Téma týdne

Ze statistik juniorského mistrovství světa

21. července 2010, 18:03

Aktuální světový šampionát do 19 let v kanadském Monctonu je třináctým v pořadí. V tématu nahlédneme do jeho historie a prozkoumáme ji především českým okem.

Místa konání a účast
Česká nebo československá výprava se zúčastnila všech 12 ročníků mistrovství světa juniorů a nechybí ani při letošním třináctém. Poprvé se MSJ konalo před 24 lety v hlavním městě Řecka, tehdejší účastnický rekord, 143 států a 1188 atletů se dlouho držel na čele. Dvakrát byl počet zemí vyrovnán (v letech 1994 a 96), ale teprve až do francouzského Annecy dorazilo 170 výprav. Závodnické maximum z Atén vydrželo ještě déle, přestože se jak v Lisabonu 1994, tak Annecy účast přiblížila na dohled.


Moncton je třináctým pořadatelem, druhým kanadským

Historické tak byly poslední tři šampionáty, dvanáct set přihlášených bylo překročeno v italském Grossetu před šesti lety. Aktuálně nejvíce zemí zatím dorazilo v roce 2006 do čínského Pekingu – 176, předloni pak Bydhošť ustavila závodnický rekord na 1520. (Podrobnosti naleznete v tabulce níže.) Ani jedno číslo podle všeho nebude v Monctonu překonáno – 170 a 1416, naopak z předběžných startovek většinou některé země a především atleti vypadnou.

Jak si vedlo Česko a Československo…
…medailově?

Maximem našich výprav na MS juniorů byly při jednom šampionátu dvě medaile. Nejcennější dvojici cenných kovů jsme přivezli z italského Grosseta 2004 díky triumfu Denisy Ščerbové (dnes Rosolové) v dálce a stříbru Zuzany Hejnové ze 400 m překážek. Druhé a poslední zlato má „na svědomí“ Jarmila Klimešová, která nenašla přemožitelku v oštěpu na MSJ v Santiago de Chile před deseti lety. Tehdy se však k ní již nikdo medailově nepřidal.

Vedle Hejnové se může česká a československá atletika pochlubit dalšími pěti stříbrnými medailemi, které získali Ivo Krsek (dálka) a Gabriela Sedláková (800 m) v Aténách, Robert Změlík (desetiboj) v kanadském Sudbury 1988, Svatoslav Ton (výška) v Sydney 1996 a předloni Kateřina Šafránková v Bydhošti. Čtyři bronzy přivezli ze čtyř po sobě jdoucích šampionátů postupně Marek Bílek (disk) ze Soulu 1992, Hana Benešová (400 m) z Lisabonu, Hana Doleželová (sedmiboj) ze Sydney a Adam Ptáček (tyč) z Annecy.

Nejúspěšnější disciplínou je tedy dálka, z níž jediné máme více než jeden cenný kov. Celková bilance, pokud započítáme i federální éru, zní dvě zlaté, šest stříbrných a čtyři bronzové. Samostatná Česká republika má na kontě sbírku 2-3-3.

…a bodově?
Čtyři československé výpravy byly v průměru úspěšnější než české týmy po rozdělení republik. Nejvyšší bodový zisk za výsledky do osmého místa přivezli atleti hned z Atén, celkem 30. Dvacetibodovou hranici překročila čs. výprava i v Plovdivu 1990 a Soulu o dva roky později. Česká reprezentace se nejlépe bodově zaskvěla v Sydney 1996, odkud se vrátila se 24 body. Dvacítku se podařilo překonat i o čtyři roky později v Santiagu a těsně také v Grossetu 2004. Na ostatních šampionátech výsledek českých juniorů nedosáhl ani deseti bodů, nebo tuto hranici jen těsně zdolal – viz předloňských 11 b z Bydhoště.

Přehled českých a čs. finalistů naleznete zde

Rok  místo konání  zúčastněné země - atleti
1986 Atény, Řecko           143 - 1188 atletů
1988 Sudbury, Kanada     122 - 1052
1990 Plovdiv, Bulharsko     86 - 1033
1992 Soul, Jižní Korea        90 -  977
1994 Lisabon, Portugalsko 143 - 1179
1996 Sydney, Austrálie     143 - 1080
1998 Annecy, Francie        170 - 1184
2000 Santiago, Chile         157 - 1150
2002 Kingston, Jamajka    159 - 1099
2004 Grosseto, Itálie        168 - 1263
2006 Peking, Čína            176 - 1350
2008 Bydhošť, Polsko       166 - 1520
2010 Moncton, Kanada     170? - 1416?

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí