Téma týdne

Minulost a budoucnost světového atletického finále

10. září 2009, 12:06

Odveta za světovou akci, malé mistrovství světa – tak by se dalo lapidárně označit Světové atletické finále (SAF), podnik jímž vrcholí seriál Světové atletické tour (SAT). SAT zahrnuje naprostou většinu významnějších mítinků po celé planetě a v průběhu celého roku. Na SAF se dostává osmička, resp. dvanáctka top atletů, kteří zde mají buď příležitost potvrdit svůj triumf na OH, MS, ME apod., naopak pro řadu poražených a zklamaných skýtá šanci na revanš.

Ale kudy vedla cesta na finále? Sbíráním bodů přes jednodenní mítinky, mezi zařazené do tour patří pochopitelně i naše Zlatá tretra nebo Memoriál Josefa Odložila. Do letošní sezony bylo SAF vrcholem navazujícím především na Zlatou ligu, popř. mítinky Super Grand Prix, kde se dalo nasbírat nejvíce bodů.

Nová sezona 2010 přinese novou strukturu, kde namísto vybraných disciplín do šesti mítinků ZL budou všechny disciplíny rozděleny mezi dvojice ve čtrnáctce Diamantové ligy. Na každý běh, skok, vrh či hod se tedy dostane v prestižním seriálu určitě sedmkrát a počítá se také s jakýmsi finále v Bruselu. Budoucnost SAF je tak zatím nejasná, i když pro rok 2010 už je naplánováno do marockého Rabatu v podobném termínu jako letos. Pojďme se však nejprve podívat, jak se vůbec představy o seriálu mítinků vyvíjely.

Trocha historie nikoho nezabije
Snaha o světový seriál už tu je od roku 1985, kdy byl založen okruh Grand Prix, s vyvrcholením na Finále GP (místa konání viz níže). Základní princip – sbírání bodů na mítincích GP – vydržel do současnosti. Obměny se týkaly ohodnocení jednotlivých akcí a pak také samotného finále. V tomto původním systému GP byla každý rok do seriálu zahrnuta cca polovina mítinků – kupř. 100 metrů se střídalo s 200 m, jeden rok měli trať (třeba již zmiňovanou stovku) ženy, druhý muži, apod.

Všechny cesty směřují... k finále
Do roku 1992 byli vítězové GP v jednotlivých individuálních disciplínách vyhodnoceni na základě nasbíraných bodů v sezóně, a finále GP tak bylo spíše třešničkou na dortu. Od roku následujícího (1993) je patrná snaha zatraktivnit poslední závod GP a finanční odměna pro vítěze GP v disciplíně připadla právě vítězi finále. Cena pro absolutního vítěze GP (tedy napříč disciplinami) se však dávala vždy na základě nasbíraných bodů. Vůbec nejvíce – 136 – jich nasbíral během jednoho roku Maročan Hicham El Guerrouj, o šest bodů méně měla v témže roce (1998) na kontě nejúspěšnější žena Marion Jonesová.


Jan Železný, nejúspěšnější Čech v původní Grand Prix - foto: graf.cz

České zápisy v GP
Čechovi ani Češce právo nosit titul vítěz(ka) GP nepřipadlo. Mezi nejlepší trojici se ale třikrát dostal Jan Železný (1991, 93 a 95), v prostředním z roků měl velmi blízko výhře, získal stejně jako Sergej Bubka 72 bodů. Dílčí prvenství v disciplínách však naši atleti získali – oštěpařský světový rekordman kraloval kromě 1999 ve všech lichých letech od 1991 do 2001, tedy celkem pětkrát. Dvakrát zvítězila koulařka Fibingerová (85, 87), po jedné výhře mají diskař Bugár (85), půlkařka Kratochvílová, koulař Machura st. (88). K tomu připočítejme druhá místa trojskokanů Čada a Kašpárkové, půlkařky Formanové, výškařky Hlavoňové, diskařky Pospíšilové (dnes Cechlové) a dále Bugára, Železného. Třetí místa mají na kontě diskař Valent a půlkařka Strnadová.

Místa konání Finále Grand Prix
1985-86 Řím (ITA), 1987 Brusel (BEL), 1988 Berlín (FRG), 1989 Monte Carlo (MON), 1990 Atény (GRE), 1991 Barcelona (ESP), 1992 Turín (ITA), 1993 Londýn (GBR), 1994 Paříž (FRA), 1995 Monte Carlo (MON), 1996 Milán (ITA), 1997 Fukuoka (JPN), 1998 Moskva (RUS), 1999 Mnichov (GER), 2000 Dohá (QAT), 2001 Melbourne (AUS), 2002 Paříž (FRA)

Finále GP nahrazeno WAF
Seriál Grand Prix zůstal i po posledním finále GP (2002), jen byla ještě víc upřednostněna role samotného posledního mítinku, nově nazvaného Světové atletické finále. Není vyhlašován vítěz napříč disciplínami, ale jedná se skutečně o jakési malé MS, tedy vítěz SAF je vítěz Světové atletické tour (SAT) v jedné každé z nich - zahrnuty jsou všechny mistrovské (35), vyjmuty jsou chůze a víceboje, které mají vlastní soutěže (Challenge).

Sedmičky nejpilnějších sběratelů
Po jistých proměnách se ustálil následující systém nominace na WAF. Právo startovat na něm má sedm nejlepších v každé disciplíně (resp. 11 v bězích na 1500 m a delších), počítá se pět nejlepších mítinků (4 u vrhů), minimálně je třeba bodovat na třech. Sedmičku, resp. jedenáctku doplní na obvyklý atletický počet dle svého uvážení IAAF a stejným způsobem postupuje světová federace v případě odřeknutí, odmítnutí startovat.

GL, S-GP, GP, APM-Q a jak se v tom vyznat
Ještě letos platné úrovně ohodnocení stanovené IAAF jsou v zásadě dvě. Do první patří Golden League a Super Grand Prix (sem patří Zlatá tretra v Ostravě). Druhý „level“ obsahuje mítinky Grand Prix. Bodovat ovšem lze také na tzv. Area Permit Meetings (viz EAA Permit Meetings, kam patří Memoriál Josefa Odložila v Praze). Bodová ohodnocení viz níže.


Barbora Špotáková se stala loni nejlepší češkou atletkou v novodobé SAT - foto: graf.cz

Češi na SAF
V nové SAT/SAF česká vlaječka vlála nejvýše hned v prvním vydání (2003) zásluhou diskařky Věry Cechlové, druhé místo přidal oštěpař Jan Železný. Cechlové se na SAF vůbec dařívalo, triumfovala hned v roce následujícím a předloni získala stříbro. Do čela českého srovnání srovnání i s muži se však loni razantně vyšvihla oštěpařka Barbora Špotáková, která ve Stuttgartu vyhrála potřetí v řadě, ba co víc, jak všichni víme, přidala světový rekord. Již zmíněný Železný byl ještě v roce 2004 třetí, v témže roce další oštěpařka Nikola Brejchová druhá.

První tři roky hostilo SAF Monako, poté se po stejnou časovou plochu jezdilo do Stuttgartu. Zrušení tamní atletické dráhy kvůli fotbalu je malou tragédií královny sportu, hodně toho bude litovat jistě i Špotáková, jíž byl stadion takřka zaslíben. Letos bude v Soluni kromě ní také výškař Jaroslav Bába. (Níže bodová ohodnocení SAT.)

Bodová ohodnocení
Golden League & Super Grand Prix
1. 20 bodů, 2. 16 b, 3. 14, 4. 12, 5. 10, 6. 8, 7. 6, 8. 4, (9. – 12. 3 body, od 1500 m dále)

Grand Prix
1. 10 bodů, 2. 8 b, 3. 7, 4. 6, 5. 5, 6. 4, 7. 3, 8. 2, (9. – 12. 1 bod, od 1500 m dále)

Area Permit Meetings*
1. 6 bodů, 2. 4 b, 3. 2, 4. 1
* Ve vrzích se boduje jako na Grand Prix.

Bonifikace
- vyrovnaný světový rekord – 3 body
- překonaný světový rekord – 6 bodů

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí