Téma týdne

Republikové mistrovství načíná pátou desítku historie

17. července 2010, 13:44

Vrcholem domácí mistrovské sezony je bezpochyby šampionát dospělých. Po třech letech jej hostí znovu městský stadion v Tyršově ulici v Třinci. V Tématu týdne provedeme menší statistický exkurz.

Poprvé se české mistrovství konalo roku 1970 ve Dvoře Králové nad Labem, o rok dříve byli mistři vyhlášeni podle umístění na federálním mistrovství v Považské Bystrici. V pořadatelství se vystřídalo celkem jedenáct míst, nejčastěji hlavní město, které přidalo loni při jubilejním čtyřicátém MČR 2009 již osmnáctou čárku. Sedmkrát se úkolu zhostili v Ostravě, pětkrát v Jablonci nad Nisou, dvakrát se česká elita střetla v Plzni, do Třince se vrací po letech 1997 a 2007 potřetí. Jednou se šampionát kromě zmíněného Dvora Králové konal v Kladně, Mladé Boleslavi, Olomouci, Otrokovicích a loni v Táboře.

Nejmladší a nejstarší rekordy mistrovství
Loni se změnilo pouze jediné historické maximum MČR, zásluhou oštěpařky Barbory Špotákové a jejímu hodu 67.58 metru dlouhému. Mezi nejmladší rekordy patří čtveřice výkonů z předloňského šampionátu v Táboře - překážkářů Škrobákové (12.93 - platí i jako rekord ČR) a Svobody (13.29), stovkaře Mila (10.26) a dvoustovkaře Šulce (20.69).

Na opačném pólu, tedy v pozici nejstarších rekordů spočívají patnáctistovka Tomáše Linharta z 1977 (3:44.6) a vrh koulí Heleny Fibingerové ještě o rok dříve (21.30). Jsou to ale spíše výjimky, starší dvaceti let už jsou jen štafetové výkony mužů pražské Sparty na 4x100 m z 1986 (39.38) a žen USK na 4x400 m o tři mistrovství dříve (3:30.70), a také koulařský zápis Remigia Machury st. před 22 lety (21.19).

Naopak mezi muži je plná polovina rekordů v dvaceti disciplínách mladší roku 2000. Mezi ženami patří do posledního desetiletí dokonce tři čtvrtiny čelních výkonů šampionátu (15), ačkoli je třeba zohlednit, že několik z nich ani (příliš) starších být nemůže (stýpl, pětka, kladivo).

Nejpilnější sběratelé titulů
Absolutně nejúspěšnější na českých mistrovstvích je běžkyně Petra Kamínková, která nasbírala celkem šestnáct titulů, z toho 8 na desítce, 7 na pětce a 1 na patnáctistovce. O jeden méně má nejlepší mužský kolega Michael Nejedlý, který posbíral 13 titulů na stýplu (11) a pětce. Ten narozdíl od Kamínkové svou kolekci letos určitě nerozšíří, pokud však sledují dění za sebou, mohou být relativně klidní oba.

Z trojice vrhačů, kteří mají tucet vavřínů, v Třinci startuje Libor Malina, své úspěšné kariéry (nejen na domácím šampionátu) již ukončily Zdeňka Šilhavá i Nikola Brejchová. Diskař Malina a oštěpařka Brejchová, za svobodna Tomečková, drží primariát také v počtu zlatých medailí v jedné disciplíně, je to právě oněch 12. Na deset a více dosáhli v historii kromě nich a Nejedlého už jen výškař Tomáš Janků, kladivář Pavel Sedláček a sprinterka Hana Benešová, ta však tituly rozdělila mezi 100, 200 a 400 metrů v poměru 3:6:1.

Klub "10 a více" by letos v Třinci mohli rozšířit devítinásobní mistři, diskařka Věra Cechlová a koulař Petr Stehlík, pravděpodobnější je to vzhledem ke konstelaci v disciplínách v prvním případě. Přiblížit se desítce může sprinter Jiří Vojtík i skokanka Martina Šestáková, jež mají na kontě 8 triumfů, které podělili mezi 100 a 200 metrů (Vojtík, 1:7) a dálku a trojskok (Šestáková, 2:6). Nedaleko od úctyhodné mety se vedle nich nacházejí také s devíti Zuzana Hlavoňová (výška), Erika Suchovská (100 a 200 m), s osmi Tomáš Dvořák (110 m př.), Šárka Kašpárková (trojskok), Zdeňka Šilhavá (disk) a Milan Drahoňovský (800 m, 1500 m, 5000 m).

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí