Téma týdne

Halové mistrovství dospělých v číslech

16. února 2011, 15:35

V Tématu týdne se aktuálně zabýváme statistikami halových republikových šampionátů. V druhém dílu probereme mistrovství číslo jedna zimní sezony, tedy mužů a žen. O tituly se v tomto týdnu bojuje již po sematřicáté.

Tradice českých šampionátů v hale se začala psát v roce 1975. Praha hostí letos boje o tituly po třicáté druhé. Nová hala ve Stromovce byla slavnostně otevřena 19. ledna 1997, takže s výpadkem v roce 2003 se tu koná po čtrnácté. Třikrát se konalo MČR v Jablonci, jednou pak v Ostravě a po povodních (2003) se o tituly bojovalo v bratislavské hale Elán. Téhož roku byla dokončena rekonstrukce vodou poškozené haly a 3. prosince dostala jméno po významném závodníkovi i činovníkovi Otakaru Janderovi.


Hala ve Stromovce z roku 1997 hostí MČR po čtrnácté - foto: www.graf.cz

Škála mistrovských disciplín se proměňovala, zmizela třístovka, dále se běhala tak trochu z nouze padesátka (i s překážkami), svou šestiletou epizodu (1989-94) měla i halová chůze. V roce 2005 nahradila čtyřstovková štafeta dvoustovkovou. Ženám přibyly v devadesátých letech dvě dříve výhradně mužské záležitosti, v roce 1991 trojskok, o tři roky později pak tyč.

Nejstarší rekord šampionátu drží Helena Fibingerová, která poslala kouli v roce 1977 do vzdálenosti 21.58 metru. Další letité zápisy spadají do roku 1986 a jsou hned čtyři. Po dvou je drží muži i ženy, jmenovitě Lubomír Tesáček zaběhl trojku za 7:51.59, Milan Mikuláš předvedl trojskok 16.81 metru dlouhý a středotraťařky Milena Strnadová a Ivana Walterová zaběhly 1:59.18 (800 m) a 4:13.69 (1500 m). Jen o rok mladší je maximum Jana Krause, kolegy Walterové na patnáctistovce – 3:41.87 (naposledy se povážlivě zatřásl před třemi lety pod výkonem Tomáše Bednáře). Ostatní nejlepší výkony na MČR už jsou mladší dvaceti let.

Nejčerstvější rekordy mistrovství jsou z minulého ročníku. Tyčkaři Jiřina Ptáčníková a Michal Balner zvedli  laťku maxima šampionátu na 456 a 576 centimetrů. Petr Svoboda posunul čas na 60 metrů překážek na vskutku špičkových 7.44 vteřiny, ostatně jde i o absolutní český rekord.  Kolegyně z disciplíny Lucie Škrobákové zaběhla maximum MČR předloni 8.03, na hladké šedesátce Libor Žilka předvedl v minulých dvou ročnících ‚ďábelských‘ 6.66.

Mezi služebně mladší rekordmany patří i výškař Jaroslav Bába, jenž v roce 2008  sám potřetí vyrovnal maximum 230 cm (po 2003 a 2005), jež poprvé předvedl Tomáš Janků v roce 1998. A do druhé poloviny uplynulé dekády patří i rekordy štafet 4x400 m – mužů Olympu (2007), žen USK (2006), zde je ovšem třeba zohlednit teprve šest ročníků v historii disciplíny při MČR.

Jediný z rekordů MČR je současně absolutním českým maximem, šedesátka překážek v podání Petra Svobody za 7.44. Předloňský čas Škrobákové ze stejné disciplíny se jím nakrátko stal, aktuálně zaostává čas z MČR o 8 setin. Relativně blízko k halovému NR měly i výkony dálkařů Gombaly a Ščerbové-Rosolové, oba drží jeden i druhý rekord a rozdíly jsou 7, resp. 3 cm: 811 vs. 818 a 661 vs. 664.

Republiková klání jsou však do značné míry i sběratelskou záležitostí. Jednoznačně nejpilnější v počtu titulů je nejen mezi ženami trojskokanka Šárka Kašpárková, má jich na kontě celkem patnáct, z toho dva ve své původní specializaci výšce. Nevídaných je i jejích devět trojskokanských titulů v řadě posbíraných v letech 1992 až 2000, po přerušení přidala ještě další čtyři po sobě jdoucí 2003-6.

Desítkou triumfů se může pochlubit dvojice sprinterek Hana Benešová a Monika Špičková, ta má i jeden z premiéry trojskoku v roce 1991, a také vrhačka Zdeňka Šilhavá. Ta se díky tomu, že všechny úspěchy nasbírala v kouli, řadí na druhé místo v titulech v jedné disciplíně za Kašpárkovou (13 v trojskoku). Za Šilhavou následuje s devíti zlatými v jediné disciplíně Lucie Škrobáková, která má navíc možnost svou bilanci ještě vylepšit. Na čísle devět se zastavila také bilance půlkařky Ludmily Formanové, ta však dva nejvyšší stupínky získala z poloviční trati. Ještě sprinterka Štěpánka Klapáčová a koulařka Jana Kárníková (s osmi) nasbíraly více titulů než nejlepší muž.

Přesněji řečeno čtveřice nejlepších se sedmi tituly. Všech sedm získal ve výšce Jindřich Vondra a je proto nejúspěšnějším mužem v jediné disciplíně. Vícebojař Tomáš Dvořák nasbíral půltucet na překážkách a jeden v dálce, Martin Morkes šest ve sprintech (z toho pět na 200 m) a jeden rovněž v dálce. Michal Šneberger si připsal pět na patnáctistovce a dva na dvojnásobné tratí. O jeden vavřín méně, tedy šest, mají na kontě čtvrtkař Jiří Mužík (jeden z nich na dvoustovce) a další sprinter Jiří Valík.

Mezi majiteli pěti titulů najdeme i nejpilnější aktivně závodící muže. Šanci na posun vpřed tak mají tyčkař Adam Ptáček a sprinter Jiří Vojtík. Ze závodících žen je na tom nejlépe už zmíněná Lucie Škrobáková s devíti triumfy. V závěsu za ní je s osmi zlatými koulařka Jana Kárníková. Aktivní popředí statistik uzavírají mílařka Marcela Lustigová se šesti prvenstvími, běžkyně Petra Kamínková, sprinterka Kateřina Čechová a všestranná Denisa Rosolová s pěti.

Na závěr ještě zrekapitulujme majitele největších sbírek titulů v jedné disciplíně: Kašpárková (13), Šilhavá (10), Škrobáková (9), Kárníková (8), Vondra, Formanová, (dosud nezmíněné) koulařka Soňa Vašíčková a tyčkařka Pavla Hamáčková-Rybová (všichni 7), Dvořák, Lustigová a výškařka Hlavoňová (6).

Nejsledovanější statistikou však bude nejspíše počet členů české výpravy pro HME, věřme, že 19. a 20. února dojde ve Stromovce k jejímu rozšíření.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí