Téma týdne

Pár poznámek k Haileho rekordu

29. září 2008, 14:35

Běžecký fenomén Haile Gebrselassie z Etiopie si při nedělním berlínském maratonu udělal další zářez do pažby, když podruhé v kariéře vytvořil světový rekord na královské trati a rozšířil svou sbírku historicky nejlepších výkonů na 26. Jako první muž v historii navíc pokořil hranici 2 hodin a čtyř minut. V Tématu týdne se na jeho rekord, i maratonské milníky vůbec, podíváme podrobněji.


foto: graf.cz

O tom, jak složitě a takřka náhodně se vyvíjela trať, jíž se přezdívá královská, jsme psali v jednom z předchozích témat týdne (najdete jej po kliknutí sem). Souvisí s tím pochopitelně i vývoj maratonského světového rekordu, těžko však při rekapitulaci začít jinde, než u vítěze historicky prvního závodu, který byl maratonem nazýván. Při premiéře novodobých olympijských her se jím v roce 1896 v Aténách k radosti pořadatelské země stal řecký nosič vody Spiridon Louis, který vzdálenost mezi Marathonem a Aténami (40 km) zvládl za 2:58:50.

Vzdálenost, na kterou jsme zvyklí v současnosti, tedy 42 195 m, se běžela poprvé o 12 let později při olympiádě v Londýně. Tehdy se sice do cíle dostal jako první Ital Dorando Pietri, jenže později diskvalifikován kvůli sporné pomoci ze strany pořadatelů i diváků. Před cílem totiž několikrát zkolaboval, musel být kříšen a pásku proťal napůl nesen pořadateli. Štěstí se tedy usmálo na druhého v pořadí, jímž byl Američan Johnny Hayes, který doběhl do cíle v čase dle tehdejší praxe zohledňujícím i desetiny vteřiny -  2:55:18.4. Trvalo však dalších 16 let, než byla londýnská vzdálenost (42.195 km) uznána za oficiální.     

V další historii vývoje světového rekordu se tak významněji vyjímá až jméno Američana Alberta Michelsena, který v roce 1925 zaběhl v Port Chesteru již na uznané vzdálenosti čas 2:29.01.8 a nejenže se tak stal rekordmanem, současně byl i prvním mužem v historii, který maraton běžel pod dvě a půl hodiny. Pod 2:20 se po éře asijských rekordmanů dostal Brit James Peters, který v padesátých letech zlepšoval světový rekord hned čtyřikrát a zastavil se na času 2:17:39.4. Cesta pod 2:10 však byla ještě dlouhá a odolala i útokům legendárního bosého Etiopana Abebe Bikily na olympiádách v Římě a Tokiu. Rozhodující krok tak učinil až v roce 1967 Australan Derek Clayton, který v japonské Fukuoce zaběhl při svém prvním ze dvou rekordních zápisů čas 2:09:36.
Trvalo dlouhých 36 let, během kterých se světový rekord devětkrát posouval spíše o vteřiny, nežli minuty, než se běžci zlepšili o dalších 5 minut. Sláva patřila Keňanovi Paulu Tergatovi, který před pěti lety zastavil při proběhu cílem berlínského maratonu časomíru na 2:04:55. Piedestal mu vydržel relativně dlouho, vloni však přišel o rekord a v neděli i o renomé toho, kdo otevřel lidstvu nové hranice. Plně jej vystřídal Haile Gebrselassie, díky kterému začíná světový rekord v maratonu vyhlíženou kombinací číslic 2:03...

Fenomenální Etiopan se k ní dostal s velice úctyhodnou jistotou. A přestože ho dle vlastních slov mírně trápily křeče na vyrovnanosti mezičasů (zde) se to příliš nepodepsalo. Stejně jako to, že posledních 6 kilometrů běžel již zcela sám. A tak, když probíhal triumfální branou na Unter den Linden, mohl nechat vyniknout na své tváři pro něj tak typický široký úsměv.
Jasno však měl údajně již před startem. Test na 20 km zvládl dva týdny před závodem o 40 vteřin rychleji než vloni, kdy se poprvé zapsal mezi rekordmany maratonu.
 V tabulkách všech dob mu patří první trojice časů, všechny zaběhl v rozmezí jednoho roku. Vedle nedělního světového rekordu je to ten loňský, o 27 sekund pomalejší a pak také lednový čas z maratonu v Dubai. Celkem Gebrselassie běžel maraton devětkrát, šestkrát byl oslavován coby vítěz. 

Bylo by asi příliš odvážné, že si pětatřicetiletý Gebrselassie v Berlíně spravil náladu po olympiádě v Pekingu, kde se na desítce nevešel mezi medailisty a od maratonu upustil kvůli obavám z neúnosného smogu, které se nakonec nepotvrdily. On sám tvrdí, že svého rozhodnutí nelituje – v Pekingu prý byl den Samuela Wanjiru (vítěz letošních OH v čase 2:06:32), za čtyři roky v Londýně může být zase jeho. Ať tak či tak, kdyby v Pekingu startoval, nebyl by patrně závodil v Berlíně. I když, kdo ví...

Nedělním světovým rekordem Berlín pouze stvrdil svou pozici maratonu, na který se jezdí pro rekordy. Zdejší rychlá trať se do historických tabulek vepsala už posedmé. Čtyřikrát se měnil světový rekord mezi muži, třikrát mezi ženami. 

Haileho vizitka: 26x překonal světový rekord (včetně neratifikovaných časů); 2x olympijský vítěz (Atlanta 1996 a Sydney 2000) na 10.000 m; 4x mistr světa na 10.000 metrů (1993, 1995, 1997, 1999); mistr světa v půlmaratonu (2001); 4x halový mistr světa - na 3000 m (1997, 1999, 2003) a 1500 m (1999); 2x stříbro na MS - na 10.000 m (2003) a na 5000 m (1993); 1x bronz na MS - na 10.000 m (2001).

Vytisknout

Kalendář událostí