přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

3. května 2018, 12:40

Z historie mistrovského maratonu

Královské vytrvalecké trati patří už tradičně čas na republikové mistrovství počátkem května. Jako obvykle při této příležitosti nabízíme v Tématu týdne historické ohlédnutí.

V jakémsi nultém ročníku 1969, tedy v době, kdy vznikl Český atletický svaz, se poprvé v rámci federálního šampionátu vyhlašoval vítěz, ovšem neudělovaly se ostatní medaile. Od následujícího roku datujeme samostatné mistrovství, zatím stále jen pro muže. Ženy si svou maratonskou odbyly ještě o další jedenáct let později, tedy v roce 1981. Jelikož nemohly být pro slabou účast cennými kovy dekorovány hned pětkrát (1983, 89, 94, 96 a 97), bude se mezi ně medailová sada rozdělovat v neděli teprve p 32, zatímco mužům již po 48.

V posledních letech jasně navyšuje náskok v počtu hostitelství Praha, kde se mistrovství díky ostříleným organizátorům z Run Czech (dříve PIM) koná již po jednadvacáté v řadě. V součtu se staršími ročníky již půjde o sedmadvacátý republikový šampionát v hlavním městě, což představuje více než polovinu všech MČR. Prahu následují Otrokovice s osmi pořadatelskými počiny, Domažlice s pěti, Havlovice a Pardubice po dvou a nakonec Děčín, Mělník, Ostrava, Prostějov a Úpice s jednou organizátorskou „čárkou“.

VLÁDCI NA KRÁLOVSKÉ TRATI

Nejvíce titulů - pět - posbírala Ivana Martincová, sbírku chudší jen o jednu zlatou má Alena Peterková. České rekordmance na této trati patří i nejlepší čas MČR 2:27:00 z roku 1995. Peterkovou následují v prvenstvích trojnásobné mistryně Petra Pastorová, Vlasta Rulcová a Radka Churáňová. Podvakrát se z nejvyššího stupínku na "bedně" mohla radovat Taťána Metelková. Alespoň jednou zažilo pocit maratonské mistryně dalších deset vytrvalkyň.

Mezi muži je nejúspěšnějším sběratelem titulů Petr Pechek. Jan Bláha má na svém kontě čtyři primáty. O jeden kousek méně čítá zlatá kolekce Jiřího Čivrného. Dvakrát triumfovala početná sestava: Pavel Faschingbauer, Pavel Kryška, Ondřej Němec, Josef Podmolík, Róbert Štefko, Stanislav Tománek. Zvlášť vypíchnout bychom měli slovenského rodáka Štefka, který se z prvenství radoval hned po výměně dresu za český v roce 2004, navíc čase 2:12:35 platném dosud jako rekord mistrovství. Aktuálně 24 maratonců vystoupalo právě jednou na nejvyšší stupínek při maratonském MČR.

Vládci co do počtu medailí se kryjí s nejčastějšími mistry. V tomto ohledu je nejúspěšněšjí Radka Churaňová s jedenácti cennými kovy. Deset mistrovských medailí posbírala Ivana Martincová. Mezi muži je nejúspěšnější Petr Pechek s devíti cennými kovy. Jan Bláha stál na pódiu sedmkrát – vedle něj se to povedlo ještě Jiřímu Čivrnému. Šestkrát medailově uspěl Alexandr Neuwirth, o jednou méně Pavel Kryška, Pavel Novák, František Pechek, Mulugeta Serbessa, čtyřčlennou kolekci z maratonského MČR mají doma Alena Peterková, Vlasta Rulcová a Peter Klimeš.

Oba rekordmani vládnou svými časy elitním desítkám běžců. V případě Aleny Peterkové (2:27:00) dosahuje náskok na nejbližší ženu více než tři minuty. Na druhé místo této statistiky se v roce 2016 dostala Eva Vrabcová (2:30:10). Na třetí příčce figuruje Petra Pastorová s časem 2:36:44. Pod 2:40 se ještě dostala čtvrtá Hana Horáková. Od Veroniky Brychcínové (2:40:50), jsou s 1-2minutovými odstupy rozvrstvené další maratonkyně, vstupenkou do „top ten“ je překonání času 2:47:24, který zaběhla v roce 2002 Jana Klimešová.

Za suverénním Štefkem (2:12:35) následují s odstupem více než třech minut (také již zmiňovaný) Jan Bláha (2:15:54), o další půlminutky Jan Kreisinger a také Jiří Stehlík. Ten svůj výkon zaběhl již v roce 1975 a je tak držitelem nejstaršího času v elitní desítce, spolu s Ondřejem Zeleňanským, který zase spadá zhruba do prostředka intervalu, v němž figuruje zbylá šestice. Tu otevírá Pavel Novák (2:17:11) a do dalších 50 vteřin se vejdou všichni ostatní.

Petr Jelínek, Michal Procházka, foto: ČAS - E.Erben

Vytisknout