Téma týdne

Světové finále aneb malé MS

10. června 2008, 08:47

Odveta za světovou akci, malé mistrovství světa – tak by se dalo lapidárně označit Světové atletické finále (WAF), podnik jímž vrcholí seriál Světové atletické tour (WAT). WAT zahrnuje naprostou většinu významnějších mítinků po celé planetě a v průběhu celého roku. Na WAF se dostane osmička, resp. dvanáctka top atletů, kteří zde mají buď příležitost potvrdit svůj triumf na OH, MS, ME apod., naopak pro řadu poražených a zklamaných skýt šanci na revanš. Ale kudy vede cesta na finále? Třeba přes účast na našich dvou prestižních mítincích, které právě v těchto dnech probíhají. Takových akcí je však mnohem víc a nejen o systému WAT/WAF je téma tohoto týdne.

Trocha historie nikoho nezabije
Snaha o světový seriál už tu je od roku 1985, kdy byl založen okruh Grand Prix, s vyvrcholením na Finále GP (místa konání viz níže). Základní princip – sbírání bodů na mítincích GP – vydržel do současnosti. Obměny se týkaly ohodnocení jednotlivých akcí a pak také samotného finále. V tomto původním systému GP byla každý rok do seriálu zahrnuta cca polovina mítinků – kupř. 100 metrů se střídalo s 200 m, jeden rok měli trať (třeba již zmiňovanou stovku) ženy, druhý muži, apod.

Všechny cesty směřují... k finále
Do roku 1992 byli vítězové GP v jednotlivých individuálních disciplínách vyhodnoceni na základě nasbíraných bodů v sezóně, a finále GP tak bylo spíše třešničkou na dortu. Od roku následujícího (93) je patrná snaha zatraktivnit poslední závod GP a finanční odměna pro vítěze GP v disciplíně připadla právě vítězi finále. Cena pro absolutního vítěze GP (tedy napříč disciplinami) se však dávala vždy na základě nasbíraných bodů. Vůbec nejvíce – 136 – jich nasbíral během jednoho roku Maročan Hicham El Guerrouj, o šest bodů méně měla v témže roce (1998) na kontě nejúspěšnější žena Marion Jonesová.


Jan Železný, nejúspěšnější Čech v původní Grand Prix - foto: graf.cz

České zápisy v GP
Čechovi ani Češce právo nosit titul vítěz(ka) GP nepřipadlo. Mezi nejlepší trojici se ale třikrát dostal Jan Železný (1991, 93 a 95), v prostředním z roků měl velmi blízko výhře, získal stejně jako Sergej Bubka 72 bodů. Dílčí zlata v disciplínách však naši atleti získali – již zmiňovaný oštěpařský světový rekordman kraloval kromě 1999 ve všech lichých letech od 1991 do 2001, tedy celkem pětkrát. Dvakrát zvítězila koulařka Fibingerová (85, 87), po jedné výhře mají diskař Bugár (85), půlkařka Kratochvílová, koulař Machura st. (88). K tomu připočítejme druhá místa trojskokanů Čada a Kašpárkové, půlkařky Formanové, výškařky Hlavoňové, diskařky Pospíšilové (dnes Cechlové) a dále Bugára, Železného. Třetí místa mají na kontě diskař Valent a půlkařka Strnadová.

Místa konání Finále Grand Prix
1985-86 Řím (ITA), 1987 Brusel (BEL), 1988 Berlín (FRG), 1989 Monte Carlo (MON), 1990 Atény (GRE), 1991 Barcelona (ESP), 1992 Turín (ITA), 1993 Londýn (GBR), 1994 Paříž (FRA), 1995 Monte Carlo (MON), 1996 Milán (ITA), 1997 Fukuoka (JPN), 1998 Moskva (RUS), 1999 Mnichov (GER), 2000 Dohá (QAT), 2001 Melbourne (AUS), 2002 Paříž (FRA)

Finále GP nahrazeno WAF
Seriál Grand Prix zůstal i po posledním finále GP (2002), jen byla ještě víc upřednostněna samotného posledního mítinku, nově nazvaného Světové atletické finále. Není vyhlašován vítěz napříč disciplínami, ale jedná se skutečně o jakési malé MS, tedy vítěz WAF je vítěz Světové atletické tour (WAT) v jedné každé z nich - zahrnuty jsou všechny mistrovské (35), vyjmuty jsou chůze a víceboje, které mají vlastní soutěže.

Sedmičky nejpilnějších sběratelů
Po jistých proměnách se ustálil následující systém nominace na WAF. Právo startovat na něm má sedm nejlepších v každé disciplíně (resp. 11 v bězích na 1500 m a delších), počítá se pět nejlepších mítinků (4 u vrhů), minimálně je třeba bodovat na třech. Sedmičku, resp. jedenáctku doplní na obvyklý atletický počet dle svého uvážení IAAF a stejným způsobem postupuje světová federace v případě odřeknutí, odmítnutí startovat.

GL, S-GP, GP, APM-Q a jak se v tom vyznat
Úrovně ohodnocení stanovené IAAF jsou v zásadě dvě. Do první patří Golden League a Super Grand Prix (sem patří Zlatá tretra v Ostravě). Druhý „level“ obsahuje mítinky Grand Prix. Bodovat ovšem lze také na tzv. Area Permit Meetings (viz EAA Permit Meetings, kam patří Memoriál Josefa Odložila v Praze). Bodová ohodnocení viz níže.


Věra Cechlová, dosavadní nejlepší Češka v novodobé WAT - foto: graf.cz

Češi na WAF
V nové WAT/WAF česká vlaječka vlála nejvýše hned v prvním vydání (2003) zásluhou diskařky Věry Cechlové, druhé místo přidal oštěpař Jan Železný. Cechlové se na WAF vůbec daří, triumfovala hned v roce následujícím a loni získal stříbro. Druhou nejúspěšnější ženou i ve srovnání s muži je oštěpařka Barbora Špotáková, vítězka posledních dvou ročníků. Již zmíněný Železný byl ještě v roce 2004 třetí, v témže roce další oštěpařka Nikola Brejchová druhá.

První tři roky hostilo WAF Monako, od 2006 je to Stuttgart, kam se sjedou atleti i letos. Systém sbírání bodů s vrcholem na finále mají také chodci. O soutěži vícebojařů čtěte níže.

Bodová ohodnocení
Golden League & Super Grand Prix
1. 20 bodů, 2. 16 b, 3. 14, 4. 12, 5. 10, 6. 8, 7. 6, 8. 4, (9. – 12. 3 body, od 1500 m dále)

Grand Prix
1. 10 bodů, 2. 8 b, 3. 7, 4. 6, 5. 5, 6. 4, 7. 3, 8. 2, (9. – 12. 1 bod, od 1500 m dále)

Area Permit Meetings*
1. 6 bodů, 2. 4 b, 3. 2, 4. 1
* Ve vrzích se boduje jako na Grand Prix.

Bonifikace
- vyrovnaný světový rekord – 3 body
- překonaný světový rekord – 6 bodů

A co vícebojaři, mají si kde hrát?
Vícebojaři mají, podobně jako v Evropském poháru, jakousi svoji cestu. Jejich World Combined Event Chalenge začal svou historii před deseti lety. Systém je vcelku prostý, vítězí atlet, který nasbírá na třech mítincích zařazených do tour nejvíce klasických vícebojařských bodů, nebo, chcete-li, dosáhne nejlepší průměr.

Senzační bilance Šebrleho a Dvořáka
Tady se můžeme pyšnit skvělou bilancí. Od založení roku 1998 Čech nechyběl na stupních vítězů, byť lze snadno uhádnout, kteří že dva borci se na tom výhradně podíleli. Dvakrát se králem desetibojařů stal Tomáš Dvořák (1999, 2001), čtyřikrát Roman Šebrle (2002, 2004-5, 2007). Světový rekordman je také vcelku jasně historicky nejúspěšnější, ke 4 triumfům má 3 druhá a 2 třetí místa, Dvořák přidal už „jen“ jedno druhé místo. V ženské kategorii naopak české zastoupení na stupních vítězů chybí, jasně nejpilnější ve sbírání vavřínů je Švédka Carolina Klüftová, čtyřnásobná královna v letech 2003 – 2006, další umístění na bedně ale evropská rekordmanka nemá.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí