Téma týdne

Bilancování halových mistrovství dospělých

22. února 2010, 18:29

Do třetice zůstáváme v Tématu týdne věrni rozboru statistik halových šampionátů. Tentokrát probereme MČR číslo jedna, tedy mužů a žen. O tituly se v tomto týdnu bojuje již po šestatřicáté.
(Pozn. I tentokrát čerpáme z publikace J. Hetfleiše: Historie mistrovských atletických soutěží ČR (2008), a také z atletika.cz, v Zaostřeno na... najdete většinu těchto statistik.)

Tradice českých šampionátů v hale se začala psát v roce 1975. Praha hostí letos boje o tituly po třicáté první. Nová hala ve Stromovce byla slavnostně otevřena 19. ledna 1997, takže s výpadkem v roce 2003 se tu koná po třinácté. Třikrát se konalo MČR v Jablonci, jednou pak v Ostravě a po povodních (2003) se o tituly bojovalo v bratislavské hale Elán. Téhož roku byla dokončena rekonstrukce vodou poškozené haly a 3. prosince dostala jméno po významném závodníkovi i činovníkovi Otakaru Janderovi.

Škála mistrovských disciplín se proměňovala, zmizela třístovka, dále se běhala tak trochu z nouze padesátka (i s překážkami), svou šestiletou epizodu (1989-94) měla i halová chůze. V roce 2005 nahradila čtyřstovková štafeta dvoustovkovou. Ženám přibyly v devadesátých letech dvě dříve výhradně mužské záležitosti, v roce 1991 trojskok, o tři roky později pak tyč.

Nejstarší rekord šampionátu drží Helena Fibingerová, která poslala kouli v roce 1977 do vzdálenosti 21.58 metru. Další letité zápisy spadají do roku 1986 a jsou hned čtyři. Po dvou je drží muži i ženy, jmenovitě Lubomír Tesáček zaběhl trojku za 7:51.59, Milan Mikuláš předvedl trojskok 16.81 metru dlouhý a středotraťařky Milena Strnadová a Ivana Walterová zaběhly 1:59.18 (800 m) a 4:13.69 (1500 m). Jen o rok mladší je maximum Jana Krause, kolegy Walterové na patnáctistovce – 3:41.87 (předloni se povážlivě zatřásl pod výkonem Tomáše Bednáře).

Nejčerstvější rekordy mistrovství patří sprinterům. Liboru Žilkovi, který hladkou šedesátku zaběhl loni za ‚ďábelských‘ 6.66, a Lucii Škrobákové, která stejnou vzdálenost s překážkami proběhla za 8.03. Její kolega z disciplíny Stanislav Sajdok patří se předloňskými 7.65 s ke služebně nejmladším rekordmanům, v roce 2008 výškař Jaroslav Bába sám potřetí vyrovnal maximum 230 cm, jež poprvé předvedl Tomáš Janků v roce 1998. Mladé jsou i rekordy štafet 4x400 m – mužů Olympu, žen USK, ovšem zde je třeba zohlednit teprve pětiletou historii disciplíny. Mezi ženami je v čele tabulek od 2007, za Škrobákovou nejkratší dobu, Kateřina Baďurová, tehdy překonala v tyči 455 cm.

Žádný z rekordů MČR není absolutním českým maximem, ačkoli např. již zmíněný loňský výkon Škrobákové 60 m př. se jím nakrátko stal, aktuálně zaostává čas z MČR o 8 setin. Relativně blízko k halovému NR mají dálkaři Gombala a Ščerbová-Rosolová, oba drží oba rekordy a rozdíly jsou 7, resp. 3 cm: 811 vs. 818 a 661 vs. 664.

Republiková klání jsou však do značné míry i sběratelskou záležitostí. Jednoznačně nejpilnější v počtu titulů je nejen mezi ženami trojskokanka Šárka Kašpárková, má jich na kontě celkem patnáct, z toho dva ve své původní specializaci výšce. Nevídaných je i jejích devět trojskokanských titulů v řadě posbíraných v letech 1992 až 2000, po přerušení přidala ještě další čtyři po sobě jdoucí 2003-6.
Desítkou triumfů se může pochlubit dvojice sprinterek Hana Benešová a Monika Špičková, ta má i jeden z premiéry trojskoku v roce 1991, a také vrhačka Zdeňka Šilhavá. Ta se díky tomu, že všechny nasbírala v kouli, řadí na druhé místo v titulech v jedné disciplíně za Kašpárkovou (13 v trojskoku). Také půlkařka Ludmila Formanová s devíti, z toho dva na poloviční trati), a s osmi sprinterka Štěpánka Klapáčová a Lucie Škrobáková mají více titulů než nejlepší muž.

Lépe řečeno čtveřice mužů se sedmičkou zlatých medailí. Vícebojař Tomáš Dvořák nasbíral půltucet na překážkách a jeden v dálce, Martin Morkes šest ve sprintech (z toho pět na 200 m a jeden rovněž v dálce). Všech sedm získal ve výšce Jindřich Vondra. Michal Šneberger má pět na patnáctistovce a dva na dvojnásobné tratí, o jeden vavřín méně, tedy šest, mají čtvrtkař Jiří Mužík (jeden z nich na dvoustovce) a další sprinter Jiří Valík.

Šneberger je ze čtveřice v čele jediný stále aktivní muž, teoretickou šanci na posun vpřed mají také majitelé pěti zlatých, tyčkař Adam Ptáček a výškař Svatoslav Ton, který dočasně přesedlal na dálku. Ze závodících žen je na tom nejlépe Lucie Škrobáková s osmi triumfy. V závěsu za ní je se sedmi koulařka Jana Kárníková a tyčkařka Pavla Rybová, pro niž je podle jejích slov tato halová sezona poslední. Aktivní popředí statistik uzavírají běžkyně Marcela Lustigová se šesti prvenstvími a Petra Kamínková s pěti.

Zrekapitulujme ještě majitele největších sbírek titulů v jedné disciplíně: Kašpárková (13), Šilhavá (10), Škrobáková (8), Formanová, Rybová, Vondra a v kouli dosud nezmíněná Soňa Vašíčková (všichni 7).

Nejsledovanější statistikou však bude nejspíše počet členů české výpravy pro HMS, uvidíme, zda 27. a 28. února dojde ve Stromovce k jejímu rozšíření.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí