Téma týdne

Halové víceboje v číslech

8. února 2011, 19:06

Sérii víkendových domácích halových šampionátů každoročně otevírají vícebojaři. Tradice tohoto mistrovství však začala až s rozdělením republiky v roce 1993, takže letos píší všestranní atleti devatenáctou kapitolu. Statističtí fajnšmekři si podrobněji a bez přežvýkání přijdou na své v rubrice Zaostřeno na, pro ostatní nabízíme lehce přežvýkaný exkurz do historie MČR v tématu pro tento týden.

Jak už bylo řečeno v úvodu, mistrovství České republiky se v tomto případě pojí s rozdělením Československa. „Konalo se vždy v nafukovací hale na Strahově nebo v hale Otakara Jandery v pražské Stromovce,“ stojí v úvodu statistik, což je téměř pravda. Katastrofální povodeň v létě 2002 z poloviny zatopila Stromovku a strahovská hala tehdy ještě neměla šedesátku, ale o jen deset metrů kratší rovinku. Při hladkých i překážkových sprintech tak ožil nedaleký tunel strahovského stadionu Evžena Rošického.


Rekordmanka HMČR Jana Korešová - foto: J. Kucharčík

Nejvýraznějšími postavami Klečková a Korešová
Ale ke statistikám, začneme ženami. Suverénně nejpilnější sběratelkou titulů je totiž i ve srovnání s muži Jana Klečková. Z šesti triumfů navíc dokázala pět vydobýt v řadě (1996 a 1999-2003). V roce 2002 navíc v čele nejlepších výkonů na mistrovství předstihla o 8 bodů Dagmar Urbánkovou. Ta držela rekord šampionátu od třetího ročníku (1995) ziskem 4301 bodů.

Před třemi lety sesadila Klečkovou po dalších šesti letech z pomyslného rekordního piedestalu Jana Korešová a znovu to bylo jen o pár bodů, konkrétně o 12 (4321 b). Právě od roku 2008 Korešová vládne šampionátu a když připočteme ještě její premiérové zlato (2006), máme před sebou druhou nejúspěšnější pětibojařku MČR. Probíraná dvojice Klečková-Korešová povolila už pouze Urbánkové stanout více než jednou (2x) na nejvyšším stupínku.

Janě Klečkové patří jednoznačný primát také v počtu medailí, k šesti zlatým dodala ještě dvě stříbrné. Cenný kov této barvy má navíc i z juniorské kategorie. Druhou pozici s pěti účastmi na "bedně" zaujímá Jana Korešová se čtyřmi zlatými a jednou stříbrnou. Kateřina Nekolná se může pochlubit bilancí 1-3-0, Dagmar Urbánková další cenný kov vedle dvou zlatých nezískala (2-0-0).

Jedenáct atletek dokázalo v historii MČR překonat hranici 4000 bodů. Ve třech ročnících (1999, 2000 a 2009) ji bylo na cestě k medaili potřeba překonat, a naopak pětkrát nebyla nutná tato pro ženy „magická meta“ k zisku zlata.

Největší rozdíl mezi šampionkou a bronzovou byl v roce 2002 (Klečková – Fabianová), plných 742 bodů, naopak v roce 2006 se vešly medailistky Korešová, Kostnerová, Burešová do 73 bodů. Nejtěsnější rozdíl (jeden bod) rozhodl o titulu pro Švarnou před Machotkovou při premiéře šampionátu, kdy také stačilo nejméně ke zlatu (3819). Ve čtyřech ročnících bylo třeba na bronz jen kolem 3550 bodů. Platný rekord MČR drží, jak už bylo řečeno, Jana Korešová se zapamatovatelným „odpočítáváním“ 4321 bodů.

Nejčastějším medailistou Damašek, rekord MČR patří Dvořákovi
Mezi muži je situace kolem počtu titulů mnohem vyrovnanější. Dosud se nikomu ze sedmibojařů nepodařilo vybojovat nejvyšší stupínek více než dvakrát. A právě tolikrát se radovala hned pětice – Kamil Damašek, Tomáš Dvořák, Pavel Havlíček, Jan Poděbradský, Roman Šebrle.

Jen Havlíček je získal ve dvou po sobě jdoucích letech, naopak triumfy Poděbradského dělí dlouhých sedm let. Medailově je však jednoznačně nejúspěšnější Kamil Damašek, a to co do hodnoty i počtu. Ke dvěma zlatům přidal stejný počet stříbrných a jeden bronz. Osm borců má na kontě tři medaile.

Rekord šampionátu 6211 drží od roku 1997 Tomáš Dvořák. Ten rovněž stanovil úvodní maximum mistrovství (5707), které vydrželo dva roky. Poté se v čele tabulky vystřídali Poděbradský (1995 – 5876) a Šebrle (1996 – 5892). Ročník 1997 byl zcela výjimečný, i další dva medailisté tehdy překonali šestitisícovou hranici (Damašek 6182, Šebrle 6057), což se dodnes nepovedlo. Dokonce pouze v roce následujícím padlo 6000, znovu zásluhou Romana Šebrleho, o další rok později (1999) chyběl Damaškovi k vyrovnání této mety pouhý bodík. Jmenovaná trojice Dvořák, Šebrle, Damašek (v tomtom pořadí) jasně vévodí historické tabulce mistrovství, přes 5900 se dostali ještě Poděbradský a Ryba.

Největší rozdíl zlatého od bronzového (694 bodů) byl v roce 1995 (Poděbradský – A. Hončl), kdy také stačilo na medaili nejméně bodů (5182). K titulu potřeboval nejméně bodů Aleš Pastrňák v roce 2001 (5422) a ve stejném roce rozhodl o jeho zlatu před stříbrným Michalem Žižkou nejtenčí bodový rozdíl – 15. O dva ročníky později dosáhli stříbrný Zákoucký a bronzový Klíma dokonce stejného bodového zisku. V roce 2000 dělilo vítěze a bronzového nejméně bodů – 78.

V mládežnických kategoriích ...
... je třeba brát v potaz dvouleté věkové omezení. Přesto má každá kategorie (vyjma v roce 2007 zavedených žákovských) alespoň jednoho vícebojaře, který dokázal získat dva tituly – mezi juniorkami Marie Burešová a Nikola Špinová, juniory Jiří Ryba, dorostenkami Hana Doleželová a Eliška Klučinová a dorostenci Václav Sedlák a Dominik Špiláček.

Juniorská maxima drží Michaela Hejnová (1999 – 4018) a Jan Kudlička (2007 – 5761), dorostenecká Denisa Ščerbová (2003 – 4060) a Václav Sedlák (2010 – 5370), žákovská Denisa Chládková (2009 – 3356) a opět Václav Sedlák (2008 – 4455). Pouze jediný z rekordů šampionátu není českým absolutním maximem, v kategorii juniorek jej sice drží Michaela Hejnová a v roce 1999, ale platí z Haagu (4156 b).

Pozvánka na MČR
O víkendu budeme pravděpodobně svědky návratu Romana Šebrleho na mistrovství ČR po 13 letech. Jeho boj s nominací na HME, ale i měření sil s nastupující generací vícebojařů by mělo být opravdovou lahůdkou. Otázkou bude také, zda se Janě Korešové po zdravotních komplikacích podaří získat čtvrtý v řadě a celkově pátý titul.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí