Téma týdne

Chůze - předchůdce maratónu

1. dubna 2008, 14:28

Chůze jako taková je stará jako lidstvo samo. Závodit se v ní začalo ve středověku a dnes patří mezi svébytné atletické disciplíny. Vzhledem k tomu že časově spadá naše aktuální téma mezi víkendy, kdy se rozdávají všechny tři chodecké republikové tituly, není lepší příležitosti než se trochu ponořit do velmi zajímavé historické hloubky této pozoruhodné disciplíny.

Začalo to v Anglii: sázkami na rychlé "koně"
Kolébkou závodní chůze (anglicky racewalking, německy gehen, francouzsky marche athlétique, rusky Спортивная ходьба [sportyvnaja chodba]) jako mnoha dalších sportů je Anglie. Na počátku 17. století uzavírali šlechtici sázky (jak jinak ve staré dobré Anglii), čí lokaj je rychlejší. A aristokraté prý do banku nedávaly žádné malé sázky, a tak si vybírali sluhy rychlé a odolné.
Ovšem už tehdy byla stanovena i pravidla. Závodníci používali dnes již klasickou závodně chodeckou techniku (pata špička - "fair heel and toe") a snaha o maximální rychlost se přirozeně nesměla změnit v běh.

Dálkovými pochody se dalo velmi slušně vydělat
Soutěže lokajů inspirovali muže druhé poloviny 18. století k závodům na dlouhé vzdálenosti. Tehdy se objevuje termín pedestriáni, který mj. převzali čeští průkopníci (viz dále). Schopný pedestrián si mohl na odměnách docela slušně vydělat, a kromě toho docházelo nezřídka k sázkám mezi soupeři. A už tehdy lidé objevovali vášeň v dlouhých závodech, dobový cíl zněl 100 mil (tzn. necelých 161 km) za 24 hodin nebo 1000 po sobě jdoucích hodin (více než 41 dní), kdy chodec ujde alespoň jednu míli.
Mimochodem pozdější čeští pedestriáni byli vcelku úspěšní: František Malý ušel o velikonocích 1891 z Prahy do Slaného po silnici za 3 a půl hodiny, Karel Reisner do Paříže za 18 a půl dne, tedy 444 hodin s přestávkami – vzdálenost 1040 km.

Maratón se inspiroval chůzí
Na počátku 19. století sport začali provozovat kluby ve velkých městech. Pokračoval vzestup chůze, zejména z diváckého pohledu. Ten vyvrcholil v 70. letech, kdy se disciplína vyhoupla na druhé místo sázkových sportů (nedostižné byly přirozeně koňské dostihy). Právě tato popularita přivedla chůzi k úpadku. Nově se utvářející olympijské hnutí striktně odmítalo profesionalismus. Chůze se tak musela oprostit od sázení, aby se mohla stát amatérskou a posléze i olympijskou disciplínou. Svébytnou součástí Her je od 1908, ženy mohly bojovat o medaile až na OH v Barceloně 1992.
Ne úplně překvapivě však stojí chůze také za vznikem běžeckých distančních disciplín. Roku 1878 byl v Anglii založen slavný závod Ashley Belt Race, kde mohli závodníci jít, jak se jim chtělo, resp. jak si přáli (doslova "go as you please"). A tak přestože máme maratón (koneckonců i etymologicky) zafixován jako antickou disciplínu, je nejdelší olympijský závod výdobytkem konce 19. století, v podstatě kombinací dlouhých závodů, kde chodci opustili pravidla, na jedné straně a historické vzpomínky na běh/chůzi poslů starého Řecka na straně druhé. Ostatně na starověkých Olympijských hrách byla nejdelší trať zhruba tři míle.


Ilustrační foto: závodník-chodec zcela vpravo je evidentně oběma nohama ve vzduchu - běží

"Pata špička" dovedená do důsledku
Závodní chůze však přirozeně nemohla nechat pravidla jen tak volně plynout. Na počátku 20. století byl požadavek na propnutí kolene alespoň jednou během kroku. Od úvodu 70. let už musela být noha napnutá v okamžik kdy se ocitla pod tělem. Od roku 1996 platí definice, podle níž musí chodec propínat podle již zmiňované magické formule "od paty po špičku" (viz platná Pravidla atletiky - P 230.1): "Závodní chůze je takový pohyb kroky, při němž nedojde k viditelné (lidským okem postřehnutelné) ztrátě dotyku chodce se zemí. Oporová noha musí být bezpodmínečně napnutá (tj. nepokrčená v koleně) od okamžiku prvního kontaktu se zemí až do okamžiku, kdy je ve svislé poloze." Dodejme, že pokud toto závodník nedodržuje, může dostat dvě napomenutí, při třetím je diskvalifikován. Ovšem všechny tři červené karty musí dostat od jiného rozhodčího.

Chůze je nadále svébytnou disciplínou
Vývoj disciplíny a zkvalitňování výkonů, který by ovšem dodržoval pravidla chůze a nestal se během, dal vzniku specifickému pohybu pánví, který se stal terčem posměchu již ve 20. letech minulého století. Přestože ve 40. a 50. letech disciplína zažila asi největší ústup ze slávy, další desetiletí potvrdila její pozici v atletické rodině. Znovu přijaty byly také ženy, poprvé na mistrovství Evropy v roce 1986 na 10 km trati, kterou od MS 1999 v Seville nahradila dvacítka. Muži závodí tradičně na dvou tratích - 20 a 50 km, delší distance je nejdelší olympijskou atletickou disciplínou. Velice populární je chůze v iberoamerických zemích, Rusku, Austrálii, Číně.

Československo mělo i svého olympijského šampiona
Česká, lépe řečeno československá atletika má na co vzpomínat. Josef Doležal získal na OH 1952 v Helsinkách stříbro, o dva roky později v Bernu se stal mistrem Evropy, v obou případech na 50 km. Skutečnou zlatou érou byla léta osmdesátá díky dvěma Slovákům. Jozef Pribilinec v Soulu 1988 dokonal olympijským zlatem svou skvělou sbírku medailí - všechny získal na 20km trati. Na MS 1983 (Helsinky) a 87 (Řím) vybojoval stříbra, dva cenné kovy má také z ME, v Aténách 1982 si došel stříbro a o čtyři roky později ve Stuttgartu už nenašel přemožitele. Pavol Blažek bral v Aténách za Pribilincem bronz, v roce 1990 pak svého kolegu vystřídal ne evropském trůnu kratší mužské trati.
Nejlepší českou chodkyní posledních let je Barbora Dibelková. Stále ještě mladá závodnice prožila největší úspěchy v roce 2005, kdy získala bronz na ME do 22 let, právem ještě více ceněné je 5. místo na MS v Helsinkách. Čeští chodci-muži se vcelku pravidelně dokáží nominovat na větší akce, výraznějších úspěchu však od dob Pribilince a Blažka nedosáhli.
Jistotu aktuální olympiády v Pekingu mají před nejslavnějším českým závodem v Poděbradech mladá, zanedlouho 21letá Zuzana Schindlerová na dvacítce a naopak velmi zkušený Roman Bílek na 50 km, který nedlouho po OH oslaví 41. narozeniny. Boje dalších Čechů a Češek s limity, to je ta nejlepší pozvánka do lázeňského města, které hostí 12. dubna mistrovství ČR na 20 km mužů i žen.

Zdroje:
Niagara Walkers Club - http://www.niagarawalkers.org/news/history.html
Best Running Tips, Races & Routes for Runners World Wide - http://www.runtheplanet.com/resources/historical/rwushistory.asp
North American Racewalking Foundation - http://www.philsport.com/narf/c1ovehis.htm
Otevřená encyklopedie Wikipedia, různé jakzykové mutace - http://www.wikipedia.org/
Oficiální web Českého atletického svazu - www.atletika.cz

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí