Téma týdne

Honba za limity vrcholí

18. února 2008, 04:49

Limity, limity, a ještě jednou limity. Uzávěrka k jejich plnění se nezadržitelně blíží a tento týden rozhodne, kolik hlav, rukou a nohou bude mít česká výprava do Valencie na počátku března. Tou úplně poslední šancí bude vrchol domácí sezóny - halové mistrovství České republiky. Pojďme se společně podívat, jaká je situace na počátku tohoto týdne: první skupinu tvoří již jistí účastníci světového šampionátu 'pod střechou'; do druhé patří ti, kterým zatím start ve Španělsku protéká mezi prsty, ale i ti, kteří by se mohli stát (relativně) překvapivými reprezentanty.

Na západ Evropy pocestují zcela jistě dvě výškařky, všechny tři dlouhodobě nejlepší mají navíc jistotu olympiády a tak mohou být v klidu alespoň vzhledem k letní sezóně. Nejlepší pozici před domácím šampionátem, který definitivně rozhodne vzhledem k HMS, má Barbora Laláková. V druhém závodě Moravské výškařské tour, Třinecké laťce, se přenesla přes 197 cm, což je 2 cm za jejím osobním maximem. Vyřadit ji může jen situace, kdy obě její konkurentky v sobotu zdolají 197 a lépe a Laláková přitom skončí až za nimi. Romana Dubnova a Iva Straková mají šance zcela otevřené, obě se přenesly přes 195 cm. Malinko lepší pozici má přeci jen Dubnova, její soupeřka Straková skočila tuto výšku hned při Hustopečském skákání a poté předvedla 190, 194 a 192. Na její obranu je třeba říci, že poslední výkon (192) zkresluje. V Brně byla další postupná výška 195, která ale pro Ivu nic neřešila. Nezbývalo než zkoušet 198 a chybělo opravdu velice málo, aby ji při třetím pokusu překonala. Romana absolvovala z našich nejvíce závodů. Zahájila 192 cm v Hustopečích, tuto výšku a lépe překonala ještě třikrát (193, 195 a 192), což proložila dalšími třemi závody, ze kterých odcházela se 190 cm. Výška žen - to bude v sobotu od 16.30 parádní podívaná.

Další ženou české výpravy je Denisa Ščerbová. Otázkou zůstává, v jaké disciplíně bude vlastně startovat. Prioritou je pro Denisu dálka. V sedmiboji před Tallinnem figurovala na čtvrtém, posledním místě. Limit má na 60 překážek, šance že by ji vyšoupli specialistky Martincová a Seidlová, je relativně malá, ovšem vyloučit se nedá. Nejraději by ji ale viděli čtvrtkařky Hejnová, Bergrová a Bartoničková ve štafetě, vždyť v sobotu jim díky času 53.61 v Birminghamu pomohla srazit požadovaný průměr pod 53.80. Jenže start v rozběhu na 4x400 m se jen těžko dá skloubit s případným dálkařským finále. Takže se nechme překvapit, jak se situace vyvine, zejména na MČR. O tématu také v minulém tématu týdne.

Roman Šebrle je jistotou reprezentace již několik let a jako vládce loňských tabulek si může dovolit luxus nestartovat v žádném sedmiboji před HMS. Přesto jeden absolvoval, právě o tomto víkendu v Tallinnu. Jeho hlavními konkurenty tam byli Andrej Kravčenko a Dmitrij Karpov. Po prvním dni byl Roman na 2. místě se 3461 body šest bodů před Karpovem, 81 bodů za Kravčenkem. Leč druhý den se mu již tak nedařilo a propadl se až na páté místo, ale do HMS zbývají ještě tři týdny a Roman již mnohokrát dokázal, že ač se mu v sezóně příliš nevedlo, na vrcholnou akci se dokázal výborně připravit. V podobném smyslu se ostatně i sám vyjádřil.

Petr Svoboda je příjemným překvapením. Limit 7.70 na 60 metrů překážek zdolal poměrně s přehledem - o 7 setin, byť jen jednou. V rozjezdu jej však přibrzdilo zranění a o víkendu v Lipsku časem 7.73 a po kolizi ve finále 7.78 ukázal, že je připravený vrátit se ve Valencii k nominačnímu času. A můžeme se těšit i na domácí mistrovství, kde se utká s nejčerstvějším limitářem Stanislavem Sajdokem. Ten v první polovině halové sezóny absolvoval dva sedmiboje a v tom druhém v Sheffieldu prokázal, že i jeho překážkářská forma je vynikající. Vždyť na úvod druhého dne zaběhl 7.77. Tuto neděli v Lipsku pak kritérium ve finále prolomil časem 7.69 i přesto, že se zapletl do zmiňované kolize se Svobodou. Již nyní se můžeme těšit na výkony dvojice překážkářů jak o víkendu ve Stromovce, tak o další dva týdny později ve Valencii.

Jako kometa zazářil Jakub Holuša. Pro bedlivé pozorovatele kariéry tohoto talentovaného běžce nejsou však dva limity na 800 i 1500 m tak šokující. Víc překvapený byl možná sám Jakub, zvlášť z toho půlkařského kritéria předvedeného Vídni. Navíc asi ani netušil, kam až ho katapultoval čas 1:47.37 v dlouhodobých tabulkách: za českého rekordmana Pavla Soukupa, Romana Oravce a Lukáše Vydru se usadil na čtvrtém místě. On sám však patrně upřednostní dvojnásobnou trať, kde limit zdolal o týden po Vídni s podobnou lehkostí, když zaběhl. Takovou situaci český běh/běžec dlouho nepamatuje.

Atleti na čekací listině
Mezi tyčkaři má nejlépe nakročeno Adam Ptáček. Na Pražské zimní tyčce se přenesl přes 560, do limity mu zbývá deset centimetrů. Ovšem je tu řádka dalších adeptů na limit, a tak bude o tomto víkendu mnoho očí upřeno do tyčkařského sektoru, kde budou o 570 bojovat také zkušený Štěpán Janáček, loňský účastník MS Michal Balner, ale také juniorský rekordman Jan Kudlička. Po zranění Kateřiny Baďurové věřil český fanda v účast Pavly Rybové, ta se ale sama nechala slyšet, že by i při splnění limitu váhala s odcestováním vzhledem k laborování se zraněním.

O bězích na střední tratě již byla řeč v souvislosti s mladým Jakubem Holušou. Jeho současný tréninkový kolega a mnohem zkušenější Michal Šneberger si ve vídeňském závodě, v němž juniorský mistr Evropy zazářil na půlce, vybral velkou porci smůly. Poroučel se k zemi a především si přivodil zranění, které jej výrazně omezilo ve snažení o limit, ať už na půlce či patnáctce.

Kapitolou sama pro sebe jsou výškaři (více viz předminulé téma týdne). Čekal se souboj trojice o dva limity a zatím jej nemá nikdo. Poslední dvě šance budou mít výškaři v týdnu v Bydhošti a v neděli pak na domácím mistrovství. Výkon nejblíže kritériu má zatím na kontě Jaroslav Bába 228 a v Praze na Zličíně byl ke zdolání 230 velmi blízko. Svatoslav Ton má z prvního závodu v Hustopečích 227, ale od té doby se mu nedaří. Tomáš Janků zatím absolvoval dva závody, v tom druhém na Zličíně skočil 225 a jeho výkon jde nahoru.

Na limit pomýšlí i Lucie Martincová, čtyřikrát (!) zaběhla na vlas stejný čas 8.21, naposledy v neděli v Lipsku. To je sice zápis hodný Guinessovy knihy rekordů, na Valencii by však potřebovala srazit 11 setin. Na domácím šampionátu několikrát prokázala, že zde limit dokáže atakovat, párkrát to těsně vyšlo, párkrát naopak nikoli. Na HMS určitě také myslí Petra Seidlová, zatím ale čeká na vydařený závod a souboj s Martincovou ji bude jistě velmi motivovat.

Nejistota sužuje ženskou štafetu, byť nyní požadovaný průměr splňují, start Denisy Ščerbové ve štafetě není jistý. Individuálně má k limitu blizoučko Zuzana Hejnová, v neděli ji v Lipsku v čase 53.10 chyběla pouhá desetinka. Důležité je, že se Zuzana v každém závodě zlepšuje, a proto se přímo nabízí vyběhnout si potřebný čas právě na domácím mistrovství.

Ale jsou tu i další jména, která se významně přiblížila k limitu, na 60 m Jan Veleba - 7.75 zaběhl na Zimní pražské tyčce, potřebuje 7.70. Výbornou patnáctistovku zaběhl v Lipsku Tomáš Bednář - 3:43.63 (limit 3:42). O limit v několika závodech usilovali také půlkařky Lenka Masná a Tereza Čapková, neuspěli však. Prvně jmenovaná by svým časem mohla pomoci i štafetě, v sobotu ve Vídni běžela 54.84.

Ti, kteří v uvedeném výčtu (ne)chybí, mají všichni poslední šanci na HMČR v Praze ve Stromovce o víkendu 23. - 24. února přinést prvek příjemného překvapení do českého výběru pro Valencii.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí