Téma týdne

Vícebojařská mistrovství načínají pátou desítku

26. května 2009, 14:34

Nadcházející poslední květnový víkend je z atletického pohledu doslova našlapaný. Götzis, Castellón, New York, Kalámata, Schwechat, a několik závodů také na našem území. V Tématu týdne zůstaneme v linii statistického mapování republikových mistrovství, a tak tentokrát nahlédneme do historie vícebojařských klání.
(Pozn. Jako obvykle čerpáme z publikace J. Hetfleiše: Historie mistrovských atletických soutěží ČR (2008), část statistických najdete v Zaostřeno na...)

Začalo to před 40 lety
Jako u většiny dalších šampionátů se začaly bitvy všestrannosti v souvislosti se vznikem federace (ČSSR) a následným uzpůsobením svazové struktury – založení české části atletického svazu v roce 1969. Počet 40 uskutečněných mistrovství ČR platí pro dospělé, dorost i (starší) žactvo. Kategorie mladšího a staršího dorostu zaznamenala proměnu v roce 1990, kdy věkové ročníky 18 a 19 začali závodit jako junioři, letos tedy mají dvacátý ročník. Dorostem nyní míníme atlety 16 a 17leté v daném roce. Od loňského roku se bojů o tituly dočkalo také mladší žactvo (12, 13 let).

Nejčastěji v Praze
Místa konání se dříve odlišovala podle kategorií, poslední roky už jsme si zvykli na šampionát pořádaný pro všechny, tedy od žactva po dospělé. S výjimkou mladšího žactva, které začalo v roce 2008 ve Staré Boleslavi, platí pro všechny kategorie nejčastější místo konání Praha. Dospělí 20x, junioři 9x, dorost 16x a starší žactvo 10x.

Mezi muži a ženami byl šampionát pětkrát svěřen Ostravě, severomoravská metropole se také třikrát starala o dorost a šestkrát o žactvo. Čtyřikrát některé z mistrovství zajistili v Jablonci, Olomouci a Hradci Králové. Několik míst má na svědomí právě tři MČR pro různě staré vícebojaře: Stará Boleslav, Olomouc, Opava, Ostrava, Plzeň, Sušice, Třinec. A následuje plejáda měst, která pořádala jeden ze šampionátů alespoň jednou (pozn. jen ta města, o kterých ještě nebyla řeč): Dvůr Králové nad Labem, Mladá Boleslav, Tábor, Bratislava, České Budějovice, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Vlašim, Vyškov, Zlín, Varnsdorf.

Nejčastější šampion Martin Machura
Co do počtu titulů je historicky nejúspěšnějším atletem Martin Machura se šesti zlatými medailemi, mezi ženami pak Marcela Koblasová s pěti. Jejich pozice bude ještě několik let zcela jistě neohrožena, neboť aktivní vícebojaři mají s výjimkou letos se vracejícího Josefa Karase (dvě zlata) na kontě jeden titul, konkrétně jde o Pavla Baara a Adama Formánka, Elišku Klučinovou a Denisu Ščerbovou-Rosolovou.

Čtyřikrát se šampionem stali Kamil Damašek, soused Tomáše Dvořáka, a Kateřina Nekolná, nyní také redaktorka ČT; tři nejcennější kovy získali Věroslav Valenta a Michaela Hejnová, která kariéru ukončila vloni. Dvakrát uspěli čtyři desetibojaři a pět sedmibojařek, již zmíněný Josef Karas, dále Aleš Pastrňák, Jan Poděbradský a Jan Vyškovský, Šárka Beránková, Jiřina Borešová-Rybová, Jana Klečková, Michaela Mohaplová, Vanda Nováková a Dagmar Urbánková. Patnáctka žen a osmnáct mužů se radovalo alespoň jednou, kromě již zmíněných jsou mezi nimi i Tomáš Dvořák a Roman Šebrle, MČR pro ně není a nebývalo pochopitelně prioritou.

U mládežnických kategorií nemá příliš smyslu vyvozovat vzhledem k dvouletým cyklům kategorií dlouhodobé závěry, férové srovnání znesnadňuje i dřívější čtyřletý dorost (mladší a starší). Právě z těchto kategorií se rekrutují nejúspěšnější mládežníci, již dobře známá Marcela Koblasová, a dále Jiří Patzák, Jana Basová a Marie Severýnová – ti všichni získali mistrovský titul třikrát. Velmi vysokých čísel dosáhneme již při počítání dvojnásobných šampionů, nemluvě o těch jednou úspěšných.

Největší sbírka Jany Klečkové
Medailově je statistika v opačném gardu, protože nejpilnější střadatelkou kovů je Jana Klečková s osmi, naproti tomu výše zmíněný Martin Machura přidal k šesti nejzářivějším jen jednu další. I zde platí, že se lídrům historických tabulek jen těžko někdo v dohledné době přiblíží, i když zde je několik aktivních postav s více kovy. Jmenovitě Jana Korešová už nasbírala tři, výše uvedení Baar s Formánkem pak dva, oba také mají jeden titul (také Marie Burešová získala dvě medaile, letos však ještě nezávodila).

Sbírkou čítající půltucet medailí se můžou pochlubit Damašek (z toho 4 zlaté), a také Martina Blažková (1 zlato) s Nekolnou (4). O jeden cenný kov méně vybojovali Koblasová (všech 5 zlatých) a Pastrňák (2), dále Jiří Knajp, Milan Kohout (oba 0) a Dana Jandová (1). Čtyřikrát to zacinkalo pro Lubomíra Matouška a Jana Poděbradského, i již zmíněné dvojnásobné šampionky Borešovou-Rybovou, Mohaplovou, Urbánkovou, ale také pro Helenu Otáhalovou a Petru Šebelkovou. Třikrát stáli na stupních vítězů: Valenta – výhradně na tom nejvyšším, Šebrle – jednou zlatý, a stejnou bilanci jako světový rekordman mají Vladimír Novotný, Petr Šářec, Vít Zákoucký. Jana Korešová má tři cenné kovy, zlatá jí zatím ve sbírce chybí, na rozdíl od Dagmar Urbánkové, která vlastní 2 z celkových 3 na MČR. Dlouhá řada 43 mužů i 31 žen uspěla alespoň jedním kovem. Z toho právě dvakrát 20 desetibojařů a 5 sedmibojařek, a jednou 23 mužů a 26 žen.

Rekordmani a další v 'top ten'
Dále rozeberme ještě výkonnost na mistrovstvích ČR. Rekordmany v dospělých kategoriích jsou Věroslav Valenta se ziskem 8289 bodů a Zuzana Lajbnerová s 6167. Oba se v čele drží již dvacet let, od 1988, resp. 1987. Přesto nelze říct, že by kvalitativní úroveň byl nízká, pět mužů alespoň jednou překonalo 8tisícovou hranici borců, tři ženy se pak přehouply přes 6 tisíc. Rozdíl mezi čelním a desátým je takřka totožný – 519 mezi muži, 515 u žen. Průměr deseti mužských výkonů je 8010.0 bodů, ženských pak dosahuje 5882.2 b.

Juniorským kategoriím, tabulky od 1990, vládnou desetibojař Jiří Ryba s 7543 body (1995) a sedmibojařka Michaela Hejnová s 5850 (1999). Zatímco Ryba vévodí tabulkám zcela suverénně před druhým v pořadí Adamem Nejedlým, starší ze sester Hejnových jen o 6 bodů před Eliškou Klučinovou. Další pořadí juniorů je ale našlapané, třetí a desátý se vejdou do rozmezí méně než sta bodů (7182 – 7108). Přesně naopak je tomu u juniorek, kde zeje propast za vedoucím duem a rozdíl první a desáté činí takřka 800 bodů. To se odráží na průměrech – u mužů je to blízko toho, co dosáhla většina elitní desítky, ovšem jen dva nasbírali více než 7200.7, u žen činí 5318.5, a také zde číslo „vyhánějí“ především první dvě.

V dorostu, rovněž sledováno od změn rozsahu v 1990, jsou rekordmany desetiboje Jan Poděbradský se 7270 body (1990) a v sedmiboji pro změnu mladší ze sester Hejnových Zuzana s 5748 (2003). Až na vedoucí duo dorostenců (Kliner 7179) a dorostenku Hejnovou je výkonnost v top ten rozvrstvená docela rovnoměrně. V obou případech koneckonců dělí 1. a 10. zhruba 600 bodů. Průměry mají u chlapců hodnotu 6866.2 b, u dívek velmi podobně jako u starší kategorie 5317.1.

Poslední minianalýzou se podíváme na starší žactvo, mladší začalo závodit teprve loni. Kluci mají devítiboj od 1992, holky sedmiboj o rok déle. Nejvíce zatím nasbírali na MČR poměrně jednoznačně Jan Dočkal – 6045 (2000) a Kateřina Cachová 5197 (2005). Rozdíly mezi čelem a chvostem desítky činí znovu kolem 600 bodů, u žáků trochu přes, u žákyň mírně pod tuto hranici. Průměry mají hodnotu 5609.0 a 4894.6.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí