Téma týdne

Vícebojařský šampionát v číslech

25. května 2011, 17:09

Poslední květnový víkend včetně pátku patří šampionátu všestranných atletů na pražské Slavii. V Tématu týdne jsme pro vás připravili tradiční historický exkurz po tomto mistrovství České republiky.

Začalo to před 42 lety
Jako u většiny ostatních šampionátů se první "bitvy všestrannosti" váží na vznik federace (ČSSR) a následné uzpůsobení svazové struktury – založení české části atletického svazu v roce 1969. Počet 42 uskutečněných mistrovství ČR platí pro dospělé, dorost i (starší) žactvo. Kategorie mladšího a staršího dorostu zaznamenala proměnu v roce 1990, kdy věkové ročníky 18 a 19 začaly závodit jako junioři, letos tedy mají dvacátýprvní ročník. Za dorost nyní chápeme atlety 16 a 17leté v daném roce. Před třemi lety se bojů o tituly dočkalo poprvé také mladší žactvo (12 a 13 let).

Nejčastěji v Praze
Místa konání se dříve odlišovala podle kategorií, poslední roky už jsme si zvykli na šampionát pořádaný pro všechny, tedy od nejmladších po dospělé. S výjimkou mladšího žactva, které začalo v roce 2008 ve Staré Boleslavi, platí pro všechny kategorie nejčastější místo konání Praha. Dospělí 20x, junioři 9x, dorost 16x a starší žactvo 10x.

Mezi muži a ženami byl šampionát pětkrát svěřen Ostravě, severomoravská metropole se také třikrát starala o dorost a šestkrát o žactvo. Pětkrát některé z mistrovství zajistili v Jablonci, čtyřikrát v Olomouci, Hradci Králové a Staré Boleslavi. Několik míst "má na svědomí" právě tři MČR pro různě staré vícebojaře: Olomouc, Opava, Ostrava, Plzeň, Sušice, Třinec. A následuje plejáda měst, která pořádala jeden ze šampionátů alespoň jednou (pozn. jen ta města, o kterých ještě nebyla řeč): Dvůr Králové nad Labem, Mladá Boleslav, Tábor, Bratislava, České Budějovice, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Vlašim, Vyškov, Zlín, Varnsdorf.

Šestinásobný šampion Martin Machura
Co do počtu titulů je historicky nejúspěšnějším atletem Martin Machura se šesti zlatými, mezi ženami pak Marcela Koblasová s pěti. Jejich pozice bude ještě několik let zcela jistě neohrožena. Mezi aktivními vícebojaři totiž najdeme nejvýš dvojnásobné šampiony, Elišku Klučinovou a Pavla Baara.

Čtyřikrát se mistry republiky stali Kamil Damašek a Kateřina Nekolná; po třech nejcennějších kovech získali Věroslav Valenta a Michaela Hejnová. Dvakrát uspělo pět desetibojařů: loňský šampion Baar, dále Josef Karas, Aleš Pastrňák, Janové Poděbradský a Vyškovský. A také hned sedm sedmibojařek: již vedle Klučinové Šárka Beránková, Jiřina Borešová-Rybová, Jana Klečková, Michaela Mohaplová, Vanda Nováková a Dagmar Urbánková. Patnáctka žen a osmnáctka mužů se radovalo jednou.

U mládežnických kategorií není důvod vyvozovat vzhledem k dvouletým cyklům kategorií dlouhodobé závěry, smysluplné srovnání znesnadňuje i dřívější čtyřletý dorost (mladší a starší).

Sbírka osmi medailí Jany Klečkové
Co do cenných kovů různých barev je nejpilnější střadatelkou Jana Klečková s osmi, zatímco výše zmíněný Martin Machura přidal k šesti nejzářivějším pouze jeden jiné hodnoty. I zde platí, že se na "medailové lídry" někdo v dohledné době jen stěží dotáhne. Nejblíže si stojí čtyřmi účastmi na bedně Pavel Baar a se třemi Jana Korešová.

Sbírkou čítající půltucet medailí se mohou pochlubit Kamil Damašek a Kateřina Nekolná, z toho oba čtyři cenné kovy pozlatili, a také Martina Blažková (jedno prvenství). O účast méně na stupních vybojovali Marcela Koblasová (všech 5 za tituly), Dana Jandová (1), Aleš Pastrňák (2), Jiří Knajp a Milan Kohout (oba bez zlaté).

Čtyřikrát to při MČR zacinkalo v mužské kategorii nejen Baarovi, ale i pro Lubomíra Matouška a Jana Poděbradského, mezi ženami uspěly již zmíněné Jiřina Borešová-Rybová, Michaely Mohaplová a Hejnová, ale také Helena Otáhalová a Petra Šebelková. Třikrát stáli na desetibojařských stupních vítězů Věroslav Valenta – výhradně na tom nejvyšším, dále Vladimír Novotný, Petr Šářec, Roman Šebrle, Vít Zákoucký. Tři cenné kovy získaly ze sedmiboje i Jana Korešová a Šárka Beránková. Dlouhá řada 58 mužů i 48 žen uspěla na MČR alespoň jedním kovem. Z toho právě dvakrát 22 desetibojařů a 8 sedmibojařek a jednou 23 mužů a 28 žen.

Rekordmani a další v 'top ten'
V této části rozebereme výkonnost na mistrovstvích ČR. Rekordmany v dospělých kategoriích jsou Věroslav Valenta se ziskem 8289 bodů a Zuzana Lajbnerová s 6167. Oba se v čele drží již více než dvacet let, od 1988, resp. 1987. Pět mužů alespoň jednou překonalo 8tisícovou hranici, tři ženy se pak přehouply přes 6 tisíc. Rozdíl mezi čelným a desátým je takřka totožný – 519 mezi muži, 515 u žen.
Průměr deseti desetibojařů je 8010.0 bodů, a pět součtů nad něj svědčí o vyrovnané výkonnosti elity šampionátů. Podobně jako u žen, kde průměr dosahuje 5882.2 b a lepší sedmiboj předvedly čtyři ženy a další dvě jsou jen těsně pod tímto číslem.

Juniorským tabulkám zavedeným od vzniku kategorie v roce 1990 vládnou desetibojař Adam Sebastian Helcelet se 7579 body z loňského mistrovství a sedmibojařka Michaela Hejnová s 5850 z roku 1999. Helcelet se dostal na čelo statistik před Jiřího Rybu o 36 bodů, ještě těsnější, šestibodový, je rozdil mezi starší ze sester Hejnových a Eliškou Klučinovou.
Za třetím v pořadí Adamem Nejedlým a dalším loňským přírůstkem Michalem Štefkem je další pořadí juniorů pořádně našlapané. Pátého Tomáše Nešveru a desátého, slavnějšího jmenovce Dvořáka dělí pouhých 44 bodů (7182–7138). U juniorek zeje čtyřistabodová propast za vedoucím duem a zbytek "top ten" ještě odděluje třetí Hana Doleželová. Vyrovnanější už je to mezi čtvrtou a desátou sedmibojařkou, kde je rozdíl o chlup menší než dvě stě. Odstup první od poslední v desítce však činí takřka 800 bodů, zatímco u juniorů je to jen přes 400.
To se odráží na průměrech – u mužů je to blízko toho, co dosáhla většina elitní desítky, i když pouze čtyři nasbírali více než 7225.9, u žen činí 5318.5, kde číslo „vyhánějí“ především první dvě a ostatní z top ten se tomu ani zdaleka nepřibližují.

V dorostu, rovněž sledováno od změn rozsahu v 1990, jsou rekordmany desetiboje Jan Poděbradský se 7270 body (1990) a v sedmiboji pro změnu mladší ze sester Hejnových Zuzana s 5748 (2003). Výkonnost dorostenců je v rámci nejlepší desítky rozvrstvena velmi rovněměrně, mezi dorostenkami lze říci  s výjimkou výrazně lepší Hejnové v podstatě to samé. V obou případech koneckonců dělí první(ho) a desátou(ého) plus mínus 600 bodů. Průměry mají u chlapců hodnotu 6905.3 b, kterou přesahují čtyři nejlepší, u dívek pak 5317.1 a vyšší součet mají tři z top desítky.

V poslední minianalýze se podíváme na starší žactvo (mladší totiž začalo závodit teprve před třemi lety). Žáci mají devítiboj od 1992, žákyně sedmiboj o rok déle. Nejvíce zatím nasbírali na MČR poměrně jednoznačně Jan Dočkal – 6045 (2000) a Kateřina Cachová 5197 (2005). Rozdíly mezi čelem a chvostem desítky činí znovu kolem šesti set bodů, u chlapců trochu přes, u dívek mírně pod tuto hranici. Průměry mají hodnotu 5623.7 a 4906.6, překračují je tři žáci a šest žákyň.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí