Téma týdne

Něco málo z bohatých běchovických statistik

24. září 2009, 14:57

Běchovice, to se doslova i přeneseně rýmuje se slovem tradice. Závod, který už třináctým rokem ukrajuje z druhé stovky své historie, není tím klasickým masovým závodem, jeho kouzlo spočívá právě v jeho dlouhověkosti. Nejstarší silniční závod, jak zní podtitul Běchovic, poprvé startoval v roce 1897 a nepřerušily jej ani dvě světové války. A to dělá z pouhé asfaltové desítky výjimečnou událost a žádný opravdový český běžec si jí nedovolí opomenout. Díky pečlivé práci Miloše Bednáře také můžeme nahlédnout do propracovaných statistik závodů. Někdy nalezneme vpravdě kuriozní údaje.

Vítězství nejdelším a nejkratším rozdílem
A začněme hned zkraje statistiky, dostupné zde. V roce 1901 zvítězil Ludvík Petzold ze Sparty o 8 minut a 6 vteřin před nejbližším soupeřem. To už se sotva někdy podaři někomu překonat. Po roce 1950 se největší vítězný rozdíl podařil Janu Pešavovi v barvách Dukly v roce 1997, kdy zbytek pole předčil o rovnou minutu. Do roku 1984 se měřily Běchovice na desetiny a tak s nejtěsnějším odstupem 0.2 s protnul pásku Pavel Pěnkava v roce 1971. Po zmíněném roce dvakrát rozhodla o prvních dvou místech vteřina, 1987 hrála pro Ivana Uvizla, o 6 let později pro Michala Kučeru.

Ženy běhají Běchovice oficiálně od roku 1974, a s tímto ohledem musíme brát největší rozdíl z 1972, kdy Helena Nerudová zvítězila o 4:15.2, s rezervou. Proto berme jako regulérní „šampionku“ v této disciplíně Ludmilu Melicherovou, která v roce 1987 předčila soupeřky o 2:06 minut. Poměrně kuriozně tatáž pětinásobná šampionka závodu o rok později vyhrála i nejmenším, třívteřinovým rozdílem.

Nejrychlejší a nejpomalejší šampioni
Rekordy tratě drží ze stého ročníku (1996) keňští hosté, Laban Chege – 28:33 a Leah Malotová – 33:45, která mimochodem minulý víkend doběhla šestá na berlínském maratonu. I proto je třeba upozornit na (takřka) domácí běžce, jejichž výkony jsou jen s minimálním odstupem za těmito dvěma nejrychlejšími: Vlastimila Zwiefelhofera (28:35.2) a již zmíněnou Slovenku Ludmilu Melicherovou (33:48). Z běžkyň narozených v Česku se může pochlubit nejlepším časem Iva Jurková, která v roce 1996 podlehla Malotové za 34:25.

Vcelku přirozeně stačily naopak nejpomalejší výkony k běchovickému titulu hned v úvodu. V případě mužů při druhém ročníku (1898) běžel Jakub Wolf 40:00.2, u žen to bylo hned při jejich oficiální premiéře (1974), kdy Jarmila Honková zaznamenala 41:08.2.

Rekordní trvalky a jepice, největší a nejmenší posuny TR
A ještě k traťovým rekordům (TR). Ten mužský se ve 112leté historii měnil v celkem dvacetkrát, ale vydržel také 21 let. Jde o již zmíněný Zwiefelhoferův výkon 28:35.2 z roku 1975. Naopak v letech 1961 až 63 se zlepšovalo hned třikrát za sebou, nejprve zásluhou Pavla Kantorka (30:46.6), a pak dvakrát díky Josefu Tomášovi (29:50.0 a 29:43.4). Nejvýraznější posun TR se povedl Arnoštu Nejedlému hned v roce 1906, kdy vlastní nejlepší čas z před dvou let posunul o 2:11.6. Naproti tomu nejvíce kosmetickou úpravou byly 2.2 vteřiny a shodou okolností se tak stalo hned ve dvou případech a v obou šlo o překonání tři roky starých rekordů. V roce 1912 takto posouval Vladimír Penc, o 46 později pak Miloš Tomis.

Ženský rekord se v mnohem kratší historii měnil šestkrát, prozatím panuje shoda v délce trvání u současného maxima Malotové (33:45) a předešlého Melicherové (33:48). Je však velmi pravděpodobné, že letos čas Keňanky z výročního závodu prodlouží svoji dobu na výsluní na třináct let. Ve dvou letech po sobě, 1977 a 1978, vylepšovaly Božena Sudická a Helena Ledvinová, obě reprezentantky jabloneckého LIAZ, TR o více jak minutu. Nepočítáme-li úvodní výkonnostní skok Šárky Balcarové (1975) oproti prvnímu oficiálnímu ročníku, povedl se největší rekordní skok už mnohokrát zmíněné Ludmile Melicherové. Ta při své první z pěti výher v roce 1982 vylepšila statistiky o 1:35.6. Naopak nejmenší posun zaznamenala Leah Malotová (1996), když sebrala právě Melicherové její druhý z traťových rekordů.

Následující tabulka ukazuje, jak padaly hranice minut:
Muži
Hranice ročník běžec   čas 
40 min. 1897 Jakub Wolf  39:03
39  1899 Jakub Wolf  38:54
38 & 37 1906 Arnošt Nejedlý 36:28
36  1909 Antonín Dvořák 35:45.4
35  1914 Antonín Kejha 34:25.2
34  1927 Josef Německý 33:46.8
33  1935 Josef Hron  32:32.8
32  1937 Josef Hušek  31:44.2
31  1961 Pavel Kantorek 30:46.6
30  1962 Josef Tamáš  29:50.0
29  1975 Vlastimil Zwiefelhofer 28:35.2

Ženy
Hranice ročník běžkyně  čas
(40 min. 1972 Helena Nerudová 39:34.0 (neoficiální závod žen)
40 & 39 1975 Šárka Balcarová 38:52.8
38  1977 Božena Sudická 37:24.2
37  1978 Helena Ledvinová 36:20.6
36 & 35 1982 Ludmila Melicherová 34:45
34  1984 Ludmila Melicherová 33:48

A ještě jednu poznámku k výkonnosti. Kolikrát padla která hranice? Pod 29 minut bylo zaznamenáno celkem pět časů, pod 29:30 dvanáct, do půlhodiny zná historie závodu 45 výkonů od 27 běžců. Ženy dokázaly dvakrát pokořit 34 minut, šestnáctkrát 35 min. a 40x 36:00 díky 18 běžkyním.

Největší sběratelé medailí
Nejcennější sbírku medailí má doma z mistrovské kategorie Róbert Štefko, který sedmkrát zvítězil, dvakrát byl druhý. Stejný počet medailí, tedy devět, získal i Ivan Uvizl (3-2-4). Jednoznačným králem veteránské kategorie je Přemysl Dolenský s bilancí 11 zlatých, 9 stříbrných a 5 bronzových. Konkurenci nemá 38násobný účastník Běchovic ani v součtu s mistrovskou kategorií, kde me ještě přibudou jedno první i druhé místo (12-10-5).

Běhající (nejen) ženskou legendou Běchovic je Petra Kamínková, za svobodna Drajzajtlová. Její řada vítězství už má délku deset a navíc stále ještě není přerušena. K tomu připočtěme ještě jedno stříbro a máme jasně nejúspěšnější ženu mistrovské kategorie. Pokud jde o veteránky a vlastně i celkový součet, má ještě Kamínková „co dohánět“. 12 zlatých, 9 stříbrných a 1 bronzovou má na kontě Věnceslava Pokorná.

Nejpilnější účastníci
Tato dáma, narozená roku 1948, začala Běchovice běhat roku 1980 a od té doby ani jednou nevynechala. Pokorné tak patří nejdelší nepřerušená (i absolutní) série mezi ženami. Mezi muži jsou vzhledem k delší historii pochopitelně větší „kanóni“. 55x uběhl náročnou desítku Jaroslav Kočí (*1906-†1999), naposledy však v roce 1994. A tak se k němu pomaloučku polehoučku blíží Luboš Otčenášek, jenž je mezi přihlášenými už po padesáté druhé. Navíc dokázal borec narozený roku 1935 všech 51 startů zvládnout v řadě a i tuto sérii letos může navýšit. 234 běžců a běžkyň zvládlo 20 běchovických účastí a více, 80 z nich 30+, 13 pak 40+. Rovnou padesátku startů má kromě zmíněných Kočího a Otčenáška také Jiří Třešňák, také jeho řada trvala nonstop, skončila však před čtyřmi roky.

Spoustu dalších statistik najdete na zmíněném odkazu, údaje o mistrovství ČR naleznete v rubrice Zaostřeno na.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí