ještě nemohl startovat. Příští rok se stane juniorem a sledovat jej tak budeme moci nejen v Barceloně, ale i v Londýně, neboť už se se sedmičkou dostal za 20 metrů.

Disk: Suverénní obhájce a ti druzí
Sedmdesátka letos v podání diskařů nepadla, nejblíže se k ní dostal přesně na půl metru Zoltán Kövágó. Byl to však jediný výraznější počin Maďara, který i svůj druhý nejdelší hod sezony, přitom o více než dva metry kratší, předvedl ve své domovině. Viděno touto optikou tak nebylo zas tolik překvapivé, že na mistrovství světa skončil již v kvalifikaci.

Finále v Tegu patřilo obhájci titulu z Berlína Robertu Hartingovi. V říjnu 27letý Němec hodil třikrát za 68metrovou hranici, nejdelším pokusem atakoval 69 m a na nejbližšího soupeře, Estonce Kantera, nabral odstup dvou metrů. V sezoně nepoznal Harting hořkost porážky a jeho šňůra již trvá 21 finálových závodů, na diamantovou trofej si však nesáhl. Tři vítězství, včetně finále v Curychu, na to nakonec těsně nestačili.

O pouhý bod udržel prvenství nejstarší z okruhu elitních diskařů, 39letý Litevec Virgilijus Alekna, vítěz dvou dílů seriálu. Mistr světa z let 2003 a 2005 si tím spravil chuť po šestém místě, s nímž se musel spokojit na svém osmém světovém šampionátu v řadě.

Kladivo: Nejminimalističtější mistr světa
Úsloví „přišel, viděl, zvítězil“ na nikoho nepřiléhá tak dobře jako na Koži Murofušiho. V říjnu 37letý Japonec absolvoval pouhé čtyři starty, počítáme-li i kvalifikaci mistrovství světa. Olympijský šampion nestál na stupních vítězů právě od svého triumfu v Aténách, počínal si však jako mazák v tom pravém slova smyslu. Ve finále svedl sice trochu šťastný souboj o zlato, medaili si však zajistil již úvodním pokusem. Vítězný hod ze třetí zopakoval na centimetr stejně ještě v páté sérii a titul nakonec uhájil o 6 cm.

Poražený Kristián Pars pojal sezonu zcela opačně. Sice začal se závoděním již v lednu a skončil až na konci září, přesto absolvoval neuvěřitelných 27 startů! A nebyly to žádné slabé výsledky, ve více než v polovině případů přehodil 79 metrů a šestkrát mu neodolala ani osmdesátka. Není divu, že vcelku s přehledem ovládl i kladivářskou challenge, kde zvítězil v součtu třech závodů s více než třímetrovým náskokem. Závěr sezony si pak 29letý Maďar na domácí půdě osladil výkonem roku 81.89, vůbec třetím nejdelším hodem své kariéry.

Oštěp: Král je mrtev, ať žije král
Po nemastném startu sezony se zdálo, že vládce posledních sezon Andreas Thorkildsen nabral ten správný kurs a že jen sotva najde nějakého soupeře. Na mistrovství světa odjížděl 29letý Nor se šňůrou šesti prvenství, včetně třech triumfů v Diamantové lize. Nakonec mu po sezoně zůstal „pouze“ nejdelší hod sezony, při němž se před Tegu doma v Byrkjelo dostal jako jediný oštěpař v sezoně přes devadesátku (o 61 cm). Na MS musel být vzhledem k vývoji za stříbro rád, mistrovský závod i závěr roku totiž patřil jednoznačně někomu jinému …

Matthiase de Zorda začal atletický svět registrovat po loňském ME v Barceloně, kde získal za Thorkildsenem první velkou medaili, ale už tehdy mu zle zatápěl. V Tegu si teprve 23letý Němec řekl o zlato hned úvodním pokusem, ovšem na titul by mu stačil i hod z druhé série. Životní sezonu pak oštěpař s italskými předky završil při finále Diamantové ligy v Bruselu, kde se osobním rekordem 88.36 vyšvihl na druhou příčku tabulek, navíc svému norskému rivalovi vyfoukl i trofej za celý seriál.

Vytisknout